Na příští rok chystá vláda v demisi největší zvýšení důchodů v historii Česka. Ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jaroslava Němcová (ANO) by však chtěla, aby po dílčích krocích následovala důchodová reforma. Začít chtějí analýzou prvního pilíře, ze kterého se nyní vyplácí starobní důchody. Uvedla to v pořadu Interview ČT24.
Postavení seniorů označuje Němcová za jednu z vládních priorit. „Právě kvůli otevírajícím se nůžkám mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem jsme přistoupili ke zvýšení základní výměry o jeden procentní bod, aby se nůžky neotevíraly ještě víc,“ řekla. Celkově by se průměrný důchod mohl příští rok zvýšit o 918 korun měsíčně. Návrh má podporu i v parlamentu.
Němcová by si nicméně přála, aby k dílčím krokům následovala skutečná důchodová reforma. „Abychom všichni, kteří odvádíme na důchodovém pojištění, byli schopní si predikovat, co nás čeká,“ upozorňuje.
Reformu by chtěli začít připravovat jinak, než jak k ní přistupovaly předchozí vlády. Podle ministryně je třeba analýza prvního pilíře, z kterého jsou vypláceny základní starobní důchody.
„Chceme se podívat zejména na skupiny lidí, které neodvádí do systému, ale ne vlastní vinou. Dnes za ně stát neodvádí (sociální pojištění) tak, jako je to ve zdravotním pojištění, kde za státní pojištěnce odvádí stát,“ uvedla. „V prvním pilíři máme i maminky, co byly dlouhodobě na mateřské nebo dlouhodobě pečovaly o nemocné děti,“ dává příklad.
„Stát za ně neodvádí ani korunu, nárok na důchod ale mají. Když se dostanou do důchodového věku a začnou pobírat starobní důchod, tak jsou pak odkázány na úplně minimální penzi,“ přiblížila ministryně v demisi.
Prvním krokem oddělení od státního rozpočtu
Jako jeden z prvních kroků označila oddělení účtu důchodového pojištění od státního rozpočtu. „Třeba formou samostatné kapitoly. Abychom zajistili financování, když jsou horší roky, ale zároveň abychom zajistili to, že peníze, které se naspoří během dobrých let, kdy ekonomika roste, na důchodovém účtu zůstaly,“ dodala.
Člověk se ale zřejmě nevyhne i nějakému vlastnímu spoření na důchod. Říct, kolik by si člověk v produktivním věku měl spořit, aby se neocitl na sociálním dně, ovšem není jednoduché. „Je to otázka nastavení parametrů velké důchodové reformy a záleží od majetkových poměrů každého z nás,“ míní Němcová. Záleží i na tom, jak si kdo představuje, že bude důchod trávit, doplnila.
