Na 70 tisíc cestujících neodletělo - výsledek stávky na německých letištích

Frankfurt nad Mohanem – Stávka pozemního personálu ochromila dnes největší německé letiště ve Frankfurtu nad Mohanem a několik menších leteckých uzlů. Výsledkem jsou stovky zrušených letů a jedenáct hodin bez odbavení jediného letadla. Stávka ve Frankfurtu zasáhla i pražské Letiště Václava Havla. Zrušit muselo celkem osm pravidelných letů.

Největší německé letiště dnes ráno zelo prázdnotou. Devadesát procent jeho zaměstnanců zastavilo práci ve 3:30 ráno. „Jde to lépe, než jsme čekali,“ komentoval průběh protestů sekretář odborů Uwe Schramm. Do práce se letištní personál vrátil po 14. hodině. Se zpožděním a narušením provozu nicméně musí cestující podle vedení frankfurtského letiště počítat až do dnešního večera. „Návrat k normálnímu letovému řádu předpokládáme nejpozději v pátek dopoledne,“ informovala společnosti Fraport, která letiště provozuje.

Zrušeny i lety z Prahy

Jen frankfurtské letiště muselo kvůli stávce zrušit 550 letů, tedy zhruba polovinu všech letů, které byly na čtvrtek plánované. Dalších 140 spojů neodstartovalo z Mnichova. Nejbolestivěji stávka dolehla na největšího německého leteckého dopravce - Lufthansu. Ta musela anulovat po celém Německu zhruba třetinu z 1 800 plánovaných letů.

Protest letištního personálu se dotkl téměř 70 tisíc cestujících. Kromě Frankfurtu a Mnichova stávkovali také zaměstnanci dalších pěti velkých německých letišť - jde o letiště v Kolíně, Düsseldorfu, Hamburku, Hannoveru a Stuttgartu. Nejhůř stávka zasáhla vnitrostátní spojení a lety do destinací v rámci Evropské unie. Čtyři odlety a čtyři přistání muselo zrušit také pražské letiště. „O zrušení letů jsme věděli už včera, takže letecká společnost své klienty informovala a nabídla jim náhradní řešení,“ uvedla mluvčí Letiště Václava Havla Eva Krejčí.

Stávkující: 1 600 eur a dvě děti - to na dovolenou nelétáte

Stávka je součástí širších protestů, kterými si chce odborový svaz Verdi vynutit zvýšení mezd pracovníků ve veřejném sektoru. Svaz má kolem 2 milionů členů a kromě leteckého personálu zastupuje také třeba učitele mateřských škol. Protest letištních pracovníků má posílit pozici odborářů při nadcházejících jednáních o mzdách. Odboráři požadují pro zhruba 2,1 milionu státních zaměstnanců zvýšení mezd o 3,5 procenta.

„To přece není mnoho, to přece není nic,“ skandoval Fabio, jeden ze stávkujících na frankfurtském letišti. Měsíčně si vydělá 2 000 eur, tedy přes 50 tisíc korun, a patří tak mezi lépe placený personál. Zaměstnanci subdodavatelů musí měsíčně vystačit se 1 400 až 1 600 eur, zatímco průměrná mzda v Německu se blíží 4 000 eur. „1 600 eur čistého a dvě děti – to na dovolenou neletíte,“ řekl k tomu další stávkující.

Právě kvůli nízkopříjmovým skupinám nehrají odbory jen o procenta. „Kromě procentuálního zvýšení požadují i pevnou sumu, o kterou se zvýší všechny platy. To je opatření, které se týká hlavně nižších platových skupin – protože 3,5 % u vyšších a nižších platů není (v absolutním vyjádření) úplně totéž,“ uvedl v rozhovoru pro ČT publicista a expert na Německo Jaroslav Šonka. Pevný příplatek by měl činit 100 eur, tedy necelé 3 tisíce korun, měsíčně. 

Vyhlášení stávky kritizuje svaz provozovatelů letišť ADV. Podle něj si odboráři berou za rukojmí pasažéry aerolinek, přestože se spor o mzdy nijak nedotýká leteckého sektoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 5 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...