Musk převzal Twitter a propustil vedoucí pracovníky

Nahrávám video
Události: Musk převzal Twitter
Zdroj: ČT24

Americký miliardář Elon Musk převzal kontrolu nad společností Twitter a propustil její vedoucí pracovníky, mimo jiné výkonného ředitele Paraga Agrawala. Informovaly o tom agentury Reuters, AFP, list The Wall Street Journal a další americká média s odvoláním na nejmenované zdroje. Twitter později převzetí potvrdil, když informoval regulátora o svém odchodu z burzy, napsala agentura DPA.

Agrawal a dosavadní finanční šéf Twitteru Ned Segal byli v době uzavření dohody v ústředí společnosti v San Franciscu a byli vyvedeni ven, píše Reuters s odkazem na zdroje. Kromě nich Musk podle médií propustil i další členy vedení společnosti. Přestože zásadní personální změny přišly rychle, všeobecně se očekávaly a téměř jistě jsou první z mnoha velkých změn, které Musk provede, podotkla agentura AP. Twitter se zatím nevyjádřil.

„Pták je osvobozen,“ napsal na Twitteru Musk.

Miliardář se na koupi Twitteru za 44 miliard dolarů (zhruba 1,1 bilionu korun) dohodl letos v dubnu. V červenci však oznámil ukončení dohody, které zdůvodnil tím, že mu firma neposkytla údaje ohledně falešných a spamových účtů na své stejnojmenné sociální síti.

Společnost Twitter následně Muska zažalovala. Začátkem října miliardář navrhl, že firmu převezme za původně dohodnutou cenu. Soud mu následně nařídil, aby se do pátku s firmou Twitter dohodl, zda ji převezme, anebo ne. Musk tento týden podle agentury Bloomberg avizoval, že převzetí Twitteru dokončí.

Musk má plány, cesta k nim ale není jasná

Kritici se obávají, že změna vlastníka povede k méně moderovanému obsahu na této sociální síti, což podpoří nenávistné projevy na platformě. Musk se tento týden v otevřeném dopise obrátil na reklamní zákazníky společnosti Twitter a vysvětloval jim, proč se rozhodl firmu koupit. Vyvracel tak obavy o její budoucí vývoj pod jeho vedením. Twitter by se neměl stát „místem hrůzy“, kde lze říci cokoliv bez následků, ujišťoval Musk. Platforma musí být „vřelá a příjemná pro každého“.

Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton v pátek varoval, že Twitter se nesmí přeměnit v neregulovanou platformu. „V Evropě bude pták létat podle našich evropských pravidel,“ prohlásil. Německá vláda nyní hodlá zvážit, zda bude chtít na síti Twitter dál působit. „Budeme sledovat možné změny této platformy v příštích týdnech a následně vyvodíme vlastní závěry,“ uvedla.

Musk oznámil, že Twitter vytvoří radu pro moderování obsahu, ve které budou zastoupena velmi různorodá hlediska. Dodal, že před zasedáním této rady nedojde k žádným zásadním rozhodnutím ohledně obsahu ani k obnovením zrušených účtů. Upozornil, že Twitter již před převzetím obnovil účet rappera Ye, dříve známého jako Kanye West, který před časem zablokoval kvůli jeho antisemitským výrokům.

Bývalý americký prezident Donald Trump převzetí přivítal a prohlásil, že Twitter se nyní nachází v „rozumných rukou“. Nesdělil však, zda se na platformu, která mu v minulosti zablokovala účet, hodlá vrátit. Uvedl nicméně, že jeho vlastní sociální platforma Truth Social „vypadá a funguje lépe“.

Musk se již dříve vyjádřil, že chce, aby společnost měla méně omezení pro zveřejňovaný obsah, hodlá „porazit“ spamové roboty a zveřejnit algoritmy, které určují, jak je obsah prezentován uživatelům. Zatím ale nenabídl podrobnosti o tom, jak toho všeho dosáhne a kdo bude společnost řídit.

Ve čtvrtek také řekl, že Twitter nekoupil proto, aby vydělal více peněz, ale aby se pokusil pomoci lidstvu, které má rád. Naznačil také, že Twitter považuje za základ pro vytvoření „superaplikace“, která bude nabízet vše od převodů peněz po nakupování a přepravu autem.

Twitter má 7500 zaměstnanců a Musk hodlá pracovní místa seškrtat, což vyvolává obavy mnoha zaměstnanců. Musk však ujistil, že velké propouštění nechystá. Očekává se ale, že propouštění zasáhne hlavně členy týmu pro důvěru a bezpečnost, který zahrnuje moderátory obsahu. 

Jednapadesátiletý Musk je šéfem automobilky Tesla a nejbohatším člověkem na světě. Podle indexu miliardářů, který sestavuje Bloomberg, dosahuje aktuální hodnota jeho majetku 212 miliard dolarů (přes pět bilionů korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 13 mminutami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 1 hhodinou

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12
Načítání...