Kyjev prý ministra průmyslu a obchodu Mládka ujistil o tranzitu ropy, u plynu je to složitější. Vše ale nasvědčuje tomu, že to nakonec bude fungovat v pořádku. Pro české firmy se zároveň na ukrajinském trhu rýsují další možnosti, například v oblasti modernizace teplárenské soustavy.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek se po dnešním jednání s ukrajinským ministrem energetiky a uhelného průmyslu Volodymyrem Demčyšynem cítí uspokojen spíše ohledně tranzitu ruské ropy přes Ukrajinu než zemního plynu. V minulosti kvůli rusko-ukrajinským sporům přitom došlo k výpadkům dodávek ruského plynu i k evropským odběratelům. Přes Ukrajinu získává Česko asi tři čtvrtiny dodávek této suroviny.
„Mám celkem dobrý pocit, co se týče tranzitu ropy, nevystupují tam žádné významnější problémy. V případě plynu je to o něco složitější, ale z principu to také vypadá dobře, mělo by to fungovat v pořádku. My jsme hlavně sdělovali našim ukrajinským partnerům, že první minimální podmínkou pro to, aby to mohlo fungovat, je namontování měřáků na rusko–ukrajinské hranici, aby se přesně vědělo, kolik plynu hranici přechází a aby potom nevznikaly zbytečné diskuse a spory v tomto směru,“ konstatoval Mládek pro ČT. Žádný konkrétní termín sice nezazněl, ale česká strana to chápe tak, že to Kyjev považuje za prioritu.
Výpadky dodávek plynu prý nehrozí
Podle Mládka tak nyní žádné výpadky v dodávkách ruského plynu nehrozí. „Vypadá to tak, že do konce března se jede podle smlouvy, která vznikla již za bývalého evropského komisaře pro energetiku Güntera Oettingera. O tom, co bude v dubnu, se musí jednat a Ukrajina chce logicky nižší ceny plynu, protože takový je vývoj na světových trzích. Předpokládám, že dojde k nějaké dohodě,“ dodal Mládek. Zdůraznil, že je důležité, aby datum, kdy se dořeší měření předávaného plynu na rusko-ukrajinské hranici bylo stanovené co nejdříve, protože „je to věc, od které se odvíjí mnoho dalších, a to i složitějších.“
Podle ukrajinského ministra je Ukrajina spolehlivý partner. „Potvrdili jsme, že v tranzitu jsme kvalitní, průzračný a předvídatelný partner,“ řekl Demčyšyn. Potvrdit to má i komise pro monitoring přepravy ruského plynu, která podle něj již začala působit pod záštitou Evropské unie. „Nebereme plyn z tranzitních plynovodů, jak bohužel v minulosti zaznělo od našich ruských kolegů,“ zdůraznil Demčyšyn. „Zdá se mi, že problémy se přehánějí. Systém tranzitních plynovodů funguje, ale letos se plánuje využití jen ze 30 procent, což není rozumné,“ poznamenal. A dodal, že kdyby se otázka přepravy plynu zbavila politiky a řešila se čistě ekonomicky, bylo by jasné, že nemá smysl stavět nové plynovody obcházející Ukrajinu.
Mládek považuje za zjednodušení myšlenku, že situace na Ukrajině by mohla být argumentem pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Podle aktualizované státní energetické koncepce bude ale jaderná energetika hlavním zdrojem. A nejistota ohledně dodávek a ceny plynu vede podle Mládka k tomu, že plyn nebude mít takový podíl, jak se původně předpokládalo.
České firmy by se mohly uplatit v oblasti energetiky
Perspektivně Demčyšyn vidí možnosti spolupráce s českými firmami v jaderné energetice. Zatím vítá zájem českých investorů o ukrajinský program malých projektů při úsporách plynu a při jeho nahrazování jinými palivy, zvláště vzhledem k nejméně dvojnásobné energetické náročnosti vytápění ukrajinských obydlí oproti Evropě. Šanci by prý Češi mohli mít i ve velkých projektech v ukrajinské energetice, se zajištěným financovaním zahraničními bankami. „Slyšeli jsme o poptávce po modernizaci teplárenství, centrálního zásobování teplem, což je třeba jedna z oblastí, kde se české firmy uplatňují. Problém v této chvíli je ovšem neuspokojivý stav bankovního sektoru, kdy Ukrajina má problém s platební bilancí a v tuto chvíli je hodně závislá i na půjčkách,“ řekl Mládek.
Demčyšyn zároveň připustil, že devalvace hřivny zvýhodňuje v těchto soutěžích spíše ukrajinské firmy. To Mládek potvrdil. „Devalvace nahrává místním firmám, ale asociační dohoda má i významnou ekonomickou část o zóně volného obchodu a evropské firmy by měly mít daleko volnější přístup na ukrajinský trh od ledna příštího roku. A o tom jsme také diskutovali a ještě dále budeme. Mělo by to zlepšit podmínky pro české firmy na ukrajinském trhu a slyšeli jsme, že termín bude dodržen,“ uvedl Mládek. Na druhou stranu, nepříjemnou věcí podle něho je, že Ukrajina ještě zavede dovozní přirážku, která bude platit do konce tohoto roku.
Český vývoz na Ukrajinu se v uplynulém roce meziročně propadl o více než třetinu, a tak jedním z hlavních motivů Mládkovy cesty do Kyjeva je i snaha o návrat českých firem na ukrajinský trh.
Ukrajina na pokraji bankrotu?
Hrubý domácí produkt Ukrajiny se v loňském čtvrtém čtvrtletí snížil o 3,8 procenta, meziroční propad činil dokonce 15,2 procenta. Oznámil to tamní statistický úřad. Ekonomika se potýká s rok trvající politickou nejistotou v zemi, negativními dopady povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny a také s dopady březnové anexe ukrajinského poloostrova Krym Ruskem. Bývalá sovětská republika Ukrajina se tak dostala až na pokraj státního bankrotu. Mezinárodní měnový fond (MMF) uzavřel minulý týden s Ukrajinou předběžnou dohodu o nové finanční pomoci ve výši 17,5 miliardy dolarů (426 miliard Kč) výměnou za hluboké reformy. Kyjev dostane v rámci celého balíku od MMF, Evropské unie a dalších zemí v příštích letech celkem asi 40 miliard dolarů.
