Na burzu se dá jít i s menšími částkami, jenže na kterou?

Praha - Vstup na burzu je poměrně jednoduchý, vybrat ale tu správnou burzu nebo její část, to už je jiná. Jen v Česku jsou burzy rovnou dvě, po celém světě jich pak jsou stovky. Každá má specifická pravidla obchodování a podmínky pro přijetí členů a titulů. Proto vlastně burza vznikla – aby standardizovala, a usnadnila tak, obchodní transakce. Obchodníci tedy nemuseli domlouvat individuální schůzky a pokaždé sepisovat smlouvu. Burza vymezila místo, čas a obecné obchodní podmínky - jenže v každé zemi či na kontinentě trošku odlišné.

Poprvé si burzou obchod usnadnili v roce 1531 obchodníci v Antverpách. Tam se obchodovalo jen se směnkami a měnami ze stříbra či zlata. První akciovou burzou pak byla ta amsterodamská.

Burza proti sobě vždy staví dvě strany – na jedné stojí firma, která se snaží získat peníze na své záměry nebo za komodity, které nabízí, na té druhé je pak investor. Ten společnosti svoje peníze „zapůjčuje“ v naději, že budou dobře zhodnocené. Za to mu ale žádná burza ani samotná firma ručit nebude.

To, co investorovi burza naopak poskytne především, je určitá záruka za titul, se kterým se na ní obchoduje. Burza před povolením vstupu zkoumá historii firmy nebo její hospodaření. Po zahájení obchodování s jejími akciemi musí povinně společnost zveřejňovat svoje hospodářské výsledky. Za servis, který burza investorům a firmám poskytuje, si pak účtuje poplatky.

Svou burzu má i Praha

V Česku jsou investorům k dispozici hned dvě obchodní místa. Jde o Burzu cenných papírů Praha (BCPP) a RM-Systém, českou burzu cenných papírů. Na obou burzách se obchoduje od roku 1993. RM-Systém byl ale až do roku 2008 mimoburzovním trhem. BCPP byla burzou od začátku, kdy tu investoři měli k dispozici sedm titulů – pět dluhopisových a dva akciové. Po kuponové privatizaci přibylo tisíce nových společností. S jejich akciemi se ale nikdy neobchodovalo v zajímavých objemech a časem byly staženy.

Kam se vrhnout s pár tisíci, kam s miliony?

Dnes se na Burze cenných papírů Praha může obchodovat na dvou segmentech trhu. Jedním z nich je elitním segmentem SPAD (Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů). Tady se obchoduje ve velkých objemech s 15 nejlikvidnějšími tituly. Standardizovaný objem znamená, že se pokyny zadávají v lotech. Například sto kusů akcií ČEZu tvoří jeden lot, při současném kurzu jde o částku okolo 800 tisíc korun. Jde tedy o segment pro větší investory.

Vedlejším trhem pražské burzy je KOBOS (Kontinuální burzovní obchodní systém). Kromě všech akcií, které jsou k dispozici v segmentu SPAD, se tady obchodují všechny tituly, které Praha přijala. KOBOS je na rozdíl od SPADu určený více investorům – může se zde obchodovat v libovolných objemech, tedy i s jednotlivými akciemi.

Vedle akcií společností se v Praze od roku 2006 obchodují též různé investiční certifikáty (na akciové indexy či komodity), turbo certifikáty (certifikáty obsahující finanční páku), warranty (typ opčního kontraktu) a futures kontrakty.

Mimo BCPP se v Česku obchoduje ještě v RM-Systému. Investoři zde najdou i tituly, které BCPP nenabízí – jako třeba společnost Vítkovice nebo Tatra. Zatímco na BCPP trvá vypořádání obchodu tři obchodní dny, tady se investor stává majitelem papíru v podstatě hned. Obchodní hodiny jsou zde také o kousek delší než na pražské burze – až do 17:00.

PX, Dow Jones nebo Nikkei?

Stejně jako každá jiná burza, má i ta pražská svůj index. Jeho jméno je PX, RM-Systém pak reprezentuje index RM. Burzovní indexy investorům prozrazují, jak se daří v nich zahrnutým akciím jako celku. V tom pražském jsou společnosti zastoupeny podle velikosti své emise. Takže například energetický gigant ČEZ na index působí mnohem výrazněji než autobazar AAA Auto.

Mimo Prahu se samozřejmě dá obchodovat i na mnoha dalších burzách. Největší akciovou burzou na světě je (podle tržní hodnoty cenných papírů) New York Stock Exchange (zkráceně NYSE). Tu zastupuje především obecný index NYSE Composite a průmyslový Dow Jones Industrial Average, který zahrnuje giganty amerického hospodářství. Velmi známý je i mnohem širší S&P 500.

Další velmi známou americkou burzou je NASDAQ (National Associaton of Securities Dealers Automated Quotations) – tedy největší čistě elektronický burzovní trh ve Spojených státech. Obchodují se tu především IT firmy jako Google, Microsoft nebo Yahoo!, ale i biotechnologické a papírenské firmy. Reprezentuje je index NASDAQ-100.

Dalším burzovním velikánem je druhá světově největší Tokyo Stock Exchange, kterou reprezentuje například Nikkei 225 nebo Topix. V Evropě je pak jednou z nejznámějších London Stock Exchange, kterou reprezentuje index FTSE 100 (Finantial Times Stock index).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši si oblíbili výdejní boxy, umístění služby není bez problémů

Češi s oblibou využívají samoobslužné výdejní boxy. Před jinými možnostmi doručování je preferuje většina zákazníků. Slouží jim také k reklamaci nebo poslání vlastního balíčku. Ministerstvo zdravotnictví jedná o možnosti doručovat tímto způsobem i léky. Průměrně vychází jeden výdejní box na méně než tisíc obyvatel. Česko se tak řadí třeba s Polskem mezi země s největší hustotou úložných schránek v Evropě. A provozovatelé plánují další boxy přidávat. Jenže praktická služba může výrazně změnit podobu ulice. Města proto hledají způsob, jak výdejní automaty dostat pod větší kontrolu.
před 1 hhodinou

Strany vládní koalice zvažují navýšení či zavedení některých daní

Po hnutí ANO začínají debatu o zvýšení daní připouštět i jeho koaliční partneři SPD a Motoristé. Vládní strany uvažují o navýšení či zavedení spotřebních daní na některé neřesti a hazard. Už minulý týden kabinet schválil sektorovou daň pro rafinerie, kterou by chtěl inkasovat už za letošní rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) teď navíc České televizi potvrdila, že ANO přemýšlí i o vyšším zdanění dalších odvětví – třeba zbrojařských či energetických firem nebo bank. Jejich vysoké zisky zmiňuje i premiér Andrej Babiš (ANO).
před 1 hhodinou

Stát dá 30 miliard na kapacity sociálních služeb, tvrdí Juchelka. Jurečka to odmítá

Stát má zhruba 30 miliard korun na provoz a zvyšování kapacit sociálních služeb, řekl v Nedělní debatě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Peníze na jejich výstavbu v letech 2028 až 2034 podle něj půjdou z Národního plánu obnovy. Podle bývalého ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale návrh státního rozpočtu schválený vládou peníze na stavby pro sociální služby nezahrnuje. Diskuzi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.
11:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSkopeček a Nacher se přeli o poplatcích u penzijního spoření

Penzijní spoření čekají od příštího roku rozsáhlé změny. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce upravit současná pravidla a přilákat ke spoření na stáří hlavně mladé lidi. Návrh reformy už podpořila sněmovna, výhrady ale mají penzijní společnosti a opozice chystá vlastní úpravy. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) bylo „potřeba něco dělat s poplatky“, zmínil ale stanovení hranice stropu na 0,5 procenta u všech investičních strategií. Nezdá se mu prý „normální“, aby poplatek byl stejný u všech portfolií. Místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO) navázal, že se poplatek snížil na 0,5 procenta s tím, že jde o jeden poplatek a ostatní se ruší. Prostor pro „dynamizaci“ vidí ve vtažení více lidí do systému spoření. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
před 8 hhodinami

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky, řekl ČT Lašák

Letištní poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoRusko přebírá kontrolu nad aktivy dalších evropských společností v zemi

Moskva pokračuje v zásazích proti velkým evropským společnostem, které i po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu zůstaly na tamním trhu. Kreml pomocí prezidentských dekretů umístil pod dočasnou správu aktiva skupiny Metro, ve které má většinový podíl firma Daniela Křetínského. Už v polovině září úřady stejně postupovaly v případech švýcarského Nestlé a francouzských společností Auchan a Leroy Merlin.
včera v 20:08‌‌

Volkswagen svolá miliony aut. V Česku se akce dotkne dvou set tisíc vozů

Koncern Volkswagen svolá k nutné výměně jediné součástky po celém světě zhruba čtyři miliony aut. V Česku bude muset na svolávací akci koncernu zhruba dvě stě tisíc vozidel. Většinou půjde o majitele vozů z produkce Škoda Auto, vyplývá z vyjádření společnosti pro Českou televizi. Co do rozsahu to tak bude na řidiče a servisy větší nápor než před deseti lety při známé „dieselgate“. Problémový šroub drží na podvozku část řízení. Vlivem koroze se může rozpadnout a ovlivnit tak ovládání vozu.
včera v 19:18‌‌

Desetitisíce Španělů vyšly do ulic kvůli bytové krizi a vysokým nájmům

Desetitisíce lidí v sobotu vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.
včera v 16:28‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.