Na burzu se dá jít i s menšími částkami, jenže na kterou?

Praha - Vstup na burzu je poměrně jednoduchý, vybrat ale tu správnou burzu nebo její část, to už je jiná. Jen v Česku jsou burzy rovnou dvě, po celém světě jich pak jsou stovky. Každá má specifická pravidla obchodování a podmínky pro přijetí členů a titulů. Proto vlastně burza vznikla – aby standardizovala, a usnadnila tak, obchodní transakce. Obchodníci tedy nemuseli domlouvat individuální schůzky a pokaždé sepisovat smlouvu. Burza vymezila místo, čas a obecné obchodní podmínky - jenže v každé zemi či na kontinentě trošku odlišné.

Poprvé si burzou obchod usnadnili v roce 1531 obchodníci v Antverpách. Tam se obchodovalo jen se směnkami a měnami ze stříbra či zlata. První akciovou burzou pak byla ta amsterodamská.

Burza proti sobě vždy staví dvě strany – na jedné stojí firma, která se snaží získat peníze na své záměry nebo za komodity, které nabízí, na té druhé je pak investor. Ten společnosti svoje peníze „zapůjčuje“ v naději, že budou dobře zhodnocené. Za to mu ale žádná burza ani samotná firma ručit nebude.

To, co investorovi burza naopak poskytne především, je určitá záruka za titul, se kterým se na ní obchoduje. Burza před povolením vstupu zkoumá historii firmy nebo její hospodaření. Po zahájení obchodování s jejími akciemi musí povinně společnost zveřejňovat svoje hospodářské výsledky. Za servis, který burza investorům a firmám poskytuje, si pak účtuje poplatky.

Svou burzu má i Praha

V Česku jsou investorům k dispozici hned dvě obchodní místa. Jde o Burzu cenných papírů Praha (BCPP) a RM-Systém, českou burzu cenných papírů. Na obou burzách se obchoduje od roku 1993. RM-Systém byl ale až do roku 2008 mimoburzovním trhem. BCPP byla burzou od začátku, kdy tu investoři měli k dispozici sedm titulů – pět dluhopisových a dva akciové. Po kuponové privatizaci přibylo tisíce nových společností. S jejich akciemi se ale nikdy neobchodovalo v zajímavých objemech a časem byly staženy.

Kam se vrhnout s pár tisíci, kam s miliony?

Dnes se na Burze cenných papírů Praha může obchodovat na dvou segmentech trhu. Jedním z nich je elitním segmentem SPAD (Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů). Tady se obchoduje ve velkých objemech s 15 nejlikvidnějšími tituly. Standardizovaný objem znamená, že se pokyny zadávají v lotech. Například sto kusů akcií ČEZu tvoří jeden lot, při současném kurzu jde o částku okolo 800 tisíc korun. Jde tedy o segment pro větší investory.

Vedlejším trhem pražské burzy je KOBOS (Kontinuální burzovní obchodní systém). Kromě všech akcií, které jsou k dispozici v segmentu SPAD, se tady obchodují všechny tituly, které Praha přijala. KOBOS je na rozdíl od SPADu určený více investorům – může se zde obchodovat v libovolných objemech, tedy i s jednotlivými akciemi.

Vedle akcií společností se v Praze od roku 2006 obchodují též různé investiční certifikáty (na akciové indexy či komodity), turbo certifikáty (certifikáty obsahující finanční páku), warranty (typ opčního kontraktu) a futures kontrakty.

Mimo BCPP se v Česku obchoduje ještě v RM-Systému. Investoři zde najdou i tituly, které BCPP nenabízí – jako třeba společnost Vítkovice nebo Tatra. Zatímco na BCPP trvá vypořádání obchodu tři obchodní dny, tady se investor stává majitelem papíru v podstatě hned. Obchodní hodiny jsou zde také o kousek delší než na pražské burze – až do 17:00.

PX, Dow Jones nebo Nikkei?

Stejně jako každá jiná burza, má i ta pražská svůj index. Jeho jméno je PX, RM-Systém pak reprezentuje index RM. Burzovní indexy investorům prozrazují, jak se daří v nich zahrnutým akciím jako celku. V tom pražském jsou společnosti zastoupeny podle velikosti své emise. Takže například energetický gigant ČEZ na index působí mnohem výrazněji než autobazar AAA Auto.

Mimo Prahu se samozřejmě dá obchodovat i na mnoha dalších burzách. Největší akciovou burzou na světě je (podle tržní hodnoty cenných papírů) New York Stock Exchange (zkráceně NYSE). Tu zastupuje především obecný index NYSE Composite a průmyslový Dow Jones Industrial Average, který zahrnuje giganty amerického hospodářství. Velmi známý je i mnohem širší S&P 500.

Další velmi známou americkou burzou je NASDAQ (National Associaton of Securities Dealers Automated Quotations) – tedy největší čistě elektronický burzovní trh ve Spojených státech. Obchodují se tu především IT firmy jako Google, Microsoft nebo Yahoo!, ale i biotechnologické a papírenské firmy. Reprezentuje je index NASDAQ-100.

Dalším burzovním velikánem je druhá světově největší Tokyo Stock Exchange, kterou reprezentuje například Nikkei 225 nebo Topix. V Evropě je pak jednou z nejznámějších London Stock Exchange, kterou reprezentuje index FTSE 100 (Finantial Times Stock index).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 16 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
včera v 20:25

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
včera v 20:24

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánovčera v 17:27

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026
Načítání...