Brusel - Komentátor časopisu Respekt Jan Macháček nevidí jediný důvod, proč by mělo Česko házet klacky pod nohy ostatním v ustanovování evropské bankovní unie. Ta bude předním tématem právě začínajícího summitu EU. Českou republiku zastupuje premiér Petr Nečas, který ve středu pohrozil, že Praha je připravena vznik jednotného bankovního dohledu v unii zablokovat, nebudou-li vyřešeny některé sporné otázky, které by mohly ohrozit stabilitu tuzemského finančního systému.
Jednotný dohled nad bankami je jedním z klíčových dílků rodící se bankovní unie. Dalšími jsou společný garanční systém vkladů a fond na řešení problémů bank. Některé země, mezi něž patří i ČR, by chtěly o všem jednat dohromady. Jenže na stole v detailní podobě zatím leží jen návrhy supervize. Ambicí je dohodnout se na jednotném dohledu na příštím summitu v prosinci, ale z řady stran zaznívá, že to není příliš reálné.
Je velice dikutabilní, zda vytvoření bankovní unie je pro Česko aktuální. Podle komentátora časopisu Respekt Jana Macháčka by ale Česko němelo vetovat snahy ostatních unii vytvořit, neboť eurozóna podobný krok potřebuje. V potaz tak připadá vyjednání si nějaké podmínky, protože na druhou stranu hrozí, že se Česko opět dostane do izolace od dalších jednání, jako se tomu stalo v případě fiskálního paktu.
To potvrzuje i analytik Centra pro ekonomiku a politiku Marek Loužek. „Dohled na šest tisíc bank v celé eurozóně je podle mě velice problematické a nepodaří se to realizovat,“ říká Loužek a dodává, že to ale je svrchované právo eurozóny a neměli bychom jí v tom bránit. Pokud by ale měla bankovní unie platit i pro země mimo eurozónu, a mohla tak odplouvat aktiva do zahraničních matek, potom to není podle Loužka v našem zájmu.
Marek Loužek, analytik Centra pro ekonomiku a politiku
„Už v roce 2014 se má bankovní dohled týkat všech zemí unie a je tak krátkozraké si říkat, že se nic neděje. Ten problém tady je, je to morální hazard evropských rozměrů pojišťovat vklady. Když zkrachuje španělská banka, tak české a německé banky na to budou přispívat… to je od základu špatně.“
Martin Povejšil, český velvyslanec při EU
„Naším cílem bude, aby se debata vyvíjela směrem, kde budeme mít jistotu, že vznik bankovní unie a vznik jednotného bankovního dohledu nepoškodí ekonomické zájmy České republiky.“
Český premiér Petr Nečas odlétá do Bruselu s jasným názorem - návrh má totiž údajně slabá místa. „Pokud nebudou tyto problémové otázky vyřešeny tak, aby byla zajištěna garance pro stabilitu českého finančního sektoru, jsem připraven, i na základě mandátu vlády, tento návrh zablokovat,“ uvedl Nečas.
Není přitom sám, kdo není o nutnosti bankovní unie přesvědčen. Pochybnosti má znovu Velká Británie, Nizozemsko nebo Švédsko. „Podle Švédska bude ten plán nakonec zřejmě dobrý a chápeme, proč je potřebný. Ale nemyslíme si, že návrhy, které teď leží na stole, jsou dostatečně připravené. Je lepší udělat to správně než zbytečně chvátat,“ uvedl švédský premiér Frederik Reinfeldt.
Podle komentátorky Lidových novin Lenky Zlámalové jsou představy států různorodé a každý sleduje něco jiného. Například Švédsku se nelíbí idea panevropských bank. Švédsko není členem eurozóny, tudíž by nemělo rozhodovací pravomoc v rámci bankovní unie, avšak Estonsko ano. Kolize nastává v tom, že estonské banky mají většinou švédské majitele.
Na stole mají účastníci summitu i návrh na vytvoření eurokomisaře pro dohled nad národními rozpočty. To podle Macháčka ale není moc schůdné, neboť pochybuje, že by si státy nechaly mluvit do sestavování rozpočtu.
Jan Macháček, komentátor Respektu
„Pokud se mluví o federalizaci, tak vytvoření eurokomisaře pro kontorlu národních rozpočtů je tvrdý centralismus.“
Rompuy chce samostatný rozpočet eurozóny
Premiéři či prezidenti budou jednat také o dalších nápadech na prohloubení fiskální a hospodářské unie a reformách, které by zejména eurozóna měla v reakci na pokračující krizi podstoupit. Unijní prezident Herman Van Rompuy v této souvislosti například navrhl, že by se mělo zvážit, zda nevytvořit samostatný rozpočet eurozóny. Debaty o něm jsou ale jen na úplném začátku, neboť není jasné, k čemu by měl sloužit či jakým způsobem by měl být financován.
V průběhu jednání evropských zástupců se má znovu zřejmě mluvit taky o problémech Španělska nebo Řecka. To se údajně už dohodlo s mezinárodními věřiteli na uvolnění další finanční injekce. Právě o vývoji jednání a otaznících okolo řeckých reforem mají inspektoři věřitelů představitele sedmadvacítky na summitu informovat.
Mezitím se v Řecku opět stávkuje
Na den začínajícího summitu navíc řečtí odboráři vyhlásili další 24hodinovou stávku proti vládním úsporným opatřením. Měla by zasáhnout dopravu po celé zemi. Na tři hodiny protest zastaví i leteckou dopravu.
