Mocnosti se pouští do boje o plyn ze Středozemního moře

Jeruzalém - Nález obřích ložisek zemního plynu na východě Středozemního moře spojil Řecko, Kypr a Izrael. Nově stvořená aliance se nyní nadechuje k dalším krokům. Jenže snahy regionálních soků s obavami sleduje Turecko.

Největší světový nález zemního plynu za poslední dekádu mění rovnováhu sil ve východním Středomoří. Zbrusu nová těžební plošina 80 kilometrů od izraelského pobřeží tak pumpuje na poli Tamar bohatství zpod mořského dna, stíhačka židovského státu startuje z kyperské ranveje, zatímco turecké fregaty výhrůžně krouží poblíž. 

„Bylo nepřirozené, že jsme byli jediná země na Zemi bez zdrojů energie. Teď je díky technologii máme,“ říká bývalý izraelský ministr pro tajné služby a jadernou energii Daniel Meridor. 

Kdo s kým a kdo proti komu

Pokusné vrty odhalily, že hlavně v izraelských a kyperských vodách, kde je ložisek nejvíce, se nachází až 3,5 trilionu kubických metrů plynu. Normálně by se stal jeho nález požehnáním, ovšem nebýt hlubokých politických i teritoriálních rozporů. Konkrétně mezi Izraelem a Palestinci, mezi Řeckem a Tureckem a v neposlední řadě mezi severním a jižním Kyprem.

Nahrávám video
Reportáž Jakuba Szántó o středozemním plynu
Zdroj: ČT24

Podle experta Krétské univerzity Andrease Stergioua potřebuje Izrael strategické spojenectví, o které přišel ukončením vojenské spolupráce s Tureckem. „Pro Turecko je velmi důležitá budoucnost kyperských Turků. Proto je zcela mimo diskusi, že by mořské zásoby plynu patřily jen kyperským Řekům,“ dodává expert Istanbulské univerzity Kivanc Ulusoy. 

Kvůli obavám z Turecka, které už v rámci své dravé zahraniční politiky opakovaně vyslalo do sporných vod válečné lodi, prohlubují Atény, Jeruzalém a Nikósie hospodářskou a vojenskou spolupráci. Plyn by se měl nově zpracovávat pro export na kyperské rafinerii. „Může to být velmi přínosné pro naše vztahy s Palestinci, Jordánskem a potenciálně i s Egyptem,“ vysvětluje veterán blízkovýchodního energetického trhu Nimrod Novik. 

V tuto chvíli se však nezdá, že by se nečekané bohatství skryté pod touhle hladinou mohlo stát mostem přes rozbouřené vody místní politiky. Pokud ale nad ní přece jen zvítězí obchodní logika, čekají východní Středomoří desetiletí energetické nezávislosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali rozpočet

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali sněmovní schválení rozpočtu pro letošní rok. Poslanci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se vyslovili pro schodek ve výši 310 miliard korun. V rozpočtu jsou nižší výdaje na obranu oproti závazku NATO. Debata se věnovala také rostoucím cenám pohonných hmot v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. V diskusi zmínili také nadprůměrnou konzumaci piva v Česku. Pozvání přijali bývalý ministr financí Ivan Pilný, šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno, herec a fotograf Hynek Čermák, redaktorka Deníku N Petra Procházková a spisovatelka a podcasterka Markéta Lukášková. Pořadem provázela Jana Fabianová.
před 13 mminutami

Digitální peněženka Wero chce vymanit Evropu z nadvlády americké Visa i Mastercard

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.
před 2 hhodinami

Pavel bude jednat se Schillerovou o návrhu rozpočtu

Prezident Petr Pavel bude v pondělí na Pražském hradě jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Rozpočet se schodkem 310 miliard korun schválila minulý týden sněmovna, k jeho konečnému přijetí zbývá podpis hlavy státu. Přijetím rozpočtu skončí rozpočtové provizorium, které od začátku roku omezovalo měsíční státní výdaje na jednu dvanáctinu loňských výdajů. Prezident už dříve avizoval, že rozpočet vetovat nebude.
před 6 hhodinami

Schválení rozpočtu rozjede výstavbu dopravní infrastruktury

Správci silnic i železnic vyčkávali kvůli nejistému financování s podpisem desítek smluv. Se schválením rozpočtu na tento rok se spouštějí nové dopravní stavby. Letos půjde do Státního fondu dopravní infrastruktury rekordních 169 miliard korun.
před 12 hhodinami

Ropa z nouzových rezerv bude na trhu v Evropě až koncem března

Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude okamžitě, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla uvolnit rekordních 400 milionů barelů kvůli dopadům války na Blízkém východě, jež paralyzovala lodní dopravu v Hormuzském průlivu.
před 16 hhodinami

Snížení daně na pohonné hmoty nyní vláda neplánuje, ODS na něm trvá

Vládní koalice zatím nehodlá snižovat spotřební daň na benzin a naftu, oznámili v Debatě ČT její zástupci – místopředsedové sněmovny Patrik Nacher (ANO) a Jiří Barták (Motoristé) a šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Občanští demokraté ho však podle dalšího místopředsedy dolní komory Jana Skopečka (ODS) požadovat budou už nyní, kritizují podceňování situace. Pirátská poslankyně Olga Richterová upozornila na hrozící zdražování potravin. Poslanec Lukáš Vlček (STAN) zdůraznil dopad na ceny plynu a zemědělských hnojiv.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Havlíček: Česko má předjednaný kontrakt na zarezervování plynu na terminálech v USA

Česko má předjednaný dlouhodobý kontrakt na roční zarezervování 1,4 miliardy metrů krychlových plynu v terminálech v USA, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po příletu ze Spojených států. Cílem je podle něj diverzifikace zdrojů energie a posílení bezpečnosti.
před 16 hhodinami

VideoNěmecko zmírňuje emisní plány

Německá vláda připravuje zákon o snižování emisí z vytápění domácností. Nový návrh je méně přísný než nepopulární reforma předchozí koalice socialistů, zelených a liberálů. Klimatické cíle v Německu ale předepisuje zákon. Spolková vláda podle něj musí zajistit, aby emise poklesly do roku 2030 o 65 procent oproti začátku devadesátých let. Současný kabinet má předložit nová opatření 25. března. Země však podle kritiků prodlužuje svou závislost na fosilních zdrojích, jen těsně splnila klimatické cíle pro rok 2025. Úkol snižovat emise nově připadne dodavatelům energie, postupně by měli přidávat bioplyn, vodík nebo jiné alternativy do paliv. Obavy mají i lidé žijící v nájmu, což je polovina osmdesátimilionové země. Staré topení se jim totiž může v příštích letech prodražit.
před 22 hhodinami
Načítání...