Mlsna chce antimonopolní úřad otevřenější, po místopředsedech požaduje bezpečnostní prověrku

Petr Mlsna po svém úspěchu ve výběrovém řízení na předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kterého se ujal tento týden, jmenoval jako svůj hlavní cíl obnovení důvěryhodnosti instituce v odborných kruzích i u veřejnosti. Chce proto více mluvit o tom, co úřad dělá. V plánu má i přeobsazení rozkladových komisí. Po svých místopředsedech chce bezpečnostní prověrku.

Jako hlavní změnu na tiskové konferenci uvedl Mlsna obnovení vnější komunikace s médii a veřejností a vysvětlování kroků úřadu. Pravidelně by chtěl jednou měsíčně dělat brífinky pro média o činnosti. „Ještě v průběhu pátku vydáme tři tiskové zprávy o pokutách, které úřad udělil a ještě nezveřejnil,“ řekl Mlsna.

Již dříve nový šéf avizoval, že bude po místopředsedech úřadu požadovat, aby měli bezpečnostní prověrku na stupeň tajné. „Já sám jsem držitelem osvědčení tajné, ten proces je velmi důkladný a někdy i nepříjemný,“ komentoval Mlsna. Prověrka je podle něj důkazem toho, že daný člověk nemá kostlivce ve skříni. Zatím ji má z místopředsedů pouze jeden.

Nový ředitel také chce přeobsadit rozkladové komise. Ty se zabývají případy, kdy někdo z účastníků správního řízení není spokojen s rozhodnutím úřadu a podá proti němu rozklad. 

Dosud komise obsazoval předseda úřadu podle vlastního uvážení, Mlsna chce, aby jejich sestavování bylo transparentnější. „Počátkem roku oslovím právnické a ekonomické fakulty státních vysokých škol, protikorupční organizace, českou advokátní komoru a orgány ústřední státní správy, aby navrhly do rozkladových komisí členy, kteří budou splňovat odborná kritéria, praxi a vysokoškolské vzdělání. Z nich pak sestavím rozkladové komise,“ uvedl Mlsna.

13 minut
Brífink nového předsedy ÚOHS Petra Mlsny
Zdroj: ČT24

Mlsna už v týdnu jednal se zástupci protikorupčních organizací i politických stran, mimo jiné s nimi probíral návrh zákona o zřízení úřadu pro dohled nad veřejným zadáváním. Ten by případně měl převzít agendu veřejných zakázek. Podle Mlsny je ale třeba mimo jiné vyhodnotit ekonomické dopady zřízení nového úřadu.

„Je třeba posoudit, zda by výhody zřízení nového úřadu převážily nad stávajícím modelem, nebo zda bude výhodnější stávající model zachovat a přijmout opatření, která rozhodování úřadu zrychlí,“ uvedl Mlsna.

Nový předseda plánuje také navázat spolupráci se soutěžními úřady v okolních zemích, což má umožnit ÚOHS lépe sledovat trendy v Evropě. Hlavním vzorem je mu Německo.

Předání úřadu

Nový předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Mlsna převzal z rukou svého předchůdce Petra Rafaje instituci ve středu. Mlsnu v úterý do funkce jmenoval prezident Miloš Zeman na základě výsledků výběrového řízení vypsaného vládou.

Dvaačtyřicetiletý Mlsna vzešel z výběrového řízení, do něhož se přihlásilo 11 uchazečů. Výběrové řízení na předsedu ÚOHS se konalo poprvé, dosud jeho předsedu vybírali politici.

Mezi dalšími kandidáty byli bývalý ministr dopravy za ANO Vladimír Kremlík, někdejší místopředsedové antimonopolního úřadu Robert Neruda a Michal Petr, nynější první místopředseda úřadu Hynek Brom a státní tajemník ministerstva zemědělství Jan Sixta.

Funkci náměstka ministra vnitra, který je zodpovědný například za organizaci voleb, Mlsna opustí.

Rafaj byl nejdéle sloužícím předsedou ÚOHS, podle odborníků se ale za jeho jedenáctiletého působení úřad uzavřel a nedostatečně komunikoval s veřejností i odborníky. V čele úřadu stál Rafaj od roku 2009, na funkci rezignoval sedm měsíců před koncem druhého funkčního období. Výzvy k jeho odchodu od vládní koalice i dalších stran ale zaznívaly nejméně poslední rok a půl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 22 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...