Mladí zaměstnaní Poláci nebudou muset platit daně. Opozici se zákon prosazený konzervativci nelíbí

Polští poslanci schválili návrh zákona, který zavádí nulovou sazbu daně z příjmu poplatníkům do 26 let. Pro předlohu, navrženou vládnoucími konzervativci, hlasovalo 419 poslanců, proti byli jen čtyři zákonodárci. Zákon potřebuje ještě schválení v Senátu a prezidentův podpis, což je ale podle agentury AFP pokládáno už jen za formalitu.

Jde o splnění jednoho z velkorysých slibů vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), daných ještě před květnovými volbami do Evropského parlamentu. Na podzim polsko čekají i parlamentní volby.

Osvobozeny od daně mají být příjmy do 85 528 zlotých (přes 513 tisíc korun) za fiskální rok, uvedla televize TVN 24. Nová pravidla mají platit od 1. srpna. Letošní úleva, týkající se tedy pěti měsíců, je tak omezena na 35 636 zlotých (214 tisíc korun). Příjmy přesahující danou hranici budou zdaněny běžnou sazbou, tedy 18 procenty. Na osvobození od daně vydělají podle odhadů asi dva miliony mladých Poláků a Polek.

„Tento zákon má v polském daňovém systému historický význam. Do dějin přejde jako zákon premiéra (Mateusze) Morawieckého,“ prohlásil poslanec Andrzej Szlachta z PiS. „Zákon má historický rozměr v tom smyslu, že opět dělí Poláky, tentokrát mladé,“ oponovala opoziční zákonodárkyně Marta Golbiková s tím, že daňová úleva se bude vztahovat na zaměstnance, nikoliv na nejpodnikavější část mládeže, tedy na osoby samostatně výdělečné činné a podnikatele, kteří vytvářejí pracovní místa.

Osvobození od daně má povzdudit mladé, aby se nechali zaměstnat

Náměstek ministra financí Leszek Skiba vysvětloval, že osvobození od daně z příjmu má povzbudit mladé Poláky, aby se nechali zaměstnat. Začínající podnikatele má pak stimulovat snížení sociálních odvodů, což je podle vlády mnohem lepší řešení.

Letos má daňová úleva připravit veřejné finance o 950 milionů zlotých (5,7 miliardy korun), v dalších letech o 2,45 miliardy zlotých (14,7 miliardy korun).

Průměrná mzda v Polsku v prvním čtvrtletí podle úředních statistik činila skoro pět tisíc zlotých měsíčně (asi 30 tisíc korun), poznamenala agentura AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo zahraničí: Čtvrteční let z Ammánu do Prahy byl plně hrazen státem

Cestující, které ve čtvrtek dopravilo letadlo Smartwings pronajaté státem z Ammánu do Prahy, nemuseli za dopravu nic uhradit. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő, podle něhož byl let z Jordánska plně hrazený státem. Lidé, které ve čtvrtek po příletu oslovila redakce, ale uvedli, že museli podepsat závazek, že za let uhradí patnáct tisíc korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu tvrdil, že nikdo nic platit nebude. Ministr Petr Macinka (Motoristé) později v pátek sdělil, že Česko požádá o refundaci EU.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 7 hhodinami

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic. Chce zabránit jejich neúměrnému zvyšování v souvislosti s vývojem cen ropy, které se zvyšují po začátku konfliktu v Íránu. Resort o kroku informoval v pátek. Podle Unie nezávislých petrolejářů jsou ohlášené kontroly zbytečné, dle ní úřadu stačí monitorovat veřejné zdroje. Unie zároveň připomněla obdobné kontroly z minulosti, které podle ní potvrdily správné fungování tuzemského trhu. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) kontroly akceptuje, podle ní není u marží co skrývat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Průměrná mzda loni stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun

Průměrná mzda v České republice v loňském roce stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3316 korun. Druhým rokem po sobě se průměrná mzda zvýšila také reálně, po zohlednění inflace vzrostla o 4,6 procenta. O víc než sedm procent průměrná mzda meziročně vzrostla také v loňském čtvrtém čtvrtletí. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Krize bydlení se prohlubuje, zdražují i panelové byty

Bydlení představuje jeden z dlouhodobě skloňovaných problémů, které Česko sužují – z průzkumu Iniciativy pro dostupné bydlení a developerské společnosti Central Group vyplývá, že to tak vnímá téměř polovina obyvatel. Odborná veřejnost opakuje, že aby se růst cen minimálně zastavil, je potřeba zrychlit povolování řízení a odbourat byrokracii. Čím dál tím míň dostupné jsou i byty v panelových domech. Pomoci má nový stavební zákon, jeho podobu ale ještě na přelomu roku část expertů kritizovala.
před 18 hhodinami

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
5. 3. 2026Aktualizováno5. 3. 2026

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.
5. 3. 2026Aktualizováno5. 3. 2026

VideoČínská ekonomika čelí výzvám, stanovený cíl je nejskromnější za desítky let

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.
5. 3. 2026
Načítání...