Linus Torvalds - s jeho Linuxem se veřejnost potkala v srpnu 1991

Helsinky - Finský programátor Linus Torvalds sice není tak bohatý a vlivný jako Bill Gates, přesto ale jedno jeho dílo změnilo podobně jako produkty Microsoftu svět počítačů. Torvalds, který se narodil 28. prosince 1969, totiž otevřel širokému publiku možnost, jak získat programové vybavení počítače zcela zdarma - a přitom legálně. Operační systém Linux, jehož jádro vytvořil začátkem 90. let, používají i internetové servery, a dokonce většina superpočítačů.

Sám Linus Torvalds ale vytvořil jen malou část toho, co dnes uživatelé počítačů znají pod názvem Linux. Odhaduje se, že z jeho hlavy jsou asi dvě procenta kódu. Většinu systému napsali programátoři z celého světa, už od počátku je totiž zdrojový kód Linuxu otevřený a každý, kdo je toho schopen, může operační systém vylepšit nebo opravit chybu. To je základní myšlenka open source softwaru, jehož rozvoji a propagaci se dnes Torvalds věnuje. Navíc je hlavním arbitrem sporů kolem Linuxu.

Zatímco celá řada počítačových nadšenců posílá tento týden gratulace, pro některé uživatele je Linux zbytečně složitý systém na obsluhu počítače. „Samozřejmě záleží velmi na tom, jak chceme počítač používat. V případě stolních počítačů to není příliš slavné, tam se pohybujeme kolem 1-1,5 procent. Na serverech je ale ta situace úplně opačná,“ prohlásil Petr Krčmář, šéfredaktor Root.cz.

Celá řada lidí s Linuxem stejně pracuje, aniž by si to uvědomovala. Čím dál častěji ho totiž používají výrobci spotřební elektroniky. „Využívá se pořád častěji na místech, kde bychom to nečekali. V různých krabičkách, v set top boxech pro příjem digi televize nebo v mobilních telefonech,“ uvedl Krčmář. Na systém, který má ve znaku pověstného tučňáka, ale i nadále narazíme spíše u programátorů, než že by se masově stěhoval do běžných domácností. 

Nahrávám video
Tvůrce Linuxu slaví 40 let
Zdroj: ČT24

K počítačům se Torvalds dostal přes svého dědečka

S výpočetní technikou, která jej později měla proslavit, se Linus Torvalds poprvé pořádně seznámil díky svému dědovi statistikovi, který na přelomu 70. a 80. let pořídil počítač. Později dědečkův commodore, na kterém začínal s programátorskými pokusy, zdědil. V polovině 80. let se pak Torvaldsovi dostal do rukou Sinclair QL, pro který naprogramoval textový editor nebo vlastní verzi hry Pac Man (populární figurka, která v bludišti požírá tečky tak dlouho, než ji chytí zlý duch).

K opravdovému programování, které nakonec vyústilo v Linux, se Torvalds dostal na samém konci 80. let, kdy si pořídil první PC. V té době již studoval na Helsinské univerzitě, kde dokonce už v 18 letech předával své znalosti ostatním studentům. Postupně se seznámil s operačním systémem Unix i jeho zjednodušenou verzí nazvanou Minix. Právě z ní vycházel Torvalds při programování Linuxu, jehož první verze se na internetu objevila 17. září 1991.

Torvalds nevěřil, že se kolem Linuxu vytvoří tak silná komunita

Za název, odvozený od autorova křestního jména, přitom operační systém nevděčí programátorově narcismu, je spíše dílem náhody. Podle původní Torvaldsovy představy se měl systém totiž jmenovat Freax (kombinace slov free - svobodný, freak - podivín a písmene X - odkaz na unix). Správce serveru Ari Lemmke ale pojmenoval složku, do které Torvaldsův produkt nahrál, Linux (jako Linusův Minix) a toto jméno už novému operačnímu systému nikdo neodpáral.

Nakonec se s tím smířil i Linus Torvalds, kterého úspěch jeho systému poněkud překvapil. „Nikdy jsem si nemyslel, že se kolem Linuxu vytvoří tak silná komunita“, řekl jednou. Právě díky ní se ale systém, původně určený pro počítače založené na PC firmy IBM, rozšířil i na další platformy, existují dokonce speciální verze Linuxu pro všelijaká elektronická zařízení včetně domácí elektroniky - tento operační systém je možné najít například v přehrávačích DVD.

Většina vývoje ale probíhala mimo přímý Torvaldsův dozor, jeho pozornost se časem zaměřila hlavně na další rozvoj open source softwaru. Od roku 1998 žije s manželkou, šestinásobnou mistryní Finska v karate, ve Spojených státech. Programátor, kterého v roce 2000 vyhlásil časopis Reader's Digest Evropanem roku a jehož časopis Time o čtyři roky zařadil mezi nejvlivnější lidi světa, tam v klidu a ústraní vychovává tři dcery.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 4 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
včera v 13:58

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
včera v 12:22

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
včera v 06:59

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
včera v 06:00

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
včera v 05:01

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...