Mlsna chce antimonopolní úřad otevřenější, po místopředsedech požaduje bezpečnostní prověrku

Petr Mlsna po svém úspěchu ve výběrovém řízení na předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kterého se ujal tento týden, jmenoval jako svůj hlavní cíl obnovení důvěryhodnosti instituce v odborných kruzích i u veřejnosti. Chce proto více mluvit o tom, co úřad dělá. V plánu má i přeobsazení rozkladových komisí. Po svých místopředsedech chce bezpečnostní prověrku.

Jako hlavní změnu na tiskové konferenci uvedl Mlsna obnovení vnější komunikace s médii a veřejností a vysvětlování kroků úřadu. Pravidelně by chtěl jednou měsíčně dělat brífinky pro média o činnosti. „Ještě v průběhu pátku vydáme tři tiskové zprávy o pokutách, které úřad udělil a ještě nezveřejnil,“ řekl Mlsna.

Již dříve nový šéf avizoval, že bude po místopředsedech úřadu požadovat, aby měli bezpečnostní prověrku na stupeň tajné. „Já sám jsem držitelem osvědčení tajné, ten proces je velmi důkladný a někdy i nepříjemný,“ komentoval Mlsna. Prověrka je podle něj důkazem toho, že daný člověk nemá kostlivce ve skříni. Zatím ji má z místopředsedů pouze jeden.

Nový ředitel také chce přeobsadit rozkladové komise. Ty se zabývají případy, kdy někdo z účastníků správního řízení není spokojen s rozhodnutím úřadu a podá proti němu rozklad. 

Dosud komise obsazoval předseda úřadu podle vlastního uvážení, Mlsna chce, aby jejich sestavování bylo transparentnější. „Počátkem roku oslovím právnické a ekonomické fakulty státních vysokých škol, protikorupční organizace, českou advokátní komoru a orgány ústřední státní správy, aby navrhly do rozkladových komisí členy, kteří budou splňovat odborná kritéria, praxi a vysokoškolské vzdělání. Z nich pak sestavím rozkladové komise,“ uvedl Mlsna.

Nahrávám video
Brífink nového předsedy ÚOHS Petra Mlsny
Zdroj: ČT24

Mlsna už v týdnu jednal se zástupci protikorupčních organizací i politických stran, mimo jiné s nimi probíral návrh zákona o zřízení úřadu pro dohled nad veřejným zadáváním. Ten by případně měl převzít agendu veřejných zakázek. Podle Mlsny je ale třeba mimo jiné vyhodnotit ekonomické dopady zřízení nového úřadu.

„Je třeba posoudit, zda by výhody zřízení nového úřadu převážily nad stávajícím modelem, nebo zda bude výhodnější stávající model zachovat a přijmout opatření, která rozhodování úřadu zrychlí,“ uvedl Mlsna.

Nový předseda plánuje také navázat spolupráci se soutěžními úřady v okolních zemích, což má umožnit ÚOHS lépe sledovat trendy v Evropě. Hlavním vzorem je mu Německo.

Předání úřadu

Nový předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Mlsna převzal z rukou svého předchůdce Petra Rafaje instituci ve středu. Mlsnu v úterý do funkce jmenoval prezident Miloš Zeman na základě výsledků výběrového řízení vypsaného vládou.

Dvaačtyřicetiletý Mlsna vzešel z výběrového řízení, do něhož se přihlásilo 11 uchazečů. Výběrové řízení na předsedu ÚOHS se konalo poprvé, dosud jeho předsedu vybírali politici.

Mezi dalšími kandidáty byli bývalý ministr dopravy za ANO Vladimír Kremlík, někdejší místopředsedové antimonopolního úřadu Robert Neruda a Michal Petr, nynější první místopředseda úřadu Hynek Brom a státní tajemník ministerstva zemědělství Jan Sixta.

Funkci náměstka ministra vnitra, který je zodpovědný například za organizaci voleb, Mlsna opustí.

Rafaj byl nejdéle sloužícím předsedou ÚOHS, podle odborníků se ale za jeho jedenáctiletého působení úřad uzavřel a nedostatečně komunikoval s veřejností i odborníky. V čele úřadu stál Rafaj od roku 2009, na funkci rezignoval sedm měsíců před koncem druhého funkčního období. Výzvy k jeho odchodu od vládní koalice i dalších stran ale zaznívaly nejméně poslední rok a půl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 18 hhodinami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 21 hhodinami

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
před 22 hhodinami

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...