Washington/Řím - Mezinárodní měnový fond (MMF) vyzval Itálii k „rozhodným“ opatřením ke snižování státního dluhu. Ocenil i dosavadní vládní úsporné plány, na jejichž schválení se dnes premiér Silvio Berlusconi domluvil s parlamentní opozicí. Itálie musí nezbytně šetřit, její dluh ve výši 120 procent hrubého domácího produktu s opatrností sledují finanční trhy a bojí se o jeho udržitelnost.
MMF přivítal plán vlády snížit deficit veřejných financí do příštího roku pod tři procenta HDP a do roku 2014 k nule. Upozornil však, že ohledně ekonomického růstu a jeho dopadu na fiskální konsolidaci je plán až příliš optimistický a zatím nekonkretizuje pokračování konsolidace po roce 2012. Bez pokračování fiskální adaptace po roce 2012 zůstane podle fondu italský dluh nad hranicí 100 procent HDP.
Vysoký dluh vyvolává nyní u investorů obavy z toho, že při rozšíření dlužnické krize nebude Itálie schopna zvládat obsluhu svého dluhu. Výnosy italských státních dluhopisů se tak v posledních dnech výrazně zvýšily a přiblížily se ke kritické sedmiprocentní hranici. MMF ve své zprávě konstatoval, že pokud by krize zesílila, poškodilo by to bilance italských bank a pojišťoven. Napjatější úvěrové podmínky a nejistota by podkopaly investice a dopadly na spotřebu.
Itálie je se státním dluhem 120 procent HDP nejzadluženější zemí eura po Řecku a dlouhodobější výrazné zvýšení úvěrových nákladů by ji mohlo vytlačit z finančních trhů podobně, jako se to stalo Řecku, Irsku a Portugalsku. Kdyby nemohla splácet, stáhla by s sebou Francii, které dluží nejvíc.
Budeme šetřit, shodl se Berlusconi s opozicí
Italská vláda se mezitím dohodla s opozičními stranami na urychleném schválení posíleného balíku úsporných opatření. Hlasovat o něm by měly obě komory parlamentu ještě tento pátek namísto původního srpnového termínu. Podle italského ministra financí Giulia Tremontiho bude vládní plán úspor ještě důraznější, než se doposud plánovalo. Vláda plánuje snížit výdaje během čtyř let o 40 miliard eur (975 miliard korun) a do roku 2014 dovést rozpočet k vyrovnané bilanci.
Ve stejném duchu jednali v úterý i v Madridu, kde odsouhlasili reformy trhu práce, finančního sektoru i sociální systému, „Vytyčili jsme si cíle, které dokážeme splnit. Není důvod nevěřit, že toto složité období překonáme,“ uvedl španělský předseda vlády José Luis Rodríguez Zapatero.
Zpráva o shodě s opozicí přispěla k ukončení tlaku finančních trhů na italské státní dluhopisy a další aktiva. Podle informací spolupracovnice ČT v Římě Vědunky Lunardi se na rychlé dohodě mezi koalicí a opozicí výrazně podílela německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž telefonát Silviu Berlusconimu a tlak na Itálii přesvědčil vedení země k co nejrychlejšímu zakročení.
Třetí největší hospodářství eurozóny poroste jen pomalu
Růst třetí největší ekonomiky eurozóny zůstane podle fondu kvůli slabé domácí poptávce a plánovaným škrtům nízký. V letošním roce se zpomalí na jedno procento z loňských 1,3 procenta ve srovnání s průměrem eurozóny na 1,7 procenta. MMF dodal, že italské vládní úřady se na hodnocení tempa oživení s jeho výhledem obecně shodují, ve střednědobém pohledu však jsou optimističtější.
Za předběžnou podmínku obnovení solidního růstu ekonomiky označil MMF v situaci otřesů na trzích fiskální disciplínu. „Jen udržitelný růst sníží zátěž veřejného dluhu,“ uvádí zpráva fondu.
Summit, který (ne)bude
Kvůli krizi stále většího počtu států eurozóny se také hovoří o potřebě svolat na pátek mimořádný summit. Jeho konání zatím žádný unijní představitel nepotvrdil, a zatímco Francouzi o setkání špiček unie stojí, podle Německa k němu není důvod. K urychlenému řešení situace přitom eurozónu včera vyzvala Velká Británie. Její ministr financí George Osborne konstatoval, že Británie je stále bezpečným přístavem ve finanční bouři, ale že ani ona není imunní vůči neklidu u jejích dveří.
Pokud se schůzka uskuteční, bude se zabývat navýšením záchranného balíku eurozóny, které by mohlo uklidnit situaci kolem finančně nejisté Itálie a Španělska, řecké hospodářské krize a zveřejnění zátěžových testů evropských bank.
