Na Paskově se bude těžit nejméně do konce roku 2014, slibuje NWR

Praha/Ostrava – Důl Paskov na Frýdecko-Místecku, jehož uzavření se v poslední době zdálo stále pravděpodobnější, zůstane v provozu minimálně do konce roku 2014. U příležitosti zveřejnění pololetních výsledků těžební společnosti New World Resources (NWR), která důl vlastní, to oznámil finanční ředitel firmy Marek Jelínek. Nadále však platí, že varianta ukončení provozu zůstává ve hře, vedení NWR totiž považuje provoz dolu za příliš nákladný. Čistá ztráta vlastníka černouhelné firmy OKD činila v prvním pololetí téměř 400 milionů eur (zhruba 10 miliard korun).

„I když vezmete ten nejhorší možný scénář, kdy se Paskov skutečně zavírá a přestává existovat, tak k takovému kroku nedojde dřív než zhruba na konci roku 2014. Uvědomujeme si závažnost situace jak pro zaměstnance, tak pro celý moravskoslezský region, takže tuto záležitost řešíme,“ ujistil finanční ředitel Jelínek.

Zavřít důl a skončit těžbu není otázka několika dnů nebo týdnů – to znamená, že právě v období do konce roku 2014 bude provoz na Paskově postupně utlumován. Podle reportérky ČT Pavly Daňkové už nyní skončily některé ražby a těžební práce.

Předseda Sdružení hornických odborů Jaromír Pytlík i tak informaci uvítal. „Vidím to jako světlo na konci tunelu. Předpokládám, že vedení firmy chce získat čas a o osudu dolu rozhodnout až v době, kdy se snad zlepší situace na trhu,“ domnívá se šéf odborů. Každé prodloužení provozu Paskova prý považuje za dobrou zprávu pro své kolegy, kteří tam pracují. „Navíc uzavření by mi připadalo krátkozraké. Zvlášť proto, že v podzemí zůstává 23 milionů tun kvalitního uhlí,“ dodal Pytlík.

Kvůli špatné ekonomické situaci se NWR rozhodla zbavit také svých koksoven OKK. Ty ale na rozdíl od dolu Paskov našly zájemce o koupi, kteří by chtěli provoz koksoven zachovat. Se dvěma potenciálními kupci nyní firma jedná.

„Vzhledem k tomu, že prodej Paskova se nyní zdá nepravděpodobný, hodnotíme nyní další možnosti, včetně možného dočasného nebo trvalého uzavření dolu. Žádné konečné rozhodnutí zatím nepadlo,“ píše NWR v pololetní zprávě.

Na hospodářském výsledku NWR se výrazně podepsalo přecenění těžebních aktiv, jejichž účetní hodnotu firma kvůli nízké ceně uhlí snížila o 307 milionů eur. Loni ve stejném období hospodařila se ziskem 35 milionů eur. Pololetní tržby dosáhly 493 milionů eur a byly o 29 procent nižší než ve stejném období loňského roku.

„Od naší předchozí čtvrtletní zprávy začalo být zřejmé, že ceny uhlí se postupně posouvají k novému dlouhodobému normálu. Dlouhodobé prostředí nízkých cen uhlí nás vedlo k vytvoření nepeněžní opravné položky na naše těžební aktiva v hodnotě 307 milionů eur,“ podotkl předseda představenstva NWR Gareth Penny.

Uspořili jsme 60 milionů eur, tvrdí NWR

NWR dle zprávy za prvních šest měsíců roku přijala opatření k úspoře 60 milionů eur. Jejich součástí bylo snížení nákladů na zaměstnance o osm milionů eur. Ve druhém pololetí chce firma tyto náklady snížit o dalších sedm milionů eur, o podmínkách jedná s odbory. Personální opatření zahrnují i propuštění 250 administrativních pracovníků ve vedení OKD.

„Vykázaná ztráta sice vypadá hrozivě, nicméně s odpisem aktiv se dříve či později počítalo. Společnost udělala první důležité kroky ke stabilizaci firmy, díky úsporám ve výši 60 mil. eur dokázala téměř eliminovat pokles hotovosti, prodej koksovny je zřejmě na dobré cestě. Stále však není vyhráno, NWR potřebuje další opatření, dohodu s odbory, s věřiteli, úspěšný prodej OKK, ale především obrat v trendu na mezinárodních trzích s uhlím,“ hodnotí výsledky NWR za první pololetí analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Úsporné kroky, prodej některých provozů či jejich ukončení jsou součástí už dříve oznámené strategie, která má vést k ozdravění NWR. Ta je jednou z největších průmyslových skupin v Česku. Zhruba dvoutřetinový podíl drží v této těžební společnosti firma BXR, jejímž polovičním vlastníkem je český miliardář Zdeněk Bakala. Prostřednictvím společnosti OKD vlastní NWR v Česku čtyři doly. Kromě Paskova to jsou ještě Darkov, Karviná a ČSM.

UZAVŘENÍ PASKOVA BY MĚLO DOPAD NA CELÝ REGION

Společnost OKD má zhruba 13 000 zaměstnanců (k tomu další tisíce agenturních pracovníků) a patří tak k největším zaměstnavatelům v Moravskoslezském kraji. Na její provozy jsou navíc navázány další tisíce pracovních míst v dodavatelských firmách.

V koksovnách OKK, o jejichž prodeji NWR jedná se dvěma potenciálními zájemci, pracuje zhruba 700 lidí. Noví provozovatelé mají údajně zájem provoz koksoven zachovat.

Důl Paskov má asi 2 500 zaměstnanců. Pokud se jeho prodej nezdaří, nejpravděpodobnější možností dalšího postupu je uzavření. Jak již dříve sdělil ČT mluvčí OKD Vladislav Sobol, nemuselo by to nutně znamenat propuštění lidí, kteří na dole pracují. Firma počítá s tím, že velká část pracovníků by byla převedena na jiné doly v ostravsko-karvinském revíru, podobně jako tomu bylo při uzavření dolu Dukla v roce 2007.

Jak ale připustil finanční ředitel NWR Marek Jelínek, nepodaří se převést všechny zaměstnance. To je údajně „největší téma“, na němž teď vedení pracuje. Uzavření dolu Paskov tak vyvolává obavy ze zvýšení nezaměstnanosti v celém regionu a prohloubení sociálního napětí.

Primátor Frýdku-Místku Michal Pobucký (ČSSD) nicméně opustil myšlenku, že by město důl za symbolickou cenu odkoupilo. „Na pracovní schůzce s kolegy z vedení města jsme se dohodli, že město do dolu majetkově vstupovat nebude. Toto je úkol pro stát, aby situaci nějak řešil,“ uvedl s tím, že uzavření dolu by bylo pro region katastrofou. „Odrazilo by se to na poklesu životní úrovně obyvatel, naopak by to pravděpodobně přineslo nárůst kriminality,“ obává se primátor.

Proč se musí důl Paskov uzavřít?

Kvůli vysokým nákladům. Majitel tvrdí, že těžba na tomto dolu je drahá a technologicky náročná – mají to na svědomí jednak komplikované geologické podmínky a také skutečnost, že důl Paskov je vůbec nejhlubším dolem OKD. Vytěžená tuna uhlí tak stojí více, než za kolik se prodá na trhu, což negativně ovlivňuje hospodaření OKD.

„Problém dolu Paskov je v tom, že jeho nákladovost je zhruba dvojnásobná oproti průměru celého OKD. A při dnešních cenách je jeho provoz neudržitelný, to je prostě fakt. A zároveň náš předpoklad je, že se ceny uhlí dramatickým způsobem v dohledné době nezvýší,“ konstatoval finanční ředitel NWR Jelínek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 8 hhodinami

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
před 10 hhodinami

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
před 12 hhodinami

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Devět zemí regionu se v Praze dohodlo na spolupráci v AI

Devět zemí střední a východní Evropy bude spolupracovat ve využití umělé inteligence (AI) včetně budování AI gigafactory v regionu. Podepsaly v Praze deklaraci. Obsahuje dohodu o společném řešení politiky týkající se AI v Evropské unii, sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy a propojení infrastruktury pro umělou inteligenci.
před 14 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.