Praha/Riga - Lotyšsko, které se ze všech sil snaží zabránit státnímu bankrotu, se odhodlalo už i ke škrtům v sociálních dávkách, penzích a v platech státních zaměstnanců. Penze klesnou o deset procent, v případě, že si důchodci přivydělávají, dokonce o 70 procent. Platy státních zaměstnanců se propadnou o 20 procent. Volný pád čeká i některé sociální dávky. Přídavek na dítě pracujících rodičů parlament snížil o 50 procent, rodičovský příspěvek o deset procent.
Razantní a značně bolestivé škrty, které mají Lotyšsku pomoci ušetřit až 500 milionů latů (asi 19 miliard korun), by měly podle lotyšského parlamentu zajistit další přísun půjček od Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie. Tyto peníze by pak měly pomoci Lotyšsku vybřednout z hospodářské krize, která malou pobaltskou zemi postavila až na pokraj bankrotu.
„Uznáváme, že přijatá rozhodnutí jsou velmi nepopulární. Je nám nicméně rovněž jasné, že za současné situace jsme neměli na výběr,“ komentoval rozhodnutí parlamentu jeho mluvčí.
Mezi odborníky vládne nad škrty skepse
Odborníci o přínosech bolestivých škrtů pochybují. „Tyto redukce jsou opravdu obrovské a bude to lidi bolet. Do jaké míry to pomůže ekonomice jako celku, to už je méně jasné,“ upozornil v rozhovoru pro Českou televizi profesor FF UK a Newyorské univerzity Praha Peteris Zvagulis.
Nejmenší efekt přinese zřejmě snižování penzí. Lidé, kteří budou mít méně peněz, budou méně nakupovat, což ještě více podkope zdraví lotyšské ekonomiky. Problémy pobaltské zemi způsobí ale také škrty v platech státních zaměstnanců. Některé odhady hovoří o tom, že by mohly například ze školství vyhnat až dva tisíce zaměstnanců. „Učitelé jsou silně postiženi, protože jejich platy jsou sníženy na určitý minimální standard. Momentálně je ta úroveň zhruba 170 latů (v přepočtu kolem 6 500 korun), což je velice nízká mzda,“ upozornil Zvagulis.
Škrty v platech, penzích a dávkách tak zřejmě jen prohloubí smutný fenomén, který se v Lotyšsku začal prosazovat už v uplynulých letech, a tím je masivní odchod obyvatel z venkova do hlavního města a odtud pryč ze země.
Mohlo by být ještě hůř
To nejhorší ale zatím Lotyšsko nezažilo, a tím by byla devalvace latu vůči euru, které se zatím politici i centrální banka úspěšně brání. „Vzhledem k tomu, že drtivá většina lotyšských domácností má půjčky v eurech, tak oni se zoufale snaží udržet národní měnu lat na fixovaném kurzu vůči euru. V opačném případě by došlo k obrovské vlně bankrotů domácností. Podle některých odhadů by se to mohlo týkat až 70 procent domácností,“ upozornil politolog Ondřej Soukup.
Hospodářství Lotyšska se otočilo doslova o 180 stupňů. Ještě před dvěma lety držela země titul růstového rekordmana Evropské unie. V roce 2007 její hrubý domácí produkt vzrostl o 10,2 procenta, o rok dříve dokonce o 11,9 procenta. Letošní první čtvrtletí přidělilo Lotyšsku rekord zcela opačný. Propad hospodářství o 18,6 procenta dal zemi cejch krizí nejhůře zasažené země unie.
