Křetínský se přiblížil převzetí britské pošty. Mateřská firma přijala nabídku

Společnost International Distributions Services (IDS), která je vlastníkem britské pošty Royal Mail, přijala nabídku na převzetí od českého miliardáře Daniela Křetínského. Oznámila to v dokumentu pro akciovou burzu v Londýně. Křetínského nabídka firmu ohodnocuje na 3,57 miliardy liber (103,5 miliardy korun). Návrh ještě musejí schválit akcionáři IDS, hlasovat by měli na valné hromadě v září. Souhlas musí dát i britská vláda.

Křetínský prostřednictvím své společnosti EP Group nabídl za jednu akcii firmy 370 pencí. Jde o vylepšenou nabídku, protože tu původní – 320 pencí za akcii – IDS v dubnu odmítla. IDS vedle ztrátové pošty Royal Mail vlastní i ziskovou mezinárodní balíkovou síť GLS.

„Správní rada IDS vyjednala rozsáhlý balíček,“ uvedl předseda správní rady Keith Williams. Dodal, že tento balíček zahrnuje závazek poskytovat univerzální služby „za jednu cenu všude“, zachování zaměstnaneckých výhod a důchodů a zajištění toho, aby společnost Royal Mail měla nadále sídlo ve Velké Británii a nadále tam i platila daně.

Odboráři budou jednat s EP Group i politiky

Royal Mail funguje více než pět set let a v současné době zaměstnává více než 150 tisíc lidí. Křetínský prohlásil, že má k její historii a tradici „maximální respekt“. „Rozsah závazků, které nabízíme společnosti a britské vládě, odráží, jak vážně tuto odpovědnost bereme,“ sdělil Křetínský.

Agentuře Reuters Křetínský řekl, že společnosti Royal Mail a GLS, doručovatel balíků a zásilek, který je rovněž součástí IDS, potřebují značné, téměř okamžité investice, aby si uhájily svůj podíl na trhu a vypořádaly se s měnícími se tržními trendy. Pro logistické společnosti je podle něj důležité, aby nepropásly vlnu zájmu o doručování zásilek na jiné adresy, než je místo bydliště objednávajícího, a je potřeba, aby byly připravené okamžitě investovat. Křetínský dodal, že se domnívá, že pokud skupina nebude správně reagovat na řešení doručování mimo domov, může to mít nepříznivý dopad na její podíl na trhu. A konkrétně v Británii by prý jakékoliv snížení podílu bylo fatální.

Britská ministryně pro podnikání a mezinárodní obchod Kemi Badenochová má podle zákona o národní bezpečnosti a investicích pravomoc dohodu o prodeji firmy přezkoumat a případně zablokovat. S Křetínským se podle médií zatím nesetkala. Ministr financí Jeremy Hunt uvedl, že jakákoli nabídka na převzetí britské pošty by podléhala běžnému přezkoumání kvůli národní bezpečnosti, ale v zásadě by se jí nebránil.

Největší odborová organizace v Royal Mail předeslala, že její zástupci se s lidmi z EP Group příští týden sejdou. „Budeme také přímo jednat s Labouristickou stranou a dalšími zainteresovanými stranami a požadovat nový model vlastnictví společnosti Royal Mail,“ cituje odboráře agentura Reuters. Mluvčí opoziční Labouristické strany pro otázky byznysu Jonathan Reynolds záruky poskytnuté Křetínským uvítal. „Labouristé ve vládě zajistí jejich dodržování,“ řekl.

BBC: Podle trhů je možné, že transakce nevyjde

Podle zpravodajského serveru BBC se trhy zřejmě domnívají, že existuje pravděpodobnost, že současná nebo jakákoli budoucí vláda transakci zablokuje. Akcie mateřské společnosti Royal Mail se totiž obchodují se slevou proti 370 pencím za akcii, které nabídl Křetínský. To naznačuje, že existuje určitý počet investorů, kteří nevěří, že Křetínský britskou poštu skutečně zcela získá.

Jiní však poukazují na skutečnost, že vláda nezasáhla v době, kdy tak mohla učinit, tedy už v roce 2022. Tehdy Křetínský zvýšil podíl v IDS z 22 procent na 27,5 procenta.

Ve středu krátce po zahájení obchodování na londýnské burze akcie IDS vykazovaly růst. Krátce po 10:00 SELČ přidávaly přes tři procenta na 332 pencí za kus. Za nabídkovou cenu, která představuje prémii 53,1 procenta k dvanáctiměsíčnímu objemu váženému průměrnou cenou akcií, se neobchodovaly od začátku března 2022.

IDS minulý týden oznámila, že za uplynulý finanční rok, což je do konce března 2024, snížila ztrátu před zdaněním na 75 milionů liber ze 110 milionů liber v předchozím roce. Uvedla také, že vyplatí mimořádnou dividendu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 21 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 22 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
včera v 04:47

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
27. 2. 2026
Načítání...