Na 70 tisíc cestujících neodletělo - výsledek stávky na německých letištích

Frankfurt nad Mohanem – Stávka pozemního personálu ochromila dnes největší německé letiště ve Frankfurtu nad Mohanem a několik menších leteckých uzlů. Výsledkem jsou stovky zrušených letů a jedenáct hodin bez odbavení jediného letadla. Stávka ve Frankfurtu zasáhla i pražské Letiště Václava Havla. Zrušit muselo celkem osm pravidelných letů.

Největší německé letiště dnes ráno zelo prázdnotou. Devadesát procent jeho zaměstnanců zastavilo práci ve 3:30 ráno. „Jde to lépe, než jsme čekali,“ komentoval průběh protestů sekretář odborů Uwe Schramm. Do práce se letištní personál vrátil po 14. hodině. Se zpožděním a narušením provozu nicméně musí cestující podle vedení frankfurtského letiště počítat až do dnešního večera. „Návrat k normálnímu letovému řádu předpokládáme nejpozději v pátek dopoledne,“ informovala společnosti Fraport, která letiště provozuje.

Zrušeny i lety z Prahy

Jen frankfurtské letiště muselo kvůli stávce zrušit 550 letů, tedy zhruba polovinu všech letů, které byly na čtvrtek plánované. Dalších 140 spojů neodstartovalo z Mnichova. Nejbolestivěji stávka dolehla na největšího německého leteckého dopravce - Lufthansu. Ta musela anulovat po celém Německu zhruba třetinu z 1 800 plánovaných letů.

Protest letištního personálu se dotkl téměř 70 tisíc cestujících. Kromě Frankfurtu a Mnichova stávkovali také zaměstnanci dalších pěti velkých německých letišť - jde o letiště v Kolíně, Düsseldorfu, Hamburku, Hannoveru a Stuttgartu. Nejhůř stávka zasáhla vnitrostátní spojení a lety do destinací v rámci Evropské unie. Čtyři odlety a čtyři přistání muselo zrušit také pražské letiště. „O zrušení letů jsme věděli už včera, takže letecká společnost své klienty informovala a nabídla jim náhradní řešení,“ uvedla mluvčí Letiště Václava Havla Eva Krejčí.

Stávkující: 1 600 eur a dvě děti - to na dovolenou nelétáte

Stávka je součástí širších protestů, kterými si chce odborový svaz Verdi vynutit zvýšení mezd pracovníků ve veřejném sektoru. Svaz má kolem 2 milionů členů a kromě leteckého personálu zastupuje také třeba učitele mateřských škol. Protest letištních pracovníků má posílit pozici odborářů při nadcházejících jednáních o mzdách. Odboráři požadují pro zhruba 2,1 milionu státních zaměstnanců zvýšení mezd o 3,5 procenta.

„To přece není mnoho, to přece není nic,“ skandoval Fabio, jeden ze stávkujících na frankfurtském letišti. Měsíčně si vydělá 2 000 eur, tedy přes 50 tisíc korun, a patří tak mezi lépe placený personál. Zaměstnanci subdodavatelů musí měsíčně vystačit se 1 400 až 1 600 eur, zatímco průměrná mzda v Německu se blíží 4 000 eur. „1 600 eur čistého a dvě děti – to na dovolenou neletíte,“ řekl k tomu další stávkující.

Právě kvůli nízkopříjmovým skupinám nehrají odbory jen o procenta. „Kromě procentuálního zvýšení požadují i pevnou sumu, o kterou se zvýší všechny platy. To je opatření, které se týká hlavně nižších platových skupin – protože 3,5 % u vyšších a nižších platů není (v absolutním vyjádření) úplně totéž,“ uvedl v rozhovoru pro ČT publicista a expert na Německo Jaroslav Šonka. Pevný příplatek by měl činit 100 eur, tedy necelé 3 tisíce korun, měsíčně. 

Vyhlášení stávky kritizuje svaz provozovatelů letišť ADV. Podle něj si odboráři berou za rukojmí pasažéry aerolinek, přestože se spor o mzdy nijak nedotýká leteckého sektoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
včera v 08:10

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 07:00

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
29. 7. 2026

Červený: Plavební stupeň v Děčíně by se měl začít stavět za tři roky

Plavební stupeň Děčín by se měl začít stavět mezi zářím a říjnem 2029, řekl po jednání českých a saských ministrů šéf resortu životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stavba má zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Náklady se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je podle Červeného určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.