Ministerstvo zemědělství dostalo rekordní pokutu za neprůhledný tendr

Brno - Ministerstvo zemědělství bude muset zaplatit rekordní pokutu 1,8 milionu korun. Udělil mu ji Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za chyby v tendrech na informační technologie. Zakázky z loňského roku v hodnotě půl miliardy korun získala bez otevřeného řízení společnost Telefónica O2. Ministerstvo pod vedením tehdejšího ministra v demisi Petra Gandaloviče smlouvy s ní podepsalo i přes dočasný zákaz úřadu.

Antimonopolní úřad se zaměřil na zakázky v dubnu 2009, a to na základě informací z médií. Pak 24. dubna zahájil správní řízení s ministerstvem a vydal předběžné opatření zakazující uzavření smluv. Téhož dne smlouvy podepsal zastupující ekonomický náměstek ministra Petr Kušnierz, údajně dříve, než ministerstvo faxem obdrželo rozhodnutí ÚOHS.

Ministerstvo rovnou uzavřelo smlouvu

V první zakázce šlo o integraci webových portálů, druhá se pak týkala systémové centralizace v rámci ministerstva. V obou případech ministerstvo nevyhlásilo otevřené výběrové řízení a rovnou uzavřelo smlouvu s Telefónikou O2, v případě zakázky na integraci portálů pak také ještě s firmou T-Soft. Vzhledem k tomu, že ministerstvo nakonec smlouvy uzavřelo, nemohl antimonopolní úřad zakázku zrušit. Uložil tedy pokutu, za zakázku na integraci portálů milion korun, ve druhém případě 800 tisíc.

Ministerský úřad prý takto postupoval proto, že obě zakázky navazují na podobné zakázky z minulosti a autorská práva, která patří dříve vybrané firmě, tedy Telefónice O2. To sice ÚOHS uznal, neznamená to ale podle něj, že by zakázku nemohl zajistit někdo jiný.

Antimonopolní úřad uvádí, že z dokumentace k zakázce nevyplynulo, že by zadavatel provedl jakékoliv šetření mezi dodavateli o možnosti realizace zakázky. Podmínky pro to, aby ministerstvo použilo neveřejný postup, tak podle předsedy antimonopolního úřadu Petra Rafaje nebyly splněny. Zákon o veřejných zakázkách umožňuje řízení bez uveřejnění v případě, že požadovaný produkt je schopen poskytnout pouze jediný dodavatel. Ministerstvo v rozkladovém řízení podle Rafaje nepředložilo žádné nové důkazy v tomto smyslu.

Nejvyšší pokuta pro česká ministerstva vůbec

Ministerstvo zemědělství se nechtělo k rozhodnutí antimonopolního úřadu vyjadřovat. Jeho mluvčí Tereza Dvořáčková uvedla, že tak učiní až poté, co rozhodnutí obdrží písemně a seznámí se s jeho podrobnostmi.

Pokuta 1,8 milionu korun, kterou dnes resort zemědělství dostal, je dosud nejvyšší pravomocně uloženou sankcí pro některé z ministerstev. Absolutně nejvyšší pokuta za chyby ve veřejných zakázkách byla uložena v roce 2007 státnímu podniku v likvidaci Moravské naftové doly a činila pět milionů korun. Nepravomocně bylo třímilionovou částkou sankcionováno město Zlín.

Telefónica O2
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 30 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...