Linus Torvalds - s jeho Linuxem se veřejnost potkala v srpnu 1991

Helsinky - Finský programátor Linus Torvalds sice není tak bohatý a vlivný jako Bill Gates, přesto ale jedno jeho dílo změnilo podobně jako produkty Microsoftu svět počítačů. Torvalds, který se narodil 28. prosince 1969, totiž otevřel širokému publiku možnost, jak získat programové vybavení počítače zcela zdarma - a přitom legálně. Operační systém Linux, jehož jádro vytvořil začátkem 90. let, používají i internetové servery, a dokonce většina superpočítačů.

Sám Linus Torvalds ale vytvořil jen malou část toho, co dnes uživatelé počítačů znají pod názvem Linux. Odhaduje se, že z jeho hlavy jsou asi dvě procenta kódu. Většinu systému napsali programátoři z celého světa, už od počátku je totiž zdrojový kód Linuxu otevřený a každý, kdo je toho schopen, může operační systém vylepšit nebo opravit chybu. To je základní myšlenka open source softwaru, jehož rozvoji a propagaci se dnes Torvalds věnuje. Navíc je hlavním arbitrem sporů kolem Linuxu.

Zatímco celá řada počítačových nadšenců posílá tento týden gratulace, pro některé uživatele je Linux zbytečně složitý systém na obsluhu počítače. „Samozřejmě záleží velmi na tom, jak chceme počítač používat. V případě stolních počítačů to není příliš slavné, tam se pohybujeme kolem 1-1,5 procent. Na serverech je ale ta situace úplně opačná,“ prohlásil Petr Krčmář, šéfredaktor Root.cz.

Celá řada lidí s Linuxem stejně pracuje, aniž by si to uvědomovala. Čím dál častěji ho totiž používají výrobci spotřební elektroniky. „Využívá se pořád častěji na místech, kde bychom to nečekali. V různých krabičkách, v set top boxech pro příjem digi televize nebo v mobilních telefonech,“ uvedl Krčmář. Na systém, který má ve znaku pověstného tučňáka, ale i nadále narazíme spíše u programátorů, než že by se masově stěhoval do běžných domácností. 

2 minuty
Tvůrce Linuxu slaví 40 let
Zdroj: ČT24

K počítačům se Torvalds dostal přes svého dědečka

S výpočetní technikou, která jej později měla proslavit, se Linus Torvalds poprvé pořádně seznámil díky svému dědovi statistikovi, který na přelomu 70. a 80. let pořídil počítač. Později dědečkův commodore, na kterém začínal s programátorskými pokusy, zdědil. V polovině 80. let se pak Torvaldsovi dostal do rukou Sinclair QL, pro který naprogramoval textový editor nebo vlastní verzi hry Pac Man (populární figurka, která v bludišti požírá tečky tak dlouho, než ji chytí zlý duch).

K opravdovému programování, které nakonec vyústilo v Linux, se Torvalds dostal na samém konci 80. let, kdy si pořídil první PC. V té době již studoval na Helsinské univerzitě, kde dokonce už v 18 letech předával své znalosti ostatním studentům. Postupně se seznámil s operačním systémem Unix i jeho zjednodušenou verzí nazvanou Minix. Právě z ní vycházel Torvalds při programování Linuxu, jehož první verze se na internetu objevila 17. září 1991.

Torvalds nevěřil, že se kolem Linuxu vytvoří tak silná komunita

Za název, odvozený od autorova křestního jména, přitom operační systém nevděčí programátorově narcismu, je spíše dílem náhody. Podle původní Torvaldsovy představy se měl systém totiž jmenovat Freax (kombinace slov free - svobodný, freak - podivín a písmene X - odkaz na unix). Správce serveru Ari Lemmke ale pojmenoval složku, do které Torvaldsův produkt nahrál, Linux (jako Linusův Minix) a toto jméno už novému operačnímu systému nikdo neodpáral.

Nakonec se s tím smířil i Linus Torvalds, kterého úspěch jeho systému poněkud překvapil. „Nikdy jsem si nemyslel, že se kolem Linuxu vytvoří tak silná komunita“, řekl jednou. Právě díky ní se ale systém, původně určený pro počítače založené na PC firmy IBM, rozšířil i na další platformy, existují dokonce speciální verze Linuxu pro všelijaká elektronická zařízení včetně domácí elektroniky - tento operační systém je možné najít například v přehrávačích DVD.

Většina vývoje ale probíhala mimo přímý Torvaldsův dozor, jeho pozornost se časem zaměřila hlavně na další rozvoj open source softwaru. Od roku 1998 žije s manželkou, šestinásobnou mistryní Finska v karate, ve Spojených státech. Programátor, kterého v roce 2000 vyhlásil časopis Reader's Digest Evropanem roku a jehož časopis Time o čtyři roky zařadil mezi nejvlivnější lidi světa, tam v klidu a ústraní vychovává tři dcery.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 16 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...