Maďaři budou platit daň z telefonování

Budapešť - Maďaři budou mít od začátku července o něco dražší telefonování. Parlament dnes schválil novou daň na telefonní hovory, za každou minutu z mobilu nebo pevné minuty se budou platit dva forinty (17 haléřů). Nejedná se o první neobvyklou daň zavedenou v posledních letech v Maďarsku, maďarská vláda zavedla daň na nezdravé potraviny, ale i na odstupné manažerů velkých státních firem.

Poplatky budou vybírat telefonní operátoři, nicméně na výši poplatků byly stanoveny stropy. U individuálních zákazníků to je 700 forintů (asi 60 korun) a v případě firem 2 500 forintů (212 korun). Každý zákazník také bude mít deset minut za měsíc, na které se poplatek vztahovat nebude. Nová dvouforintová daň se bude platit i za krátké textové zprávy.

Dodatečné zpoplatnění telefonních služeb má pomoci snížit deficit nejzadluženější středoevropské země. Maďarská vláda doufá, že z daně z telefonování ročně získá 4,44 miliardy forintů. V příštím týdnu má parlament schvalovat také daně z finančních transakcí.

Maďarsko, jehož zadlužení už překročilo 82 procent hrubého domácího produktu, zavedlo zvláštní krizové daně na banky, telekomunikační a energetické společnosti předloni. Maďarská vláda tehdy tvrdila, že budou jen dočasné a od roku 2013 budou zase zrušeny. Ale vzhledem k tomu, že se hospodářská situace Maďarska nelepší, konzervativní premiér Viktor Orbán rozhodl, že daně zůstanou v jiné a trvalé podobě.

Maďaři si připlatí za nezdravé potraviny, zdaní i odstupné

Maďarsko zavedlo také speciální daň na nezdravé potraviny, zejména na ty s přemírou cukru, soli nebo kofeinu. Nová daň podražila kilogram nezdravých potravin v přepočtu až téměř o dvacetikorunu, litr sladkých nápojů až o 250 forintů (23 korun).

V loňském roce maďarská vláda zavedla téměř stoprocentní daně na odstupné pro manažery státních či polostátních firem. Daň ve výši 98 procent se týká manažerů a vrcholných představitelů veřejné správy, kteří získali odstupné vyšší než dva miliony forintů (177 tisíc korun), platí ji i obyčejní zaměstnanci, jejichž odstupné dosáhlo výše nejméně 3,5 milionu forintů (310 tisíc korun).     

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 16 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...