Musk převzal Twitter a propustil vedoucí pracovníky

Nahrávám video

Americký miliardář Elon Musk převzal kontrolu nad společností Twitter a propustil její vedoucí pracovníky, mimo jiné výkonného ředitele Paraga Agrawala. Informovaly o tom agentury Reuters, AFP, list The Wall Street Journal a další americká média s odvoláním na nejmenované zdroje. Twitter později převzetí potvrdil, když informoval regulátora o svém odchodu z burzy, napsala agentura DPA.

Agrawal a dosavadní finanční šéf Twitteru Ned Segal byli v době uzavření dohody v ústředí společnosti v San Franciscu a byli vyvedeni ven, píše Reuters s odkazem na zdroje. Kromě nich Musk podle médií propustil i další členy vedení společnosti. Přestože zásadní personální změny přišly rychle, všeobecně se očekávaly a téměř jistě jsou první z mnoha velkých změn, které Musk provede, podotkla agentura AP. Twitter se zatím nevyjádřil.

„Pták je osvobozen,“ napsal na Twitteru Musk.

Miliardář se na koupi Twitteru za 44 miliard dolarů (zhruba 1,1 bilionu korun) dohodl letos v dubnu. V červenci však oznámil ukončení dohody, které zdůvodnil tím, že mu firma neposkytla údaje ohledně falešných a spamových účtů na své stejnojmenné sociální síti.

Společnost Twitter následně Muska zažalovala. Začátkem října miliardář navrhl, že firmu převezme za původně dohodnutou cenu. Soud mu následně nařídil, aby se do pátku s firmou Twitter dohodl, zda ji převezme, anebo ne. Musk tento týden podle agentury Bloomberg avizoval, že převzetí Twitteru dokončí.

Musk má plány, cesta k nim ale není jasná

Kritici se obávají, že změna vlastníka povede k méně moderovanému obsahu na této sociální síti, což podpoří nenávistné projevy na platformě. Musk se tento týden v otevřeném dopise obrátil na reklamní zákazníky společnosti Twitter a vysvětloval jim, proč se rozhodl firmu koupit. Vyvracel tak obavy o její budoucí vývoj pod jeho vedením. Twitter by se neměl stát „místem hrůzy“, kde lze říci cokoliv bez následků, ujišťoval Musk. Platforma musí být „vřelá a příjemná pro každého“.

Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton v pátek varoval, že Twitter se nesmí přeměnit v neregulovanou platformu. „V Evropě bude pták létat podle našich evropských pravidel,“ prohlásil. Německá vláda nyní hodlá zvážit, zda bude chtít na síti Twitter dál působit. „Budeme sledovat možné změny této platformy v příštích týdnech a následně vyvodíme vlastní závěry,“ uvedla.

Musk oznámil, že Twitter vytvoří radu pro moderování obsahu, ve které budou zastoupena velmi různorodá hlediska. Dodal, že před zasedáním této rady nedojde k žádným zásadním rozhodnutím ohledně obsahu ani k obnovením zrušených účtů. Upozornil, že Twitter již před převzetím obnovil účet rappera Ye, dříve známého jako Kanye West, který před časem zablokoval kvůli jeho antisemitským výrokům.

Bývalý americký prezident Donald Trump převzetí přivítal a prohlásil, že Twitter se nyní nachází v „rozumných rukou“. Nesdělil však, zda se na platformu, která mu v minulosti zablokovala účet, hodlá vrátit. Uvedl nicméně, že jeho vlastní sociální platforma Truth Social „vypadá a funguje lépe“.

Musk se již dříve vyjádřil, že chce, aby společnost měla méně omezení pro zveřejňovaný obsah, hodlá „porazit“ spamové roboty a zveřejnit algoritmy, které určují, jak je obsah prezentován uživatelům. Zatím ale nenabídl podrobnosti o tom, jak toho všeho dosáhne a kdo bude společnost řídit.

Ve čtvrtek také řekl, že Twitter nekoupil proto, aby vydělal více peněz, ale aby se pokusil pomoci lidstvu, které má rád. Naznačil také, že Twitter považuje za základ pro vytvoření „superaplikace“, která bude nabízet vše od převodů peněz po nakupování a přepravu autem.

Twitter má 7500 zaměstnanců a Musk hodlá pracovní místa seškrtat, což vyvolává obavy mnoha zaměstnanců. Musk však ujistil, že velké propouštění nechystá. Očekává se ale, že propouštění zasáhne hlavně členy týmu pro důvěru a bezpečnost, který zahrnuje moderátory obsahu. 

Jednapadesátiletý Musk je šéfem automobilky Tesla a nejbohatším člověkem na světě. Podle indexu miliardářů, který sestavuje Bloomberg, dosahuje aktuální hodnota jeho majetku 212 miliard dolarů (přes pět bilionů korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 20 mminutami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 4 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 20 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

Evropský pohled