MMF váhá s uvolněním další části řecké pomoci

Brusel - Mezinárodní měnový fond zatím neuvolní další část finanční pomoci pro Řecko. Místo toho počká, až se Evropská unie shodne na novém záchranném programu, jak uvádí dnešní vydání deníku Financial Times. Řekové přitom musí dostat celkem 12 miliard eur, což je pátá část z loni slíbené pomoci v celkové výši 110 miliard eur, do 15. července, jinak se ocitnou bez finančních prostředků a zbankrotují.

Pro Evropskou unii představuje postoj fondu vážnou komplikaci. Ministři financí eurozóny se totiž v neděli v Lucemburku dohodli, že až Řecko schválí úsporná opatření, část pomoci uvolní a teprve poté se budou zabývat novým záchranným programem, který by podle odhadů měl opět překročit 100 miliard eur. Pokud by měnový fond svojí část pomoci do 15. července neuvolnil, EU by musela najít dalších 3,3 miliardy eur.

Řekové si musí utáhnout opasky

Nahrávám video
MMF pozdržuje finanční pomoc Řecku
Zdroj: ČT24

Ve hře je další podmínka - Atény nedostanou poslední část loňské půjčky, pokud řecký parlament za týden neschválí požadované škrty. „To musí být učiněno ještě předtím, než se budeme moci pohnout dopředu. Věříme, že podmínky se podaří naplnit velmi rychle,“ uvedl John Lipsky, který v čele MMF dočasně nahradil obviněného šéfa Dominiqua Strausse-Kahna. Parlament bude hlasovat o balíčku reforem 28. června.

John Lipsky, prozatímní prezident MMF

„Fond neuvolní zbývající část půjčky, pokud nás zástupci Řecka nepřesvědčí, že program financování země běží podle plánu a našich požadavků.“

Základní podmínkou EU i měnového fondu je, aby řecký parlament do konce června schválil plán financování pro období první půjčky a privatizační program. Řecká vláda by chtěla do roku 2015 získat z privatizace 50 miliard eur. Na prodej by měly být například letiště, dálnice, ale i státem vlastněné firmy, banky, loterijní licence.

„Pokud Řecko splní podmínky měnového fondu, k vyplacení dojde včas a Řecko nezkrachuje,“ tvrdí evropský komisař  pro hospodářskou a měnovou politiku Olli Rehn. Podle MMF je výsledek současných jednání v Evropské unii a zejména eurozóně příliš vágní a žádá pevnější závazky.

José Manuel Barroso, předseda Evropské komise

Šéf Evropské komise Barroso zdůraznil, že se záchrana Řecka neobejde bez útrap. „Kdyby existovala jednodušší cesta z krize, šli bychom jí. Ale ona není,“ prohlásil Barroso.

Stále větší obavy vzbuzuje neutěšená situace v Řecku ve Spojených státech. Ministři financí zemí G7 v noci na pondělí zhruba půl hodiny telefonicky hovořili o výsledku jednání EU v Lucemburku. Podle nejmenovaného zdroje FT je telekonference právě výsledkem amerických obav a rozhodně nebyla poslední.

Neklid MMF a některých zemí se koncentruje především na požadavek Německa a jeho severoevropských spojenců, kteří žádají zapojení soukromých investorů do pomoci Řecku. V posledním zhodnocení situace v zemi, ale měnový fond varoval, že podobné debaty jsou „neproduktivní“, přičemž neschopnost přijmout zásadní rozhodnutí by mohla ohrozit křehké ekonomické oživení v Evropě.

Britové na záchranu Řecka přispět nehodlají

Zúčastnit se záchrany Řecka není připravena Velká Británie, jak dnes uvedl britský premiér David Cameron. Podle něj si Londýn nemyslí, že by bylo vhodné záchranný mechanismus použít. Guvernér španělské centrální banky ale tvrdí, že Britové by pomoci měli, protože dluhová krize ovlivňuje i země mimo eurozónu.

„K prvnímu záchrannému úvěru pro Řecko jsme nepřispěli a nemyslíme si, že by evropský finanční mechanismus měl být jakýmkoli způsobem použit,“ prohlásil Cameron. Velká Británie neplatí eurem, její pozice je v těchto otázkách tedy podobná jako pozice České republiky.

Opačně se k celé situaci staví Čína, která chce evropským zemím pomáhat. Rozhodla se proto nakupovat dluhopisy slabých zemí z okraje eurozóny. Kolik takových dluhopisů už koupila, není přesně známo, sama Čína vždy hovoří jen o miliardách eur.

  • Evropská unie autor: Alžběta Jungrová, zdroj: ISIFA/Lidové noviny http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2618/261729.jpg
  • José Manuel Barroso autor: AP Photo/Yves Logghe, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2182/218199.jpg
  • Skotská garda autor: Peter Macdiarmid, zdroj: Getty Images http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2502/250181.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Domovy pro seniory odsouvají kvůli rozpočtovému provizoriu investice

Řada domovů pro seniory i dalších sociálních zařízení odkládá investice a někde se obávají i o mzdy. Nevědí totiž, kolik peněz letos dostanou na provoz. Většina je závislá na veřejných zdrojích. Kvůli rozpočtovému provizoriu ale teď stát může každý měsíc hospodařit nanejvýš s dvanáctinou loňského rozpočtu.
před 4 hhodinami

Solární panely i baterie letos zřejmě zdraží až o pětinu

Solární elektrárny budou letos zdražovat. Ceny fotovoltaických panelů a baterií mohou postupně vzrůst až o dvacet procent. Důvodem je růst cen jednotlivých materiálů, jejichž producentem je především Čína. Skokový růst kompletních zařízení zatím nehrozí, vyplývá z informací solární firmy Raylyst a Solární asociace.
před 13 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o letounech L-159 a zbrojním průmyslu

Náčelník generálního štábu Karel Řehka v pátek uvedl, že armáda je od loňského podzimu připravena poskytnout Ukrajině čtyři letouny L-159. Podle něj by to nijak neohrozilo obranyschopnost Česka. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) prodej letounů nepodporuje a tvrdí, že žádné takové doporučení od vojáků nedostal. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Událostech, komentářích řekl, že ho prohlášení armády nepřekvapilo a zastává stejný názor, obranyschopnost Česka by to podle něj „nijak fatálně neohrozilo“. Poslanec Radek Koten (SPD) podotkl, že dodat „pouze holá letadla bez jakéhokoli servisu, náhradních dílů, bez vycvičených pilotů“ mu smysl nedává. V debatě moderované Lukášem Dolanským hosté hovořili rovněž o českém zbrojním průmyslu a vstupu zbrojařské skupiny CSG na burzu. Svůj komentář připojil také bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok.
před 16 hhodinami

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy skupiny ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
23. 1. 2026Aktualizováno23. 1. 2026

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Cena akcií zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura (téměř 800 korun). Svou tržní kapitalizací CSG překonala společnost ČEZ, čímž se stala nejhodnotnější firmou v Česku. Podle agentury Bloomberg je nyní Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let.
23. 1. 2026Aktualizováno23. 1. 2026

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
23. 1. 2026

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
22. 1. 2026Aktualizováno23. 1. 2026

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
22. 1. 2026Aktualizováno22. 1. 2026
Načítání...