Metr bydlení už v krajských městech stojí 50 tisíc korun. V Praze 65 tisíc

Prodejní ceny bytů v Praze a v krajských městech v Česku vzrostly ve 2. čtvrtletí letošního roku meziročně o 10,7 procenta na 49 800 korun za metr čtvereční. Nejdražší byla Praha s průměrnou cenou 65 700 korun, naopak v nejlevnějším Ústí nad Labem to bylo 11 800. Vyplývá to z údajů portálu CenovaMapa.org, které zveřejnila poradenská společnost Deloitte. Portál zpracovává informace o skutečných prodejních cenách přímo z kupních smluv evidovaných v katastru nemovitostí.

Po Praze byly ve druhém čtvrtletí nejdražší byty v Brně, kde dosahovaly necelých 80 procent cenové úrovně hlavního města. Následoval Středočeský kraj, ve kterém jsou údaje vypočítány jako průměr za okresy Benešov, Beroun, Kladno, Mladá Boleslav, Praha-východ a Praha-západ. Naopak po Ústí nad Labem byly nejlevnější byty v Ostravě a Karlových Varech.

Ceny meziročně vzrostly ve 13 krajích ze 14, pouze v Karlových Varech klesly o 3,8 procenta. Naopak nejvíce byty zdražily v Jihlavě a Českých Budějovicích, a to zhruba o pětinu. V porovnání s průměrem roku 2014 byly v letošním druhém čtvrtletí ceny bytů v Česku vyšší o 30 procent. Podle ředitele realitní kanceláře Ondřeje Mašína růst cen bude i nadále pokračovat, možná ale zpomalí.

Nejvíc se byty prodávaly v Praze

Celkem se za druhé čtvrtletí prodalo zhruba 6700 bytů za 21,2 miliardy korun. Počet vzrostl o pět procent, hodnota o 14 procent. Téměř dvě třetiny celkového objemu připadaly na Prahu, následovaly Brno, Olomouc a Plzeň.

Nejdražší byly byty v developerských projektech, kde v průměru vyšel metr čtvereční na 59 400 korun, naopak nejlevnější v panelových domech s průměrnou cenou 39 100 korun. Ceny v panelových domech ovšem vzrostly meziročně nejvíce, o 15 procent. Naopak v developerských projektech o tři procenta.

V hlavním městě je nejdražší Praha 1 s průměrnou cenou 122 200 korun za metr čtvereční. Centrum Prahy je tak zhruba desetkrát dražší než Ústí nad Labem. Naopak nejlevnější je v metropoli městská část Praha 9, kde stojí metr čtvereční v průměru 56 100 korun. V Praze vzrostly ceny meziročně o devět procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
před 10 hhodinami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
před 19 hhodinami

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
20. 2. 2026Aktualizováno20. 2. 2026

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
20. 2. 2026Aktualizováno20. 2. 2026

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
20. 2. 2026

VideoV nových přístrojích budou povolené jen vyměnitelné baterie

Od příštího roku už nebude nutné kupovat si kvůli slábnoucí baterii nové mobilní telefony nebo sluchátka. Přístroje nově uvedené na trh po 18. únoru 2027 budou muset uživateli poskytovat možnost, aby si akumulátor sám vyměnil. Cílem nového evropského nařízení je prodloužit životnost techniky. Na dostupnost nebo ceny by změna neměla mít vliv. U některých zařízení ale bude i tak při výměně nutná pomoc odborníka.
20. 2. 2026
Načítání...