Mocnosti se pouští do boje o plyn ze Středozemního moře

Jeruzalém - Nález obřích ložisek zemního plynu na východě Středozemního moře spojil Řecko, Kypr a Izrael. Nově stvořená aliance se nyní nadechuje k dalším krokům. Jenže snahy regionálních soků s obavami sleduje Turecko.

Největší světový nález zemního plynu za poslední dekádu mění rovnováhu sil ve východním Středomoří. Zbrusu nová těžební plošina 80 kilometrů od izraelského pobřeží tak pumpuje na poli Tamar bohatství zpod mořského dna, stíhačka židovského státu startuje z kyperské ranveje, zatímco turecké fregaty výhrůžně krouží poblíž. 

„Bylo nepřirozené, že jsme byli jediná země na Zemi bez zdrojů energie. Teď je díky technologii máme,“ říká bývalý izraelský ministr pro tajné služby a jadernou energii Daniel Meridor. 

Kdo s kým a kdo proti komu

Pokusné vrty odhalily, že hlavně v izraelských a kyperských vodách, kde je ložisek nejvíce, se nachází až 3,5 trilionu kubických metrů plynu. Normálně by se stal jeho nález požehnáním, ovšem nebýt hlubokých politických i teritoriálních rozporů. Konkrétně mezi Izraelem a Palestinci, mezi Řeckem a Tureckem a v neposlední řadě mezi severním a jižním Kyprem.

2 minuty
Reportáž Jakuba Szántó o středozemním plynu
Zdroj: ČT24

Podle experta Krétské univerzity Andrease Stergioua potřebuje Izrael strategické spojenectví, o které přišel ukončením vojenské spolupráce s Tureckem. „Pro Turecko je velmi důležitá budoucnost kyperských Turků. Proto je zcela mimo diskusi, že by mořské zásoby plynu patřily jen kyperským Řekům,“ dodává expert Istanbulské univerzity Kivanc Ulusoy. 

Kvůli obavám z Turecka, které už v rámci své dravé zahraniční politiky opakovaně vyslalo do sporných vod válečné lodi, prohlubují Atény, Jeruzalém a Nikósie hospodářskou a vojenskou spolupráci. Plyn by se měl nově zpracovávat pro export na kyperské rafinerii. „Může to být velmi přínosné pro naše vztahy s Palestinci, Jordánskem a potenciálně i s Egyptem,“ vysvětluje veterán blízkovýchodního energetického trhu Nimrod Novik. 

V tuto chvíli se však nezdá, že by se nečekané bohatství skryté pod touhle hladinou mohlo stát mostem přes rozbouřené vody místní politiky. Pokud ale nad ní přece jen zvítězí obchodní logika, čekají východní Středomoří desetiletí energetické nezávislosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...