Mlsna chce antimonopolní úřad otevřenější, po místopředsedech požaduje bezpečnostní prověrku

Petr Mlsna po svém úspěchu ve výběrovém řízení na předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kterého se ujal tento týden, jmenoval jako svůj hlavní cíl obnovení důvěryhodnosti instituce v odborných kruzích i u veřejnosti. Chce proto více mluvit o tom, co úřad dělá. V plánu má i přeobsazení rozkladových komisí. Po svých místopředsedech chce bezpečnostní prověrku.

Jako hlavní změnu na tiskové konferenci uvedl Mlsna obnovení vnější komunikace s médii a veřejností a vysvětlování kroků úřadu. Pravidelně by chtěl jednou měsíčně dělat brífinky pro média o činnosti. „Ještě v průběhu pátku vydáme tři tiskové zprávy o pokutách, které úřad udělil a ještě nezveřejnil,“ řekl Mlsna.

Již dříve nový šéf avizoval, že bude po místopředsedech úřadu požadovat, aby měli bezpečnostní prověrku na stupeň tajné. „Já sám jsem držitelem osvědčení tajné, ten proces je velmi důkladný a někdy i nepříjemný,“ komentoval Mlsna. Prověrka je podle něj důkazem toho, že daný člověk nemá kostlivce ve skříni. Zatím ji má z místopředsedů pouze jeden.

Nový ředitel také chce přeobsadit rozkladové komise. Ty se zabývají případy, kdy někdo z účastníků správního řízení není spokojen s rozhodnutím úřadu a podá proti němu rozklad. 

Dosud komise obsazoval předseda úřadu podle vlastního uvážení, Mlsna chce, aby jejich sestavování bylo transparentnější. „Počátkem roku oslovím právnické a ekonomické fakulty státních vysokých škol, protikorupční organizace, českou advokátní komoru a orgány ústřední státní správy, aby navrhly do rozkladových komisí členy, kteří budou splňovat odborná kritéria, praxi a vysokoškolské vzdělání. Z nich pak sestavím rozkladové komise,“ uvedl Mlsna.

13 minut
Brífink nového předsedy ÚOHS Petra Mlsny
Zdroj: ČT24

Mlsna už v týdnu jednal se zástupci protikorupčních organizací i politických stran, mimo jiné s nimi probíral návrh zákona o zřízení úřadu pro dohled nad veřejným zadáváním. Ten by případně měl převzít agendu veřejných zakázek. Podle Mlsny je ale třeba mimo jiné vyhodnotit ekonomické dopady zřízení nového úřadu.

„Je třeba posoudit, zda by výhody zřízení nového úřadu převážily nad stávajícím modelem, nebo zda bude výhodnější stávající model zachovat a přijmout opatření, která rozhodování úřadu zrychlí,“ uvedl Mlsna.

Nový předseda plánuje také navázat spolupráci se soutěžními úřady v okolních zemích, což má umožnit ÚOHS lépe sledovat trendy v Evropě. Hlavním vzorem je mu Německo.

Předání úřadu

Nový předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Mlsna převzal z rukou svého předchůdce Petra Rafaje instituci ve středu. Mlsnu v úterý do funkce jmenoval prezident Miloš Zeman na základě výsledků výběrového řízení vypsaného vládou.

Dvaačtyřicetiletý Mlsna vzešel z výběrového řízení, do něhož se přihlásilo 11 uchazečů. Výběrové řízení na předsedu ÚOHS se konalo poprvé, dosud jeho předsedu vybírali politici.

Mezi dalšími kandidáty byli bývalý ministr dopravy za ANO Vladimír Kremlík, někdejší místopředsedové antimonopolního úřadu Robert Neruda a Michal Petr, nynější první místopředseda úřadu Hynek Brom a státní tajemník ministerstva zemědělství Jan Sixta.

Funkci náměstka ministra vnitra, který je zodpovědný například za organizaci voleb, Mlsna opustí.

Rafaj byl nejdéle sloužícím předsedou ÚOHS, podle odborníků se ale za jeho jedenáctiletého působení úřad uzavřel a nedostatečně komunikoval s veřejností i odborníky. V čele úřadu stál Rafaj od roku 2009, na funkci rezignoval sedm měsíců před koncem druhého funkčního období. Výzvy k jeho odchodu od vládní koalice i dalších stran ale zaznívaly nejméně poslední rok a půl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
před 5 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 16 hhodinami

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
včera v 06:00

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025
Načítání...