Ministryně Schillerová navrhuje schodek rozpočtu 300 miliard korun

62 minut
Ministryně Schillerová navrhuje schodek rozpočtu 300 miliard korun
Zdroj: ČT24

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) předloží vládě nový zákon o státním rozpočtu. Schodek podle ní letos dosáhne 300 miliard korun. „Od minulého návrhu se naše predikce výše příjmů státní kasy snížila o dalších 60 miliard korun,“ vysvětlila Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce. Na konci března sněmovna kvůli pandemii schválila zvýšení letošního schodku na 200 miliard korun. Prezident Miloš Zeman v neděli na Frekvenci 1 uvedl, že se kvůli rozpočtu sejde se Schillerovou na počátku května. Bude apelovat na šetření, navrhuje zrušit podporu pro solární elektrárny.

Návrh rozpočtu se schodkem 300 miliard korun projedná v pondělí vláda. „Mám spočítána všechna opatření, která jsme aplikovali, i ta, která aplikovat budeme. Už teď jsme na výdajích státního rozpočtu přes 120 miliard korun,“ uvedla ministryně. 

Podle ní se propadly příjmy stání kasy o dalších 60 miliard korun. Už dříve ministerstvo financí počítalo s propadem ve výši 80 miliard korun. „Propad na příjmech je větší, než jsem předpokládala před třemi týdny. Je propad na sociálním pojištění, na DPH, na příjmových daních, firmy stojí a neprodukují, a nebudou proto platit žádné daně,“ uvedla ministryně Schillerová.

Dosud nejvyšší deficit byl necelých dvě stě miliard

Sněmovna kvůli pandemii schválila zvýšení letošního schodku na 200 miliard korun z původně plánovaných čtyřiceti. „Abychom zachránili ekonomiku, zachránili firmy, zachránili občany, nedošlo k velikému propadu ve všech oblastech, tak to musíme udělat. Historicky to bude jeden z největších schodků,“ řekla Schillerová. Předpokládá, že znovu už navýšení schodku navrhovat nebude.

„Ani při tom prvním zvýšení paní ministryně nebyla schopna přijít s nějakými relevantními úsporami a já se obávám, že toho nebude schopna ani teď. Paní ministryně se chová jako účetní, který pouze sčítá škody,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS).

2 minuty
Události ČT: Ministerstvo financí chce ještě vyšší deficit
Zdroj: ČT24

Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Už dříve Schillerová uvedla, že schodek rozpočtu chce financovat především prodejem státních dluhopisů. Investoři zatím o ně mají enormní zájem, vyplývá ze statistik z posledních týdnů. 

V pátek ministerstvo financí uvedlo, že bude letos potřebovat na financování státního dluhu 410,6 miliardy korun. To je o 139,5 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v prosincové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2020.

„Pro nás je důležitější, aby peníze šly k těm nejpotřebnějším skupinám. Máme obavu, aby zase dominantní balík nešel k těm největším firmám,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Škrty se zatím neplánují

Škrty v letošním rozpočtu Schillerová neplánuje. Hlubší analýzu výdajů rozpočtu chce udělat až na rok 2021. V souvislosti s tím upozornila, že při sestavování rozpočtu na příští rok by zkomplikovalo situaci, pokud by nebyla schválena novela zákona o rozpočtové odpovědnosti. Tu zamítl tento týden Senát, předloha se tak vrátí do sněmovny.

Ministerstvo v ní navrhovalo zvýšit strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Strukturální deficit je schodek veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.

„Pokud sněmovna návrh neschválí, tak budeme mít velký problém při sestavování rozpočtu na rok 2021. Musela bych totiž konsolidovat 150 miliard korun, tedy udělat buď škrty za 150 miliard korun, nebo zvýšit o 150 miliard korun daně. Udělám hlubší analýzu rozpočtu na rok 2021, ale ne za 150 miliard korun,“ uvedla ministryně.

Byli jsme v dobré kondici, hájí výdaje Schillerová

Podle šéfky státní kasy se prodlouží také různé záchranné programy jako Antivirus nebo Pětadvacítka. „Měli bychom přijít s podporou pro ty podniky, které budou vyrábět. U Pětadvacítky plánuji, že podnikatelé dostanou pět set korun na den a o ukončení programu rozhodne vláda,“ zvažuje ministryně. 

Zvýší se také platby za pojištěnce. „O víkendu finalizujeme analýzu Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) o jejich propadu příjmů. Chceme navyšovat platby za pojištěnce, protože musíme dát do zdravotnictví peníze,“ plánuje Schillerová. „Čeká nás debata o sociálních službách. A nemůžeme v žádném případě omezit investice, které budou motorem ekonomiky.“

Plán navýšit platby za státní pojištěnce o 500 korun od června zmínil tento týden premiér Andrej Babiš (ANO). Pojištěnců, za které platí zdravotní pojištění stát, je zhruba 5,9 milionu, jde o děti, seniory, nezaměstnané nebo vězně.

Podle ministryně financí si stát takové výdaje dovolit může. „Stojím si za tím. Makroekonomická čísla, ze kterých Česká republika vyšla, byla jedna z nejlepších na světě. Měli jsme přebytkové nebo vyrovnané veřejné finance, druhý nebo třetí nejnižší dluh, přebytkové municipality, přebytkové zdravotní pojišťovny, extrémně zdravý bankovní sektor. Měli jsme v přebytku i výběr sociálního pojištění. To jsou benefity, na kterých stojíme,“ řekla Schillerová.

Ministryně dále uvedla, že Česko je v ekonomické recesi. „A čím bude delší, tím bude i hlubší,“ uvedla. Proto by jako ministryně financí přivítala rychlejší uvolňování opatření proti šíření koronaviru. „Ale musí to jít ruku v ruce s vyjádřením epidemiologů. Stojím si za tím, že zdraví musí být na prvním místě,“ dodala s tím, že vláda dělá „všechno pro to, abychom si neprošli ještě dluhovou recesí.“

Výkonný ředitel think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd Daniel Münich upozornil, že plošnými opatřeními si země pouze koupila čas. „Lidé ale postupně přestanou poslouchat, zpřetrháme nitě ekonomických vazeb a začnou docházet síly. Stát spoléhá, že má peníze. Ale pokud to bude trvat dlouho, tak i stát bude mít prázdné ruce,“ uvedl.

Zeman chce škrty, sejde se se Schillerovou

Prezident Miloš Zeman v neděli na Frekvenci 1 oznámil, že se na počátku května sejde s ministryní financí. Bude apelovat na to, aby se zasadila o úspory v rozpočtu, navrhuje přitom zrušit podporu pro solární elektrárny. 

Zeman řekl, že nechce hrozit vetem rozpočtu se zvýšeným deficitem, se Schillerovou ale bude chtít jednat o možných úsporách. 

S ministryní financí chce Zeman mluvit také o jejím zvažovaném záměru, aby stát kvůli krizi majetkově vstoupil do Českých aerolinií (ČSA). Zeman se k návrhu postavil vstřícně. Podle něj majetkový vstup státu a záchrana firmy mohou být přínosné, protože zabrání krachu firmy a propouštění, které by se projevilo ve zvýšených nárocích na státní rozpočet kvůli vypláceným dávkám v nezaměstnanosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
před 20 hhodinami

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
29. 12. 2025

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
29. 12. 2025

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
29. 12. 2025

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025

Automobilky v Česku mohou vyrovnat výrobní rekord. Chystají se ale na nová omezení

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.
28. 12. 2025
Načítání...