Ministr Babiš navrhne vládě, aby stát půjčil OKD 700 milionů korun

Nahrávám video

Ministr Andrej Babiš (ANO) předloží vládě návrh, aby stát těžební společnosti OKD, která je v úpadku, půjčil 700 milionů korun. Návrh smlouvy by měl být hotov do konce týdne, vláda by o ní měla jednat 27. července. Babiš to řekl po jednání s vedením OKD. Nejlepší pro společnost podle něj bude restrukturalizace, stát bude mít zájem, aby měl v managementu svého člověka. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) uvedl v pořadu Devadesátka ČT24, že chce také řešit situaci Báňské záchranné služby, dceřiné společnosti OKD.

Pravicová opozice se záměrem nesouhlasí. „Ze svého by jim nepůjčil určitě, budou to vyhozené peníze,“ řekl šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. Naopak ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) řekl, že Babiš konečně pochopil vážnost situace OKD.

Vedení OKD chtělo od státu půjčit až jednu miliardu. Výkonný ředitel OKD Antonín Klimša řekl, že jednání považuje za úspěšné. Z půjčky má jít asi 400 milionů korun na dorovnání očekávaných výpadků v pracovním kapitálu a 285 milionů korun na odkládané investice.

Součástí požadavku byla i rezerva na neplánované mimořádné události. „Jestli bude stačit 700 (milionů), nebo nebude, je předčasné. Já i celé vedení společnosti budeme dělat všechno pro to, aby k tomu případnému čerpání rezervy na neplánované, mimořádné události skutečně nemuselo nikdy dojít,“ prohlásil Klimša. 

Pro stát je to zapeklitá situace, protože jde o firmu, která byla velmi špatně zprivatizována a vytunelována. Jde o soukromou firmu, ale pokud by šla do konkurzu, tak by to mělo katastrofální dopady na celý region. Stát je připraven pomoci.
Andrej Babiš
ministr financí

Babiš si myslí, že navrhovaných 700 milionů korun společnost možná ani nebude potřebovat a měly by jí vyjít i na příští rok. „Určitě budu chtít, aby na to dohlíželo ministerstvo financí, abychom si sem dali nějakého člověka, který možná by mohl jít i do managementu společnosti, nejenom do představenstva, abychom se přímo podíleli na fungování té společnosti a dohlíželi na to, aby si vylepšila pozici na trhu,“ uvedl ministr.

Půjčka by měla vykrýt i srpnové výplaty

Půjčka by podle něj měla být použita už na srpnové výplaty horníků. „Ten požadavek na srpen, jak jsem to pochopil, je kolem 130 milionů korun,“ řekl Babiš. Vláda by o půjčce měla rozhodnout příští týden. „To je vlastně poslední termín. Abychom poskytli ty peníze, tak vláda 27. července musí rozhodnout. Takže já předložím s panem ministrem Mládkem do vlády návrh materiálu, tak uvidíme, jestli se domluvíme na té sumě,“ dodal ministr financí.

Nahrávám video

Mluvčí OKD Ivo Čelechovský popsal, jak se vedení OKD podařilo správce státní pokladny přesvědčit. „Vedení společnosti pana Babiše velmi podrobně a detailně seznámilo se svým záměrem zásadní reorganizace firmy, kterou preferuje již dlouhou dobu. Současně mu také rozklíčovali záměr na externí úvěr ve výši jedné miliardy korun. Z toho by bylo využito 400 milionů na pracovní kapitál, 285 na nezbytné investice do důlní činnosti a 300 milionů jako finanční rezerva,“ vypočítal mluvčí těžební společnosti.

Mládek rozhodnutí svého vládního kolegy chválí

Podle Mládka Babiš konečně pochopil vážnost situace OKD. Doufá, že už se nic nestane a návrh ministři schválí příští středu na posledním zasedání před srpnovým volnem, protože peníze firma potřebuje už v srpnu na červencové výplaty. Problémy by tak mohly přijít v době, kdy budou vládní prázdniny.

Půjčka OKD se státu podle Mládka vrátí, ve vyrovnání s věřiteli bude mít privilegované postavení. Uvedl to na kritiku pravicové opozice, podle které nepůjde o půjčku ale nevratný dar či vyhozené peníze daňových poplatníků. „Měli by si prostudovat konkurzní právo,“ podotkl na adresu politiků opoziční ODS a TOP 09 ministr.

Mládek připoměl, že chtěl pro OKD celou miliardu. „Preferoval bych miliardu jako úvěrový rámec, ale i 700 milionů by mělo vyřešit problém,“ uvedl. Firma v úpadku podle něj potřebuje 400 milionů korun na provozní kapitál, 280 milionů korun na těžbu do konce roku a 320 milionů měla být rezerva na mimořádné události.

Nahrávám video

 V pořadu Devadesátka ČT24 Mládek zdůraznil, že „vláda nezachraňuje OKD, vláda se stará o lidi a stará se o region“. Jde podle něj o to, aby lidé postupně odcházeli kontrolovaným způsobem. Dodal, že za sedm, maximálně deset let těžba na Karvinsku skončí. 

Za větší hrozbu, než jestli stát dostane oněch 700 milionů zpět, považuje to, že „státu hrozí, že bude platit technický útlum šachet, až dojde k jejich zavření“. Podle střízlivých odhadů to může vyjít na 2,6 miliardy korun, dodal ministr, který odpovídal i na chatu. 

Předseda ČMKOS Josef Středula je smířen s uzavřením ztrátového Dolu Paskov, který táhne OKD ke dnu, a domnívá se, že pak by byla situace OKD výrazně jiná než je dnes. Připomněl ovšem, že o důl bude třeba se dál starat, jinak by mohlo dojít k bezpečnostnímu riziku pro okolí (velké množství metanu).

Jednání o dalších milionech

Mládek poté uvedl, že vláda bude muset také řešit situaci Báňské záchranné služby (dceřiná společnost OKD), aby měla peníze na svůj provoz. Domnívá se rovněž, že i její pracovníci mají nárok na kompenzace, které zatím dostali jen horníci OKD (jde o stimulační příspěvek v průměru 8000 korun po dobu tří let, pokud budou pracovat jinde nebo budou aktivně hledat práci).

Do zatím schválených kompenzací nebyla podle Mládka záchranná služba zahrnuta, protože se to nepodařilo dohodnout s ministrem financí. Potřebnou celkovou částku pro horníky z hnědouhelných dolů v severních Čechách, uranových dolů a pro záchranáře z Báňské služby odhadl na 600 milionů korun. 

Opozici se Babišovo rozhodnutí nelíbí. Neslibuje půjčku, ale dar, říká

Státem půjčených 700 milionů korun budou podle exministra financí a šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska vyhozené peníze. Že nepůjde o půjčku, ale spíše o dar, si myslí i místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. Předlužená OKD podle ní nebude nikdy schopna státu peníze vrátit. 

„Půjčovat bude ze státního rozpočtu, tedy z peněz daňových poplatníků. My všichni tak finančně přispějeme firmě, která se vlastní vinou dostala do problémů,“  tvrdí Udženija. Soudí, že stát má a může řešit důsledky krachu firmy třeba formou rekvalifikačních kurzů pro horníky nebo snahou přivést do regionu investory. „Je ale naprosto šílené 'půjčovat' společnosti OKD peníze a dívat se, jak další miliarda mizí v jednom velkém černém tunelu,“ uvedla.

Poslanec KSČM z Moravskoslezského kraje Miroslav Opálka řekl, že je ve svém názoru trochu rozpolcen, protože zná sociální problematiku tohoto kraje včetně vysoké nezaměstnanosti, a je pro to, aby stát napravil své chyby vůči občanům, jichž se dopustil špatnou privatizací, dojednanými smlouvami i kontrolou. Na druhé straně vnímá argument, že jde o soukromý subjekt, který se podle něj vůči státu nezachoval dobře.

O co bude stát žádat Evropskou komisi?

Česko se chystá v srpnu podat žádost Evropské komisi o peníze z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) na pomoc propouštěným z OKD. Podle „pesimistické varianty“, kdy by o práci přišlo v brzké době 8000 lidí, by ČR chtěla získat zhruba 189 milionů korun. Tuto variantu Mládek označil za katastrofický scénář. Při uzavření Paskova a propuštění asi 1800 osob by to bylo přes 48 milionů. Vyplývá to z materiálu ministerstva práce, který by měla ve středu projednávat vláda. Mládek považuje za pravděpodobnou variantu 800 propuštěných. 

EGF poskytuje podporu na zmírnění dopadů hromadného propouštění, kdy o práci přijde v jedné firmě a u jejích dodavatelů a odběratelů přes 500 lidí. Česko fond v minulém programovém období mezi lety 2007 až 2013 využilo jednou. Finance získal projekt společnosti Unilever. Nyní při útlumu těžby v OKD o finance požádá stát, projekt bude pak dělat úřad práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA požadují uvolnění evropských rezerv nafty, Německu a Francii hrozí embargem

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny paliv uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty z USA. Informovala o tom agentura Reuters, odvolává se na zdroje blízké rozhovorům. Washington prý žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič řekl, že Unie usiluje ohledně snižování cen nafty o koordinovaný postup.
11:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPlynu je dostatek, ale méně než dřív. Odborníci čekají zdražení smluv

S nekončícím napětím na Blízkém východě roste význam zkapalněného plynu. Terminál v nizozemském Eemshavenu, který stát přes společnost ČEZ využívá, odbavil za čtyři roky fungování 92 lodí se surovinou určenou pro české spotřebitele. Celkem jí přivezly přes osm miliard kubíků. Aktuálně dodávky pokrývají skoro čtvrtinu tuzemských potřeb. Podle analytiků se Evropa momentálně bez LNG neobejde, přestože se v uplynulých letech začala chovat šetrněji. Odborníci uvádějí, že je plynu dostatek, i když kvůli výpadku dodávek přes Hormuzský průliv méně než dříve. A to ho zdražuje. V příštích měsících pak analytici očekávají i zdražení smluv na dobu neurčitou, proto radí si aktuální ceny zafixovat.
před 3 hhodinami

Maximální prodejní ceny pohonných hmot v pátek klesnou

Maximální prodejní cena nafty u čerpacích stanic v pátek klesne o 14 haléřů na 48,58 koruny za litr. Cena benzinu se sníží o 22 haléřů na 45,92 koruny za litr, určilo ministerstvo financí. Vláda ceny pohonných hmot reguluje od čtvrtka, opatření má zatím platit do konce října. Kabinet k němu přistoupil v reakci na prudké zdražování paliv v posledních týdnech.
14:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
včera v 22:22‌‌

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 19:57‌‌

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
včeraAktualizovánovčera v 18:35‌‌

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
včera v 16:54‌‌

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánovčera v 14:33‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.