MMF váhá s uvolněním další části řecké pomoci

Brusel - Mezinárodní měnový fond zatím neuvolní další část finanční pomoci pro Řecko. Místo toho počká, až se Evropská unie shodne na novém záchranném programu, jak uvádí dnešní vydání deníku Financial Times. Řekové přitom musí dostat celkem 12 miliard eur, což je pátá část z loni slíbené pomoci v celkové výši 110 miliard eur, do 15. července, jinak se ocitnou bez finančních prostředků a zbankrotují.

Pro Evropskou unii představuje postoj fondu vážnou komplikaci. Ministři financí eurozóny se totiž v neděli v Lucemburku dohodli, že až Řecko schválí úsporná opatření, část pomoci uvolní a teprve poté se budou zabývat novým záchranným programem, který by podle odhadů měl opět překročit 100 miliard eur. Pokud by měnový fond svojí část pomoci do 15. července neuvolnil, EU by musela najít dalších 3,3 miliardy eur.

Řekové si musí utáhnout opasky

1 minuta
MMF pozdržuje finanční pomoc Řecku
Zdroj: ČT24

Ve hře je další podmínka - Atény nedostanou poslední část loňské půjčky, pokud řecký parlament za týden neschválí požadované škrty. „To musí být učiněno ještě předtím, než se budeme moci pohnout dopředu. Věříme, že podmínky se podaří naplnit velmi rychle,“ uvedl John Lipsky, který v čele MMF dočasně nahradil obviněného šéfa Dominiqua Strausse-Kahna. Parlament bude hlasovat o balíčku reforem 28. června.

John Lipsky, prozatímní prezident MMF

„Fond neuvolní zbývající část půjčky, pokud nás zástupci Řecka nepřesvědčí, že program financování země běží podle plánu a našich požadavků.“

Základní podmínkou EU i měnového fondu je, aby řecký parlament do konce června schválil plán financování pro období první půjčky a privatizační program. Řecká vláda by chtěla do roku 2015 získat z privatizace 50 miliard eur. Na prodej by měly být například letiště, dálnice, ale i státem vlastněné firmy, banky, loterijní licence.

„Pokud Řecko splní podmínky měnového fondu, k vyplacení dojde včas a Řecko nezkrachuje,“ tvrdí evropský komisař  pro hospodářskou a měnovou politiku Olli Rehn. Podle MMF je výsledek současných jednání v Evropské unii a zejména eurozóně příliš vágní a žádá pevnější závazky.

José Manuel Barroso, předseda Evropské komise

Šéf Evropské komise Barroso zdůraznil, že se záchrana Řecka neobejde bez útrap. „Kdyby existovala jednodušší cesta z krize, šli bychom jí. Ale ona není,“ prohlásil Barroso.

Stále větší obavy vzbuzuje neutěšená situace v Řecku ve Spojených státech. Ministři financí zemí G7 v noci na pondělí zhruba půl hodiny telefonicky hovořili o výsledku jednání EU v Lucemburku. Podle nejmenovaného zdroje FT je telekonference právě výsledkem amerických obav a rozhodně nebyla poslední.

Neklid MMF a některých zemí se koncentruje především na požadavek Německa a jeho severoevropských spojenců, kteří žádají zapojení soukromých investorů do pomoci Řecku. V posledním zhodnocení situace v zemi, ale měnový fond varoval, že podobné debaty jsou „neproduktivní“, přičemž neschopnost přijmout zásadní rozhodnutí by mohla ohrozit křehké ekonomické oživení v Evropě.

Britové na záchranu Řecka přispět nehodlají

Zúčastnit se záchrany Řecka není připravena Velká Británie, jak dnes uvedl britský premiér David Cameron. Podle něj si Londýn nemyslí, že by bylo vhodné záchranný mechanismus použít. Guvernér španělské centrální banky ale tvrdí, že Britové by pomoci měli, protože dluhová krize ovlivňuje i země mimo eurozónu.

„K prvnímu záchrannému úvěru pro Řecko jsme nepřispěli a nemyslíme si, že by evropský finanční mechanismus měl být jakýmkoli způsobem použit,“ prohlásil Cameron. Velká Británie neplatí eurem, její pozice je v těchto otázkách tedy podobná jako pozice České republiky.

Opačně se k celé situaci staví Čína, která chce evropským zemím pomáhat. Rozhodla se proto nakupovat dluhopisy slabých zemí z okraje eurozóny. Kolik takových dluhopisů už koupila, není přesně známo, sama Čína vždy hovoří jen o miliardách eur.

  • Evropská unie autor: Alžběta Jungrová, zdroj: ISIFA/Lidové noviny http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2618/261729.jpg
  • José Manuel Barroso autor: AP Photo/Yves Logghe, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2182/218199.jpg
  • Skotská garda autor: Peter Macdiarmid, zdroj: Getty Images http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2502/250181.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
před 8 hhodinami

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Antimonopolní úřad zrušil zakázku na 180 trolejbusů pro Prahu

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna definitivně zrušil zadávací řízení Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) na nákup až 180 bateriových trolejbusů za víc než tři miliardy korun. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Rozhodnutí je pravomocné, DPP jej může napadnout správní žalobou u Krajského soudu v Brně. Vedoucí komunikace DPP Daniel Šabík uvedl, že podnik v příštím roce vypíše novou veřejnou zakázku.
před 16 hhodinami

O svátcích budou velké obchody většinou zavřené

Obchodní řetězce a nákupní centra budou mít o Vánocích naposledy otevřeno na Štědrý den, který letos připadá na středu, maximálně však do 12:00 hodin. Ve čtvrtek 25. prosince a v pátek 26. prosince budou mít všechny velké obchody zavřeno, stejně tak i ve čtvrtek 1. ledna. Děti šly letos do školy naposledy v pátek 19. prosince a vrátí se v pondělí 5. ledna.
před 21 hhodinami

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
21. 12. 2025

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
20. 12. 2025
Načítání...