Metr bydlení už v krajských městech stojí 50 tisíc korun. V Praze 65 tisíc

Prodejní ceny bytů v Praze a v krajských městech v Česku vzrostly ve 2. čtvrtletí letošního roku meziročně o 10,7 procenta na 49 800 korun za metr čtvereční. Nejdražší byla Praha s průměrnou cenou 65 700 korun, naopak v nejlevnějším Ústí nad Labem to bylo 11 800. Vyplývá to z údajů portálu CenovaMapa.org, které zveřejnila poradenská společnost Deloitte. Portál zpracovává informace o skutečných prodejních cenách přímo z kupních smluv evidovaných v katastru nemovitostí.

Po Praze byly ve druhém čtvrtletí nejdražší byty v Brně, kde dosahovaly necelých 80 procent cenové úrovně hlavního města. Následoval Středočeský kraj, ve kterém jsou údaje vypočítány jako průměr za okresy Benešov, Beroun, Kladno, Mladá Boleslav, Praha-východ a Praha-západ. Naopak po Ústí nad Labem byly nejlevnější byty v Ostravě a Karlových Varech.

Ceny meziročně vzrostly ve 13 krajích ze 14, pouze v Karlových Varech klesly o 3,8 procenta. Naopak nejvíce byty zdražily v Jihlavě a Českých Budějovicích, a to zhruba o pětinu. V porovnání s průměrem roku 2014 byly v letošním druhém čtvrtletí ceny bytů v Česku vyšší o 30 procent. Podle ředitele realitní kanceláře Ondřeje Mašína růst cen bude i nadále pokračovat, možná ale zpomalí.

Nejvíc se byty prodávaly v Praze

Celkem se za druhé čtvrtletí prodalo zhruba 6700 bytů za 21,2 miliardy korun. Počet vzrostl o pět procent, hodnota o 14 procent. Téměř dvě třetiny celkového objemu připadaly na Prahu, následovaly Brno, Olomouc a Plzeň.

Nejdražší byly byty v developerských projektech, kde v průměru vyšel metr čtvereční na 59 400 korun, naopak nejlevnější v panelových domech s průměrnou cenou 39 100 korun. Ceny v panelových domech ovšem vzrostly meziročně nejvíce, o 15 procent. Naopak v developerských projektech o tři procenta.

V hlavním městě je nejdražší Praha 1 s průměrnou cenou 122 200 korun za metr čtvereční. Centrum Prahy je tak zhruba desetkrát dražší než Ústí nad Labem. Naopak nejlevnější je v metropoli městská část Praha 9, kde stojí metr čtvereční v průměru 56 100 korun. V Praze vzrostly ceny meziročně o devět procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Slovensko podalo žalobu proti rozhodnutí EU ukončit dovoz ruského plynu

Slovensko minulý týden podalo dříve ohlášenou žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do evropského bloku, uvedlo tiskové oddělení slovenského ministerstva spravedlnosti. Žalobu v uvedené záležitosti dříve podalo k soudu EU také Maďarsko.
před 20 mminutami

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily.
před 1 hhodinou

Češi schraňují mince doma, v oběhu jsou jich dvě a půl miliardy

V oběhu jsou zhruba dvě a půl miliardy kovových mincí českých korun. Za deset let jich podle centrální banky přibylo asi o třetinu. Z velké části je lidé hromadí doma. Míst, kde lze vyměnit mince za bankovky, je ale stále méně. Utratit vyšší obnos v mincích může být také problém.
před 6 hhodinami

ETS je obchod s uměle vytvořenou komoditou, míní Gavor. Emise jsou realita, říká Svárovská

„Věřím, že se dožiju dne, kdy budou zrušeny emisní povolenky,“ řekl v Nedělní debatě ČT předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD. Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor je názoru, že systém sice není nastavený ideálně, ale zrušit se nedá. Podle spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské z klubu Pirátů Zelená dohoda prochází změnami. „Potřebujeme ji měnit i ve smyslu podpory průmyslu,“ podotkla. Debatu o emisních povolenkách moderoval Lukáš Dolanský.
před 17 hhodinami

Nový zákon podle Fialy zrychlí reakci na krize. Vláda se bojí žalob, míní Skopeček

Nový zákon o regulaci cen paliv umožní rychlejší a flexibilnější reakce na krizové situace, řekl v Nedělní debatě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vláda se chce vyhnout žalobám, oponoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara mělo být opatření mírnější. Debatu vedl Lukáš Dolanský.
před 23 hhodinami

Česko letos podle NATO nesplní závazek dvou procent HDP na obranu, řekl Babiš

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.
včeraAktualizovánovčera v 11:36

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali cestování během blízkovýchodní krize

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali současnou situaci kolem cestování během krize na Blízkém východě. Pozvání přijali výkonný ředitel Asociace cestovních kanceláří ČR Michal Veber a generální ředitel skupiny Le Hotels Petr Lžičař. „Letenky se zdraží. Možná o pět až osm procent. Jenže zdražilo se i palivo na pumpě a jízda autem je nižší komfort, takže se zájem o letání nezmění,“ míní Veber. Lžičař označil vyjádření eurokomisaře pro energetiku, že se cestování zdraží až o 20 procent v případě cen letenek, za spekulaci. „Nemyslím, že zdražení letenek ovlivní chuť lidí vycestovat na dovolenou. Pokud by se to stalo, tak může být například pozitivní, že Češi budou preferovat tuzemskou dovolenou,“ dodal. Svůj pohled také přidal výkonný ředitel rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha Jiří Vyskoč. Diskusi moderovala Vanda Kofroňová a Hana Vorlíčková.
včera v 09:10

VideoMalá restituce napravila mnohé majetkové křivdy, vše se ale majitelům nevrátilo

Radost z vráceného majetku, ale i starost, co s ním dál, provázely takzvanou malou restituci, která byla na jaře roku 1991 v plném proudu. Stát v rámci ní vracel zhruba sto tisíc vyvlastněných nájemních domů, menších nebo středních rodinných podniků, hotelů, restaurací, dílen, pil nebo mlýnů. I když podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd z roku 1990 měli dosavadní uživatelé povinnost původním majitelům nabídnout k odprodeji veškeré zařízení, někdy byly prostory v době vracení prázdné.
včera v 08:30
Načítání...