Na euro nebudou mít eurovolby vliv

Praha - Výsledky voleb do Evropského parlamentu na jednotnou měnu vliv mít nebudou, jelikož ho stejně tak nemá Evropský parlament na hospodářské záležitosti evropského společenství. To tvrdí ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Ladislav Tajovský. Výsledky voleb do evropské instituce mohou nepřímo zapůsobit spíše na měny zemí, které euro dosud nezavedly. V České republice si i vinou probíhající krize musíme ještě pár let na společné platidlo počkat, neumožní nám to tvz. maastrichtská kritéria stanovující fiskální a měnová pravidla, která zájemci o společnou měnu musí dodržet.

„Jestli euro zareaguje na výsledky voleb do Evropského parlamentu, to bych se dost divil, to bych si spíš tipnul, že zareaguje na Federerovo vítězství v Paříži,“ vzpomněl v ČT24 včerejší zápis švýcarského tenisty do historie tenisu ekonom Ladislav Tajovský. Své tvrzení opírá o mizivý vliv Evropského parlamentu na oblast evropského hospodaření. Stejného názoru jsou rovněž člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník a také bývalý viceguvernér České národní banky a v současnosti manažer poradenské společnosti Deloitte Luděk Niedermayer.

Jestli dopad, tak na měny mimo eurozónu 

Dopad může mít výsledek evropských voleb na kurzy měn států mimo eurozónu, pokud zakolísá pozice tamějších vládních stran, stejně jako se to stalo v České republice při prvních volbách europoslanců. „Kdyby zvítězily strany, které jsou proti Lisabonské smlouvě, což implicitně znamená, že jsou minimálně skeptické vůči prohlubování evropské integrace, což znamená vůči euru, tak by to nějakým způsobem v důvěru eura mohlo otřást, změnit i vztah k měnám mimo eurozónu,“ doplňuje Tajovský.

Luděk Niedermayer hodnotí evropské volby:

„Levice, která mohla využít krizi, aby mohla začít slibovat všem všechno, v těch volbách propadla.“


Luděk Niedermayer v ČT24 uvedl, že euro krizí zatím proplouvá bez problémů, hlavně díky dobré práci Evropské centrální banky. Co však podle Tajovského neobstává je hospodářská politika celé unie, respektive jednotlivých evropských států. Pomyslným lakmusovým papírkem jsou prý spíše tzv. maastrichtská kritéria, jejichž plnění je pro vstup do eurozóny nutné a která byla podle ekonoma vnímána jako podmínka udržitelnosti eura a jeho úspěchu.

Ladislav Tajovský v ČT24:

„Když se podíváme třeba na maastrichtská kritéria, která jsou umělá, nikdo je nedodržuje. Pokud někdo po České republice chce dodržování maastrichtských kritérií, nic proti tomu, ty státy, které jsou v eurozóně a používají euro, tak na to mají svaté právo, ale velice obtížně nás můžou kritizovat za něco, co dělají ještě hůře než my.“


Na fakt, že se Česká republika hned tak eura nedočká, upozornil při sestavování státního rozpočtu před dvěma týdny také ministr financí Eduard Janota. „Jestliže letos očekáváme deficit možná 4,5 možná 4,7, tento rozpočet je postaven na odhadu 5 procent, 2011 4,8, 2012 4,2, čili daleko do 3 procent HDP, za této situace je splnění Maastrichtských kritérií poměrně hodně daleko,“ uvedl Janota.

Maastrichtské vodítko

To, že Česká republika dosud nezavedla euro, považuje Tajovský za výhodu. „Nepotvrdilo se, že je špatné, že euro nemáme, jak tvrdili někteří ekonomové a politici dřív,“ říká ekonom s tím, že kdy euro bude přijato, je čistě politickým rozhodnutím, maastrichtská kritéria jsou prý pouhým vodítkem.

Vedle otázky eura nicméně Evropskou unii čeká také rozhodování ohledně míry regulace finančního trhu. „Řešení v ekonomické oblasti probíhá na národní bázi, vznikají národní balíčky, unie by měla hlídat, aby případný protekcionismus nepřerostl únosnou mez,“ dodává exviceguvernér České národní banky. „Když dojde na lámání chleba, tak mají národní řešení přednost… Pokud krize bude pokračovat, nebude úplně jednoduché Evropu zase stmelit,“ uzavírá Zámečník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
13:41Aktualizovánopřed 11 mminutami

Cena bitcoinu klesla na dvouleté minimum

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin sestoupila pod 56 tisíc dolarů (zhruba 1,25 milionu korun), dostala se tak na nejnižší úroveň za dva roky. Za poklesem bitcoinu podle agentury Reuters stojí odklon investorů od rizikovějších aktiv, který je důsledkem nejistoty ohledně dalšího vývoje v oblasti umělé inteligence (AI).
před 9 hhodinami

GTA VI za první den dosáhla rekordních tržeb 3,79 miliardy dolarů

Videohra GTA VI během prvního dne po uvedení do prodeje dosáhla rekordních tržeb 3,79 miliardy dolarů (zhruba 85,5 miliardy korun). Uvedlo to studio Rockstar Games, které za hrou stojí. Číslo vychází z odhadů společnosti ke konci čtvrtka, kdy hra po třinácti letech vývoje vyšla.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud v USA schválil dohodu Bayeru o urovnání žalob ohledně herbicidu Roundup

Americký soud schválil dohodu, podle které německý agrochemický gigant Bayer zaplatí během dvou desetiletí až 7,25 miliardy dolarů (zhruba 161 miliard korun) za urovnání žalob ohledně herbicidu Roundup. Ty tvrdí, že přípravek způsobuje rakovinu krve. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
00:27Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump chce udržet datová centra v USA, firmám hrozí obřími daněmi

Spojené státy nedovolí americkým firmám stavět datová centra v zahraničí, prohlásil v pátek americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci v Bílém domě. Pohrozil jim pro takový případ vysokými daněmi. Není však jasné, jak by prezident takový krok provedl.
před 20 hhodinami

Británie a EU v den společného summitu oznámily dohodu o mobilitě mladých lidí

Británie a Evropská unie oznámily v den společného summitu dohodu na prohloubení spolupráce v oblasti obchodu či emisních povolenek. Obě strany se dohodly také na harmonogramu zavádění programu mobility mladých lidí. Británie a Evropská unie chtějí po letech sporů a odcizení obnovit vzájemné vztahy a budovat ambiciózní a dynamické partnerství. Burnham páteční schůzku označil za historický okamžik. „Je to dobrý den pro Británii i pro Evropu. Dohoda, které jsme dosáhli, je výhodná pro obě strany,“ míní.
včeraAktualizovánovčera v 15:44‌‌

Trump v září kupoval akcie firem, které v té době získaly významné federální zakázky

Investiční účty amerického prezidenta Donalda Trumpa v září nakoupily akcie společností Nvidia, Palantir či SpaceX. K nákupům došlo podle webu CNBC v době, kdy společnosti získaly významné federální zakázky a jejich představitelé se setkali s prezidentem, vyplývá podle serveru z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se také uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše agentura Reuters. Bílý dům nicméně tvrdí, že Trump nemá ve správě svých investic žádnou roli.
19. 11. 2026Aktualizovánovčera v 09:14‌‌

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
včera v 07:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.