Na 70 tisíc cestujících neodletělo - výsledek stávky na německých letištích

Frankfurt nad Mohanem – Stávka pozemního personálu ochromila dnes největší německé letiště ve Frankfurtu nad Mohanem a několik menších leteckých uzlů. Výsledkem jsou stovky zrušených letů a jedenáct hodin bez odbavení jediného letadla. Stávka ve Frankfurtu zasáhla i pražské Letiště Václava Havla. Zrušit muselo celkem osm pravidelných letů.

Největší německé letiště dnes ráno zelo prázdnotou. Devadesát procent jeho zaměstnanců zastavilo práci ve 3:30 ráno. „Jde to lépe, než jsme čekali,“ komentoval průběh protestů sekretář odborů Uwe Schramm. Do práce se letištní personál vrátil po 14. hodině. Se zpožděním a narušením provozu nicméně musí cestující podle vedení frankfurtského letiště počítat až do dnešního večera. „Návrat k normálnímu letovému řádu předpokládáme nejpozději v pátek dopoledne,“ informovala společnosti Fraport, která letiště provozuje.

Zrušeny i lety z Prahy

Jen frankfurtské letiště muselo kvůli stávce zrušit 550 letů, tedy zhruba polovinu všech letů, které byly na čtvrtek plánované. Dalších 140 spojů neodstartovalo z Mnichova. Nejbolestivěji stávka dolehla na největšího německého leteckého dopravce - Lufthansu. Ta musela anulovat po celém Německu zhruba třetinu z 1 800 plánovaných letů.

Protest letištního personálu se dotkl téměř 70 tisíc cestujících. Kromě Frankfurtu a Mnichova stávkovali také zaměstnanci dalších pěti velkých německých letišť - jde o letiště v Kolíně, Düsseldorfu, Hamburku, Hannoveru a Stuttgartu. Nejhůř stávka zasáhla vnitrostátní spojení a lety do destinací v rámci Evropské unie. Čtyři odlety a čtyři přistání muselo zrušit také pražské letiště. „O zrušení letů jsme věděli už včera, takže letecká společnost své klienty informovala a nabídla jim náhradní řešení,“ uvedla mluvčí Letiště Václava Havla Eva Krejčí.

Stávkující: 1 600 eur a dvě děti - to na dovolenou nelétáte

Stávka je součástí širších protestů, kterými si chce odborový svaz Verdi vynutit zvýšení mezd pracovníků ve veřejném sektoru. Svaz má kolem 2 milionů členů a kromě leteckého personálu zastupuje také třeba učitele mateřských škol. Protest letištních pracovníků má posílit pozici odborářů při nadcházejících jednáních o mzdách. Odboráři požadují pro zhruba 2,1 milionu státních zaměstnanců zvýšení mezd o 3,5 procenta.

„To přece není mnoho, to přece není nic,“ skandoval Fabio, jeden ze stávkujících na frankfurtském letišti. Měsíčně si vydělá 2 000 eur, tedy přes 50 tisíc korun, a patří tak mezi lépe placený personál. Zaměstnanci subdodavatelů musí měsíčně vystačit se 1 400 až 1 600 eur, zatímco průměrná mzda v Německu se blíží 4 000 eur. „1 600 eur čistého a dvě děti – to na dovolenou neletíte,“ řekl k tomu další stávkující.

Právě kvůli nízkopříjmovým skupinám nehrají odbory jen o procenta. „Kromě procentuálního zvýšení požadují i pevnou sumu, o kterou se zvýší všechny platy. To je opatření, které se týká hlavně nižších platových skupin – protože 3,5 % u vyšších a nižších platů není (v absolutním vyjádření) úplně totéž,“ uvedl v rozhovoru pro ČT publicista a expert na Německo Jaroslav Šonka. Pevný příplatek by měl činit 100 eur, tedy necelé 3 tisíce korun, měsíčně. 

Vyhlášení stávky kritizuje svaz provozovatelů letišť ADV. Podle něj si odboráři berou za rukojmí pasažéry aerolinek, přestože se spor o mzdy nijak nedotýká leteckého sektoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
včera v 13:58

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
včera v 12:22

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
včera v 06:59

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
včera v 06:00

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
včera v 05:01

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...