Ministr Babiš navrhne vládě, aby stát půjčil OKD 700 milionů korun

Nahrávám video

Ministr Andrej Babiš (ANO) předloží vládě návrh, aby stát těžební společnosti OKD, která je v úpadku, půjčil 700 milionů korun. Návrh smlouvy by měl být hotov do konce týdne, vláda by o ní měla jednat 27. července. Babiš to řekl po jednání s vedením OKD. Nejlepší pro společnost podle něj bude restrukturalizace, stát bude mít zájem, aby měl v managementu svého člověka. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) uvedl v pořadu Devadesátka ČT24, že chce také řešit situaci Báňské záchranné služby, dceřiné společnosti OKD.

Pravicová opozice se záměrem nesouhlasí. „Ze svého by jim nepůjčil určitě, budou to vyhozené peníze,“ řekl šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. Naopak ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) řekl, že Babiš konečně pochopil vážnost situace OKD.

Vedení OKD chtělo od státu půjčit až jednu miliardu. Výkonný ředitel OKD Antonín Klimša řekl, že jednání považuje za úspěšné. Z půjčky má jít asi 400 milionů korun na dorovnání očekávaných výpadků v pracovním kapitálu a 285 milionů korun na odkládané investice.

Součástí požadavku byla i rezerva na neplánované mimořádné události. „Jestli bude stačit 700 (milionů), nebo nebude, je předčasné. Já i celé vedení společnosti budeme dělat všechno pro to, aby k tomu případnému čerpání rezervy na neplánované, mimořádné události skutečně nemuselo nikdy dojít,“ prohlásil Klimša. 

Pro stát je to zapeklitá situace, protože jde o firmu, která byla velmi špatně zprivatizována a vytunelována. Jde o soukromou firmu, ale pokud by šla do konkurzu, tak by to mělo katastrofální dopady na celý region. Stát je připraven pomoci.
Andrej Babiš
ministr financí

Babiš si myslí, že navrhovaných 700 milionů korun společnost možná ani nebude potřebovat a měly by jí vyjít i na příští rok. „Určitě budu chtít, aby na to dohlíželo ministerstvo financí, abychom si sem dali nějakého člověka, který možná by mohl jít i do managementu společnosti, nejenom do představenstva, abychom se přímo podíleli na fungování té společnosti a dohlíželi na to, aby si vylepšila pozici na trhu,“ uvedl ministr.

Půjčka by měla vykrýt i srpnové výplaty

Půjčka by podle něj měla být použita už na srpnové výplaty horníků. „Ten požadavek na srpen, jak jsem to pochopil, je kolem 130 milionů korun,“ řekl Babiš. Vláda by o půjčce měla rozhodnout příští týden. „To je vlastně poslední termín. Abychom poskytli ty peníze, tak vláda 27. července musí rozhodnout. Takže já předložím s panem ministrem Mládkem do vlády návrh materiálu, tak uvidíme, jestli se domluvíme na té sumě,“ dodal ministr financí.

Nahrávám video

Mluvčí OKD Ivo Čelechovský popsal, jak se vedení OKD podařilo správce státní pokladny přesvědčit. „Vedení společnosti pana Babiše velmi podrobně a detailně seznámilo se svým záměrem zásadní reorganizace firmy, kterou preferuje již dlouhou dobu. Současně mu také rozklíčovali záměr na externí úvěr ve výši jedné miliardy korun. Z toho by bylo využito 400 milionů na pracovní kapitál, 285 na nezbytné investice do důlní činnosti a 300 milionů jako finanční rezerva,“ vypočítal mluvčí těžební společnosti.

Mládek rozhodnutí svého vládního kolegy chválí

Podle Mládka Babiš konečně pochopil vážnost situace OKD. Doufá, že už se nic nestane a návrh ministři schválí příští středu na posledním zasedání před srpnovým volnem, protože peníze firma potřebuje už v srpnu na červencové výplaty. Problémy by tak mohly přijít v době, kdy budou vládní prázdniny.

Půjčka OKD se státu podle Mládka vrátí, ve vyrovnání s věřiteli bude mít privilegované postavení. Uvedl to na kritiku pravicové opozice, podle které nepůjde o půjčku ale nevratný dar či vyhozené peníze daňových poplatníků. „Měli by si prostudovat konkurzní právo,“ podotkl na adresu politiků opoziční ODS a TOP 09 ministr.

Mládek připoměl, že chtěl pro OKD celou miliardu. „Preferoval bych miliardu jako úvěrový rámec, ale i 700 milionů by mělo vyřešit problém,“ uvedl. Firma v úpadku podle něj potřebuje 400 milionů korun na provozní kapitál, 280 milionů korun na těžbu do konce roku a 320 milionů měla být rezerva na mimořádné události.

Nahrávám video

 V pořadu Devadesátka ČT24 Mládek zdůraznil, že „vláda nezachraňuje OKD, vláda se stará o lidi a stará se o region“. Jde podle něj o to, aby lidé postupně odcházeli kontrolovaným způsobem. Dodal, že za sedm, maximálně deset let těžba na Karvinsku skončí. 

Za větší hrozbu, než jestli stát dostane oněch 700 milionů zpět, považuje to, že „státu hrozí, že bude platit technický útlum šachet, až dojde k jejich zavření“. Podle střízlivých odhadů to může vyjít na 2,6 miliardy korun, dodal ministr, který odpovídal i na chatu. 

Předseda ČMKOS Josef Středula je smířen s uzavřením ztrátového Dolu Paskov, který táhne OKD ke dnu, a domnívá se, že pak by byla situace OKD výrazně jiná než je dnes. Připomněl ovšem, že o důl bude třeba se dál starat, jinak by mohlo dojít k bezpečnostnímu riziku pro okolí (velké množství metanu).

Jednání o dalších milionech

Mládek poté uvedl, že vláda bude muset také řešit situaci Báňské záchranné služby (dceřiná společnost OKD), aby měla peníze na svůj provoz. Domnívá se rovněž, že i její pracovníci mají nárok na kompenzace, které zatím dostali jen horníci OKD (jde o stimulační příspěvek v průměru 8000 korun po dobu tří let, pokud budou pracovat jinde nebo budou aktivně hledat práci).

Do zatím schválených kompenzací nebyla podle Mládka záchranná služba zahrnuta, protože se to nepodařilo dohodnout s ministrem financí. Potřebnou celkovou částku pro horníky z hnědouhelných dolů v severních Čechách, uranových dolů a pro záchranáře z Báňské služby odhadl na 600 milionů korun. 

Opozici se Babišovo rozhodnutí nelíbí. Neslibuje půjčku, ale dar, říká

Státem půjčených 700 milionů korun budou podle exministra financí a šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska vyhozené peníze. Že nepůjde o půjčku, ale spíše o dar, si myslí i místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. Předlužená OKD podle ní nebude nikdy schopna státu peníze vrátit. 

„Půjčovat bude ze státního rozpočtu, tedy z peněz daňových poplatníků. My všichni tak finančně přispějeme firmě, která se vlastní vinou dostala do problémů,“  tvrdí Udženija. Soudí, že stát má a může řešit důsledky krachu firmy třeba formou rekvalifikačních kurzů pro horníky nebo snahou přivést do regionu investory. „Je ale naprosto šílené 'půjčovat' společnosti OKD peníze a dívat se, jak další miliarda mizí v jednom velkém černém tunelu,“ uvedla.

Poslanec KSČM z Moravskoslezského kraje Miroslav Opálka řekl, že je ve svém názoru trochu rozpolcen, protože zná sociální problematiku tohoto kraje včetně vysoké nezaměstnanosti, a je pro to, aby stát napravil své chyby vůči občanům, jichž se dopustil špatnou privatizací, dojednanými smlouvami i kontrolou. Na druhé straně vnímá argument, že jde o soukromý subjekt, který se podle něj vůči státu nezachoval dobře.

O co bude stát žádat Evropskou komisi?

Česko se chystá v srpnu podat žádost Evropské komisi o peníze z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) na pomoc propouštěným z OKD. Podle „pesimistické varianty“, kdy by o práci přišlo v brzké době 8000 lidí, by ČR chtěla získat zhruba 189 milionů korun. Tuto variantu Mládek označil za katastrofický scénář. Při uzavření Paskova a propuštění asi 1800 osob by to bylo přes 48 milionů. Vyplývá to z materiálu ministerstva práce, který by měla ve středu projednávat vláda. Mládek považuje za pravděpodobnou variantu 800 propuštěných. 

EGF poskytuje podporu na zmírnění dopadů hromadného propouštění, kdy o práci přijde v jedné firmě a u jejích dodavatelů a odběratelů přes 500 lidí. Česko fond v minulém programovém období mezi lety 2007 až 2013 využilo jednou. Finance získal projekt společnosti Unilever. Nyní při útlumu těžby v OKD o finance požádá stát, projekt bude pak dělat úřad práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
před 16 hhodinami

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 10:22‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Česko a Ukrajina rozšíří spolupráci v energetice

Šéf ministerstva průmyslu Karel Havlíček (ANO) a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podepsali několik memorand o spolupráci v energetice. Týkají se jaderné a vodní energetiky a obnovitelných zdrojů, řekl Havlíček po skončení oficiální části česko-ukrajinského podnikatelského fóra.
11. 11. 2026‌‌

VideoVláda dle Babiše uvažuje o sektorových daních pro banky, zbrojaře a energetické firmy

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést to má nižší desítky miliard. Kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Babiš už několik týdnů jedná o možných sektorových daních s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Argumentují faktem, že firmy působící v těchto oblastech mají neúměrně vysoké zisky.
11. 11. 2026‌‌

Reportéři ČT zmapovali Babišův zdravotnický byznys a možný střet zájmů

Vyvstaly další otazníky kolem možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Zatímco většinu svých firem vložil do svěřenského fondu, ty, které působí ve zdravotnictví, si nechává. Umělé oplodnění, ale také ortopedie, onkologie, chirurgie nebo laboratorní diagnostika – to všechno jsou oblasti, v nichž předseda vlády prostřednictvím firem, které spoluvlastní, podniká. Stát přitom nastavuje pravidla pro fungování celého systému, například pro úhrady od zdravotních pojišťoven.
11. 11. 2026‌‌

VideoHypotéky dál zdražují, lidé jsou opatrnější při nákupu realit

Hypotéky zdražují osmý měsíc v řadě. Průměrná nabídková sazba úvěrů na bydlení atakovala v listopadu hranici šest procent. Navíc rostou také ceny nemovitostí. Kombinace dražších nemovitostí a hypoték snižuje chuť domácností i investorů reality nakupovat. Ti, kteří chtějí kupovat vyloženě investiční byty, jsou opatrnější. Prudký růst nájmů se totiž zbrzdil a návratnost investice se zhoršuje. Na rozdíl od realitních kanceláří banky pokles objemu peněz půjčených na hypotéky nezaznamenávají. V září poskytly nové hypotéky za 28 miliard korun, což bylo o pět procent víc než v srpnu. Celkově ale zdražování v Česku v říjnu mírně zpomalilo. Spotřebitelské ceny vzrostly o 2,4 procenta.
10. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.