Milionová pokuta kvůli mýtu. Antimonopolní úřad trestá Ťokův resort za prodloužení smlouvy

Za prodloužení smlouvy s Kapschem na mýto bez otevřeného tendru dostalo ministerstvo dopravy pokutu jeden milion korun od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Pokuta zatím není pravomocná. Ministerstvo pokutu respektuje, o odvolání se ještě rozhodne. Úřad však ještě bude rozhodovat o žádosti společnosti Sky Toll, která chce, aby antimonopolní úřad dokonce uložil zákaz plnění smlouvy.

Podle předsedy antimonopolního úřadu Petra Rafaje se ministerstvo dopravy dopustilo správního deliktu, když uzavřelo dodatky ke smlouvě s Kapschem v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by byly splněny podmínky pro jeho využití.

„Zadavatel si stav technické exkluzivity ve prospěch vybraného uchazeče, jímž využití jednacího řízení odůvodňoval, vytvořil sám, konkrétně uzavřením smluv se skupinou Kapsch v roce 2006,“ uvedl Rafaj. Ministerstvo proti rozhodnutí může ještě podat rozklad.

Už v roce 2006, když byly uzavřeny smlouvy, byla zajištěna technická exkluzivita ve prospěch uvedené firmy (Kapsch).
Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Ministerstvo dopravy rozhodnutí respektuje, ještě ho však prostudují právníci a poté se resort rozhodne, zda se proti zaplacení pokuty odvolá, řekl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Zároveň Ťok upozornil, že v odůvodnění antimonopolní úřad uvedl, že ministerstvo pochybilo již v letech 2005 a 2006 při podpisu smlouvy s Kapschem a že se v posledních letech naopak snažilo situaci napravit.

Úřad vede ohledně mýta ještě druhé řízení na základě podání společnosti SkyToll, která chce, aby úřad plnění smlouvy mezi ministerstvem a Kapschem zakázal. Firma SkyToll, která provozuje slovenský mýtný systém, se proti prodloužení smlouvy státu s Kapschem staví dlouhodobě a už dříve oznámila, že postup ministerstva dopravy napadne.

Kritizovali ho i zástupci opozice a koaliční ČSSD, a to kvůli tomu, že ministerstvo nezajistilo provoz mýta po skončení letošního roku prostřednictvím otevřené soutěže.

Smlouva na provozování mýtného končí v prosinci

Původní kontrakt s Kapschem vyprší na konci letošního roku a ministerstvo dopravy nestihlo najít pokračovatele provozu v řádném výběrovém řízení. Prodloužení dosavadní smlouvy podle ministra Dana Ťoka otevře cestu k přípravě otevřené a technologicky neutrální soutěže na další správu mýtného systému.

Nový dodatek má zároveň umožnit hladký přechod systému na nového provozovatele. Za předpokládané tříleté prodloužení smlouvy získá Kapsch nejvýše 5,269 miliardy korun.

Postupu ministerstva se nyní v tiskových prohlášeních zastaly například sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia a Svaz průmyslu a dopravy. „Považujeme za správný krok, že ministerstvo dopravy zajistilo nepřerušený výběr mýta i po konci roku 2016. V opačném případě by se Česká republika stala eldorádem dalších tisíců kamionů z celé Evropy a daňoví poplatníci by navíc přišli o miliardy korun,“ uvedl prezident svazu Jaroslav Hanák.

Prostřednictvím mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a vybraných částech silnic první třídy. Za devět let provozu se na mýtném vybralo téměř 70 miliard korun, přičemž za rok 2015 to bylo 9,7 miliardy korun.

  • Prosinec 2013 - Ministerstvo dopravy za vlády Jiřího Rusnoka v demisi oznámilo záměr vypsat výběrové řízení na projektového manažera pro přípravu tendru na výběr mýtného po roce 2016. Řízení, s jehož vypsáním nesouhlasili představitelé chystané koaliční vlády ČSSD, ANO a lidovců, nakonec vypsáno nebylo.
  • 9. června 2014 - Ministerstvo dopravy pod vedením Antonína Prachaře (ANO) vypsalo tendr na projektového manažera soutěže na mýtný systém. Tendr, do kterého se přihlásila šestice firem, ale provázely pochybnosti o regulérnosti, mimo jiné proto, že ministerstvo snížilo původně odhadovanou cenu ze 130 na 100 milionů korun.
  • 30. října 2014 - Ministerstvo dopravy vyhlásilo vítěze tendru - firmu Arthur D. Little s cenou 23,5 milionu korun. V listopadu ministerstvo uznalo jednu z námitek a výběrová komise se měla znovu zabývat nabídkami.
  • 17. prosince 2014 - Nový ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) soutěž na projektového manažera pro mýtný systém zrušil.
  • Prosinec 2014 - Ministerstvo dopravy sestavilo skupinu expertů, která mu má pomoci s tendrem. Začátek jejího fungování provázely průtahy.
  • 4. ledna 2015 - Ťok v České televizi řekl, že pokud se do konce roku 2016 nepodaří v tendru najít nového provozovatele mýtného systému, vrátí se ministerstvo k dálničním známkám pro kamiony.
  • 4. března 2015 - Koaliční rada se usnesla, že Ťok má do 14 dnů předložit návrh dalšího postupu vyhlášení tendru.
  • 17. března 2015 - Ministerstvo dopravy, které se ocitlo v časové tísni, oznámilo, že bude v případě prodloužení smlouvy s Kapschem požadovat výraznou slevu. Společnost se vůči tomu ohradila s tím, že jde o formu nátlaku.
  • 15. dubna 2015 - Vláda schválila po odkladech harmonogram přípravy soutěže. Ministerstvo mělo parametry předložit do 31. července.
  • 27. května 2015 - Ťok řekl, že chce vypsat výběrové řízení ještě v létě 2015 místo původně avizovaného začátku roku 2016. V červenci ale ministerská expertní komise konstatovala, že tendr bude moci být vypsán až začátkem příštího roku.
  • 12. srpna 2015 - Ťok oznámil, že ministerstvo dopravy opět vypíše výběrové řízení na mýtného manažera. Experti ČSSD a lidovců se už předtím smířili s Ťokovým záměrem vypsat pro období po roce 2016 tendr pouze na provoz současné infrastruktury s mýtnými branami.
  • 26. srpna 2015 - Vláda schválila koncepci k tendru na výběr mýtného po roce 2016. Prostřednictvím bran se bude vybírat do konce roku 2019, pro další desetileté období pak bude soutěž technologicky otevřená. Vláda zároveň uložila ministerstvu dopravy vypsat tendr na nového provozovatele bran a zároveň i na mýtného manažera od roku 2020.
  • 6. října 2015 - Ťok oznámil, že s přípravou tendru pomůže poradenská firma Deloitte; soutěž má být vypsána během prvního čtvrtletí roku 2016. Zakázku za až 52 milionů korun ministerstvo dopravy kvůli nedostatku času zadalo bez výběrového řízení.
  • 1. listopadu 2015 - Ťok řekl, že soutěž na výběr provozovatele mýtného bude připravena do konce roku, a to i pokud ÚOHS zruší přidělení zakázky na poradenství firmě Deloitte.
  • 20. listopadu 2015 - Vláda schválila návrh harmonogramu na přípravu soutěže. Počítal s vypsáním výběrového řízení na první ze soutěží začátkem roku 2016 a s podpisem smlouvy v říjnu.
  • 22. prosince 2015 - Ministerstvo dopravy připustilo, že vybrat nového provozovatele mýtného systému v řádném výběrovém řízení už nelze do vypršení smlouvy s Kapschem ke konci roku 2016 stihnout.
  • 7. ledna 2016 - ÚOHS zrušil zakázku ministerstva dopravy na poradenství při výběru provozovatele. V dubnu ÚOHS rozhodnutí potvrdil.
  • 24. ledna 2016 - Výběrčí mýta na Slovensku, společnost Skytoll, nabídla ministru Ťokovi, že od roku 2017 převezme správu mýtného systému v Česku.
  • 1. února 2016 - O provoz mýta v ČR projevil zájem satelitní výběrčí mýta z Maďarska, National Toll Payment Services PLC.
  • 9. března 2016 - Vláda schválila krizovou variantu výběru mýta po konci letošního roku. Ministerstvo vypíše přímou zakázku, o Kapschi se rozhodnutí vlády nezmiňovalo.
  • 11. března 2016 - Ministerstvo dopravy zahájilo výběr správce mýtného systému.
  • 3. května 2016 - Z dvojice posudků, které si k problému nechalo zpracovat ministerstvo dopravy, vyplynulo, že spravovat mýtné brány od začátku 2017 může z technických důvodů pouze Kapsch.
  • 9. května 2016 - Ministerstvo dopravy vypsalo soutěž na poradce k tendru na provoz mýta po roce 2019 za odhadovaných 70 milionů korun. Přihlásilo se pět firem, všechny chtějí pod 40 milionů.
  • 27. června 2016 - Vláda přerušila debatu o odůvodnění zakázky na tříleté prodloužení provozu mýtného pro Kapsch.
  • 4. července 2016 - ČSSD a KDU-ČSL kritizovaly návrh ministra dopravy Ťoka na tříleté prodloužení smlouvy. Ťok řekl, že se sociální demokraté snaží z mýta udělat předvolební téma, které by zakrylo problematickou reorganizaci policie.
  • 11. července 2016 - Vláda schválila prodloužení smlouvy na provoz mýtného systému se společností Kapsch.
  • 28. srpna 2016 - Ministerstvo dopravy uzavřelo dodatek ke smlouvě se společností Kapsch o pokračování správy mýtného systému na maximálně tři roky za 5,27 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...