Připravovaný rozpočet Evropské unie na rok 2019 má umožnit zvládat libovolné budoucí krize a zejména výzvy spojené s migrací a vyšší bezpečností. Také by měl podporovat hospodářský růst bloku. V Bruselu se na tom v úterý shodli ministři financí členských zemí EU v první diskusi o rozpočtu pro rok, v němž z Unie odchází Británie.
„Chceme rozpočet, který umožní, že budeme připraveni na libovolné budoucí krize,“ prohlásil po schůzce Vladislav Goranov, ministr financí Bulharska, které nyní EU předsedá. Ministři nyní odsouhlasili první dokument, na jehož základě může Evropská komise začít s přípravou podoby rozpočtu jako takového.
„Součástí rozpočtu by zejména měla být opatření k řešení výzev souvisejících s vnitřním i vnějším rozměrem migrace a ochranou vnějších hranic, stejně jako bezpečnostních krizí, a měl by přispívat k politické a hospodářské stabilitě zemí s EU sousedících,“ stojí v materiálu.
Unijní instituce by měly snížit své náklady
Ministři také zdůraznili potřebu zodpovědného hospodaření a tedy snahy o co nejnižší náklady samotných unijních institucí. „Očekáváme, že náš názor komise při přípravě rozpočtu zohlední,“ upozornil Goranov.
Česká ministryně Alena Schillerová poznamenala, že prostor pro nové výdaje související třeba s migrační politikou nesmí znamenat, že Unie zapomene například na kohezní politiku, tedy na evropské strukturální fondy. Připomněla, že Evropská unie nyní hospodářsky roste. „Myslím, že prostor tady je, ale je třeba dbát závazků, které máme a našich priorit,“ sdělila.
Na konci března 2019 z Unie odejde Británie. Ta předběžně souhlasila, že do konce roku 2020 – tedy v nynějším víceletém období – veškeré své závazky dodrží. Odchod Britů, kteří jsou čistými plátci do unijní pokladny, ale znamená v následujících letech každoroční výpadek možná až 13 miliard eur (asi 325 miliard korun).
Za hodně reálné považuje v této chvíli Schillerová to, že ČR po roce 2020 kvůli britskému odchodu z EU zvýší své každoroční příspěvky do unijního rozpočtu. Novinářům to řekla v Bruselu po jednání s kolegy z dalších evropských zemí. Diskuse o příštím víceletém finančním rámci EU, tedy dlouhodobém rozpočtovém výhledu Unie, však podle ní nyní teprve začínají.
„My teď momentálně počítáme, kolik bude výnos DPH a dalších daní a náš podíl. Osobně se kloním k tomu, že to je hodně reálné, že ten podíl budeme muset zvýšit. Ale jaká to budou procenta, jaká výše, to vám v této chvíli neřeknu,“ poznamenala. Když byl na konci ledna v Bruselu český premiér Andrej Babiš, stavěl se k možnosti zvýšit český příspěvek spíše odmítavě.
