Riga – Nejhorší krizi už má Lotyšsko za sebou. Ještě vloni mu přitom hrozil bankrot. Místní vláda teď představuje rozpočet na příští rok. Jeho hlavní cíl je jasný. Má snížit schodek v přepočtu o téměř 10 miliard korun. Zároveň má vyhovět podmínkám finanční pomoci, kterou zemi poskytly Mezinárodní měnový fond a Evropská Unie.
Vyšší základní sazba DPH, vyšší daně za elektřinu i nemovitosti. Díky těmto a řadě dalších nepopulárních opatření chce lotyšská vláda snížit schodek rozpočtu v příštím roce. V zemi je ale skoro dvacetiprocentní nezaměstnanost a zvyšování daní tak na některé rodiny dopadne velmi těžce.
Současná vláda vyhrála volby s heslem, že aby mohlo být někdy líp, musí být teď hůř. Rozpočtový deficit chce srazit během dvou let z 8,5 na tři procenta. I proto, že by země od roku 2014 chtěla přijmout euro. Podle analytiků by ale opatření měla být ještě tvrdší. „Bohužel vidíme, že vláda nepostupuje dost razantně. Její kroky dostatečně nepodpoří ekonomiku. Současné daňové zatížení neodpovídá potřebným ekonomickým stimulům,“ míní analytik Martin Kazaks.
I když by měla lotyšská ekonomika letos ještě o 0,4 procenta klesnout, situace se zlepšuje. Poprvé po dvou letech totiž ve čtvrtletí meziročně vzrostla a na příští rok už analytici předpovídají víc než tříprocentní růst.
