Berlín – Německá kancléřka Angela Merkelová tvrdí, že Řecko nenechá za žádných okolností odejít z eurozóny. Důvodem je mimo jiné to, že nechce, aby se napříč eurozónou šířily obavy, která ze členských zemí přijde na řadu jako další. Berlín má také do pátku spolu s evropskými ministry financí rozhodnout, jestli posílí evropský záchranný fond na celkových 940 miliard eur.
Německá kancléřka Merkelová drží své slovo a znovu to potvrdila, když prohlásila, že pokud se Řecko „nevyloučí ze hry samo“, v eurozóně musí zůstat. „Byla by katastrofa, říct jedné ze zemí, které se rozhodly být součástí unie - my už vás nechceme. Lidé by se pak ptali - a kdo to bude příště? A to by nás podstatně oslabilo,“ míní Merkelová s tím, že pokud ale chce Řecko v eurozóně zůstat, musí splnit svoje závazky. Ačkoliv Merkelová drží své slovo, tak podpora z jiných kruhů se pomaličku zužuje.
V záležitosti eurovalu Merkelová ale naopak ustupuje a nebude tak na páteční schůzce ministrů financí v Kodani bránit jeho posílení. Podle viceprezidenta evropské komise Olliho Rehna je důležité, aby Evropský fond stability, kde je 440 miliard eur, fungoval zároveň s půlmiliardovým fondem Evropského stabilizačního mechanismu, který se otevře v polovině roku 2012.
„Dokážeme si představit, že těchto 200 miliard eur (vyčleněnné půjčky pro Řecko v ESFS) by mohlo fungovat souběžně s 500 miliardami eur z ESM, dokud je země nesplatí. Potom zůstane samotný ESM s 500 miliardami eur,“ uvedla Merkelová na stranické konferenci v Berlíně. Upozornila rovněž, že situace na finančních trzích se v posledních týdnech uklidnila, ačkoli portugalské a španělské státní dluhopisy zůstávají křehké.
Oba fondy dohromady by měly trhy přesvědčit o tom, že Evropa má na záchranu Řecka a dalších zemí dostatečné krytí. O další kolaps se přitom obávají Italové, nikoli u sebe, ale u Španělů. „Španělsko sice udělalo na trhu práce silné reformy, ale nevěnovalo stejnou pozornost veřejným financím. A to nám dělá starosti, protože jejich ústupky rostou a nemusí trvat dlouho, abychom se vrátili ke starým trendům, které by se pak rozšířily i k nám,“ konstatuje italský premiér Mario Monti.
Proti příliš velkému fondu je i finský ministr financí Jyrki Katainen. Podle něj závazky z příliš velkého fondu členské země nezvládnou dodržet. A to by mohlo důvěryhodnost eurozóny ještě snížit.
