Na Řecko reaguje celý svět: burzy klesají, Latinská Amerika blahopřeje

Výsledek nedělního referenda, ve kterém Řekové rozhodnou většinou odmítli úspory zahraničních věřitelů, sledoval celý finanční a politický svět. Jelikož se investoři obávají dalšího vývoje, akciové trhy od Nového Zélandu po Evropu zahájily nový týden poklesem. A zatímco světové velmoci jako Rusko a Čína doufají v brzkou dohodu, latinskoameričtí vůdci rozhodnutí řecké veřejnosti oslavují.

Akcie v eurozóně oslabily. Index Euro STOXX 50, který sleduje přední akcie v eurozóně, se snížil o 2,2 procenta a uzavřel na 3365,2 bodu. Podle agentury AP však byly ztráty na evropském akciovém trhu mírnější, než mnozí očekávali.

Investoři předpokládají, že Evropská centrální banka (ECB) má dostatečné kapacity na to, aby zabránila šíření řecké dluhové krize a chaosu na finančním trhu. "Trh vkládá velkou důvěru do skutečnosti, že ECB má nyní mnohem více obranných mechanismů než v letech 2011 a 2012," uvedl analytik Andrew Milligan ze společnosti Standard Life Investments.

Prudce oslabilo euro - vůči dolaru kleslo na týdenní minimum pod 1,1 USD. Později část ztrát smazalo a prodávalo se za 1,1042 USD. Oproti pátku tak vykazovalo pokles o 0,6 procenta. "Euro se zotavuje z počátečního propadu po referendu, zůstává však zranitelné," uvedl analytik Josh O'Byrne ze společnosti CitiFX.

Investoři se obávají, že problémy Řecka by se mohly rozšířit do dalších zemí a ohrozit ekonomické oživení eurozóny. Nyní se proto zaměřují na bezpečnější aktiva, jako jsou dluhopisy americké vlády a dalších zemí, americký dolar, švýcarský frank nebo zlato. Jako pozitivní vnímají trhy zprávu o rezignaci řeckého ministra financí Janise Varufakise.

Čína: O zlepšení se musí snažit všichni

Kromě evropských oslabila v reakci na výsledky řeckého referenda i většina asijských akciových trhů. Japonský akciový index Nikkei odepsal 2,1 procenta, index hongkongské akciové burzy Hang Seng klesl o 4,4 procenta a index jihokorejských akcií Kospi se snížil o 2,3 procenta. Akcie na burzách v Austrálii a na Novém Zélandu ztratily 1,1 procenta.

Výjimkou byl čínský trh, který je částečně izolovaný kvůli svým omezením pro zahraniční investory. Peking nicméně výsledky referenda okomentoval. Náměstek ministra zahraničí Čcheng Kuo-pching prohlásil, že stav řecké ekonomiky se zlepší, pokud se o to zasadí všechny strany. "Věřím, že s důraznou snahou všech stran se hospodářská situace Řecka změní k lepšímu. Ekonomická krize bude náležitě vyřešena." Situace v zadlužené zemi podle něj ovlivní celý svět; čínská diplomacie však věří, že Řecko zůstane v eurozóně.

K výsledkům plebiscitu se vyjádřilo také Rusko. Doufá, že Atény co nejdříve dosáhnou dohody s věřiteli ohledně další finanční pomoci. "Chceme, aby naši řečtí partneři dosáhli potřebného kompromisu s věřiteli, co nejdříve to bude možné, a přijali rozhodnutí, která umožní v zemi nastolit ekonomickou a sociální stabilitu," řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

  • Proti návrhu zahraničních věřitelů se v řeckém referendu vyslovilo 61,31 procenta voličů. Opačný názor mělo 38,68 procenta hlasujících. Volební účast dosáhla 62,5 procenta. Příznivci dohody nezvítězili v žádném z volebních okrsků.

O výsledcích referenda telefonicky hovořili Vladimir Putin a Alexis Tsipras. Ruský prezident prý během telefonátu vyjádřil podporu boji řeckého lidu s obtížnými výzvami, kterým země čelí. Některá média spekulují, že Putin hodlá řeckého „ne“ využít k rozdělení Evropy a získání nového spojence uvnitř osmadvacítky.

Argentina je solidární, vzkázala prezidentka

Mezi reakcemi na výsledek referenda zazněl i hlas Latinské Ameriky. Tamní levicoví vůdci jednoznačné odmítnutí návrhu věřitelů obdivují. „Řecko: úplné vítězství demokracie a důstojnosti,“ napsala na Facebooku argentinská prezidentka Cristina Kirchnerová. Jménem argentinského lidu a své vlády zdůraznila solidaritu se „statečným řeckým lidem“ a jeho představiteli. Podmínky vnucované Řecku byly podle prezidentky „nesnesitelné a ponižující“. Sama Argentina zažila v letech 2001 a 2002 hlubokou ekonomickou krizi s největším státním bankrotem na světě. A v loňském roce se dostala do platební neschopnosti znovu.

Kubánský lídr Raúl Castro pogratuloval řeckému premiérovi Alexisu Tsiprasovi, který referendum inicioval. "Tento výsledek ukazuje, že většina řeckých obyvatel podporuje odvážnou politiku vlády, kterou řídíte."

Bolivijský prezident Evo Morales také blahopřál Aténám, odmítnutí podmínek věřitelů považuje za porážku pro "evropský imperialismus". Je přesvědčen, že výsledek referenda představuje "začátek osvobození evropského lidu" a k Řekům cítí "respekt a obdiv".

Podmínky, které v červnu předložila eurozóna výměnou za další finanční pomoc, odmítli Řekové v referendu jasnou většinou více než 61 procent hlasů. Lídři měnového spolku výsledek hlasování uznali a svolali na úterý summit, který se má nastalou situací zabývat. Obě strany se ale rozcházejí v názorech, co z referenda vyplývá. Zatímco řecký premiér Alexis Tsipras chce zahájit nové vyjednávání zahrnující odpis části řeckého dluhu, z evropské strany se neoficiálně ozývají názory, že odchod Řecka z eurozóny je nevyhnutelný.

Také podle ratingové agentura Fitch výsledek nedělního referenda dramaticky zvyšuje pravděpodobnost, že silně zadlužená země eurozónu opustí. Dohoda mezi Řeckem a věřiteli je sice podle agentury Fitch stále možná, na její dosažení však zbývá velmi málo času. Agentura rovněž upozornila, že rezignace řeckého ministra financi Janise Varufakise signalizuje přání řecké vlády obnovit jednání s věřiteli.

Na pravděpodobnost řeckého odchodu z eurozóny poukázala rovněž investiční společnost BlackRock, která je největším správcem majetku na světě. "Zvyšuje to pravděpodobnost odchodu," řekl šéf investiční strategie podniku Russ Koesterich. Dodal nicméně, že stále existuje prostor k dosažení kompromisu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
08:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
11:46Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 8 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
07:30Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánovčera v 23:20

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 21:17

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánovčera v 20:16

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026
Načítání...