Riga – Lotyšsko by se podle svého ministra financí Andrise Vilkse v lednu 2014 rádo stalo 18. členem eurozóny. Už v únoru proto podá přihlášku do měnového spolku. Ministr vyjádřil odhodlání, že vláda dokáže přesvědčit EU o své připravenosti přijmout euro a překoná domácí odpor vůči společné měně.
Vláda požádá v únoru Evropskou komisi o posouzení připravenosti země na členství v eurozóně, což je začátek procesu vedoucího k přijetí. Poté by měly svá doporučení vydat nejen komise, ale také Evropská centrální banka (ECB). V červnu by pak měli o přijetí Lotyšska hlasovat nejvyšší představitelé zemí EU.
Předpokládá se, že ECB bude na Lotyšsko přísnější než na sousední Estonsko, které přijalo euro v roce 2011. Třetí z pobaltských republik – Litva – zkusila podat žádost o přijetí do eurozóny v roce 2006, ale neuspěla, protože její inflace byla nepatrně vyšší, než stanovují maastrichtská kritéria.
Tvrdé škrty se Lotyšům vyplatily
Lotyšská vláda věří, že je na vstup připravena dobře. V minulých letech prudce snižovala výdaje a zvýšila daně, aby splnila podmínky záchranného úvěrového balíku EU a Mezinárodního měnového fondu v sumě 7,5 miliardy eur (189 miliard korun). Loni země program úspěšně dokončila a tento měsíc splatila MMF zbytek úvěru. Rozpočtový deficit letos podle Vilkse klesne na 1,5 procenta HDP, výrazně pod maastrichtský tříprocentní limit.
Lotyšsko se tak zotavilo z dopadů globální finanční krize, kvůli níž jeho ekonomika v roce 2009 klesla o 20 procent, a stalo se jednou z hospodářsky nejdynamičtějších zemí Evropy. „Když se podíváme na tři poslední roky, bylo Lotyšsko předvídatelné. Máme nejrychlejší ekonomický růst, ale růst cen je velmi umírněný,“ řekl Vilks. O zkušenostech Lotyšska s finační krizí hovořil v exkluzivním rozhovoru pro ČT i tamní premiér Valdis Dombrovskis.
Průzkumy mínění nicméně stále ukazují, že většina obyvatel země je proti přijetí eura. To může hrát roli v postoji ostatních zemí EU k lotyšské žádosti.
