Místo čepovaného piva v hospodě si Češi stále častěji dopřávají zlatavý mok doma a z plechovky. Tuzemské pivovary trend zachytily a po limonádách a energetických nápojích se do hliníku plní i jejich produkce. Šedý kontejner, do kterého prázdné plechovky patří, ale není všude. Ekologové upozorňují, že tak velká část plechovek pořád končí s ostatním odpadem na skládce nebo ve spalovně.
„Hliník samotný má největší dopad na životní prostředí ze všech nápojových obalů vůbec,“ upozorňuje odpadový expert z Arnika Milan Havel. Podle ředitelky Institutu cirkulární ekonomiky Soni Jonášové totiž při rozkladných fázích na skládkách přispívá k tvorbě metanu.
„Zatím jsme sběru kovů nevěnovali takovou pozornost. Ta síť kontejnerů není tak zahuštěná, což je vzhledem k tomu, že je hliník velmi dobře recyklovatelný materiál, skutečně škoda,“ dodává Jonášová.
Češi přitom patří v rámci celé EU k nadprůměrným třídičům odpadu: díky tomu se u nás recykluje přes 90 procent obalů z papíru a tři čtvrtiny sklenic a lahví. Podobné je to i s kovy. Jenže konkrétně u hliníku, ze kterého se vyrábějí plechovky, je to jen 20 procent.
Rezervy přiznává i stát, ministerstvo životního prostředí chce proto více šedých kontejnerů v ulicích. „Budeme muset ještě významně zapracovat, podporujeme obce v rozšiřování sítě. Například jen v Praze je téměř tisíc kontejnerů na tříděný sběr, ale je to pro nás ještě výzvou,“ dodává ředitel odboru odpadů na Ministerstvu životního prostředí Jaromír Manhart.
Třídění papíru nebo skla má mnohem delší tradici – navíc i sešlapaná PET lahev je pořád dost velká na to nacpat ji doma do koše, a tak spíš skončí ve žlutém kontejneru. Naproti tomu zmačkaná plechovka moc místa nezabere a za speciální cestu k této popelnici nebo do sběrného dvora lidem tolik nestojí.
Ekologové vyzývají k zálohování plechovek i PET lahví
Podle ekologických organizací by tak pomohly zálohy. Institut cirkulární ekonomiky ostatně v červnu vyzval vládu, sněmovnu i Senát k doplnění zálohování nápojových PET lahví a plechovek do nově vznikající odpadové legislativy. Projednávaný zákon totiž nepočítá s plošným zavedením záloh, ale nezakazuje, aby se pro ně jednotlivě rozhodli výrobci.
Zálohování plastových lahví funguje například v Německu, Dánsku, Norsku, Finsku, Švédsku, Estonsku či Nizozemsku.
„Žádáme o doplnění návrhu o systém po vzoru evropských zemí, které již nyní díky zálohám plní nové evropské recyklační cíle. Zálohování vnímáme jako důležité opatření pro zlepšení životního prostředí a omezení plýtvání surovinami, které posune Českou republiku blíže k čistší přírodě a cirkulární ekonomice,“ uvedli autoři.
Podle nich by to Česku pomohlo splnit i nařízení EU, podle kterého mají členské státy od roku 2029 povinnost vytřídit na 90 procent PET lahví. Stanovuje také obsah recyklovaného materiálu v nově vyráběných PET lahvích na 25 procent v roce 2025. Teď se v Česku vytřídí asi 74 procent PET lahví.
