Linus Torvalds - s jeho Linuxem se veřejnost potkala v srpnu 1991

Helsinky - Finský programátor Linus Torvalds sice není tak bohatý a vlivný jako Bill Gates, přesto ale jedno jeho dílo změnilo podobně jako produkty Microsoftu svět počítačů. Torvalds, který se narodil 28. prosince 1969, totiž otevřel širokému publiku možnost, jak získat programové vybavení počítače zcela zdarma - a přitom legálně. Operační systém Linux, jehož jádro vytvořil začátkem 90. let, používají i internetové servery, a dokonce většina superpočítačů.

Sám Linus Torvalds ale vytvořil jen malou část toho, co dnes uživatelé počítačů znají pod názvem Linux. Odhaduje se, že z jeho hlavy jsou asi dvě procenta kódu. Většinu systému napsali programátoři z celého světa, už od počátku je totiž zdrojový kód Linuxu otevřený a každý, kdo je toho schopen, může operační systém vylepšit nebo opravit chybu. To je základní myšlenka open source softwaru, jehož rozvoji a propagaci se dnes Torvalds věnuje. Navíc je hlavním arbitrem sporů kolem Linuxu.

Zatímco celá řada počítačových nadšenců posílá tento týden gratulace, pro některé uživatele je Linux zbytečně složitý systém na obsluhu počítače. „Samozřejmě záleží velmi na tom, jak chceme počítač používat. V případě stolních počítačů to není příliš slavné, tam se pohybujeme kolem 1-1,5 procent. Na serverech je ale ta situace úplně opačná,“ prohlásil Petr Krčmář, šéfredaktor Root.cz.

Celá řada lidí s Linuxem stejně pracuje, aniž by si to uvědomovala. Čím dál častěji ho totiž používají výrobci spotřební elektroniky. „Využívá se pořád častěji na místech, kde bychom to nečekali. V různých krabičkách, v set top boxech pro příjem digi televize nebo v mobilních telefonech,“ uvedl Krčmář. Na systém, který má ve znaku pověstného tučňáka, ale i nadále narazíme spíše u programátorů, než že by se masově stěhoval do běžných domácností. 

Nahrávám video
Tvůrce Linuxu slaví 40 let
Zdroj: ČT24

K počítačům se Torvalds dostal přes svého dědečka

S výpočetní technikou, která jej později měla proslavit, se Linus Torvalds poprvé pořádně seznámil díky svému dědovi statistikovi, který na přelomu 70. a 80. let pořídil počítač. Později dědečkův commodore, na kterém začínal s programátorskými pokusy, zdědil. V polovině 80. let se pak Torvaldsovi dostal do rukou Sinclair QL, pro který naprogramoval textový editor nebo vlastní verzi hry Pac Man (populární figurka, která v bludišti požírá tečky tak dlouho, než ji chytí zlý duch).

K opravdovému programování, které nakonec vyústilo v Linux, se Torvalds dostal na samém konci 80. let, kdy si pořídil první PC. V té době již studoval na Helsinské univerzitě, kde dokonce už v 18 letech předával své znalosti ostatním studentům. Postupně se seznámil s operačním systémem Unix i jeho zjednodušenou verzí nazvanou Minix. Právě z ní vycházel Torvalds při programování Linuxu, jehož první verze se na internetu objevila 17. září 1991.

Torvalds nevěřil, že se kolem Linuxu vytvoří tak silná komunita

Za název, odvozený od autorova křestního jména, přitom operační systém nevděčí programátorově narcismu, je spíše dílem náhody. Podle původní Torvaldsovy představy se měl systém totiž jmenovat Freax (kombinace slov free - svobodný, freak - podivín a písmene X - odkaz na unix). Správce serveru Ari Lemmke ale pojmenoval složku, do které Torvaldsův produkt nahrál, Linux (jako Linusův Minix) a toto jméno už novému operačnímu systému nikdo neodpáral.

Nakonec se s tím smířil i Linus Torvalds, kterého úspěch jeho systému poněkud překvapil. „Nikdy jsem si nemyslel, že se kolem Linuxu vytvoří tak silná komunita“, řekl jednou. Právě díky ní se ale systém, původně určený pro počítače založené na PC firmy IBM, rozšířil i na další platformy, existují dokonce speciální verze Linuxu pro všelijaká elektronická zařízení včetně domácí elektroniky - tento operační systém je možné najít například v přehrávačích DVD.

Většina vývoje ale probíhala mimo přímý Torvaldsův dozor, jeho pozornost se časem zaměřila hlavně na další rozvoj open source softwaru. Od roku 1998 žije s manželkou, šestinásobnou mistryní Finska v karate, ve Spojených státech. Programátor, kterého v roce 2000 vyhlásil časopis Reader's Digest Evropanem roku a jehož časopis Time o čtyři roky zařadil mezi nejvlivnější lidi světa, tam v klidu a ústraní vychovává tři dcery.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVyužijte jaro k revizi kotlů, vyzývají spotřebitele servisní firmy

Servisní firmy vyzývají k tomu, aby lidé s končící zimou nezapomněli na pravidelné revize kotlů a dalších spotřebičů. Podle jejich zkušeností se zákazníci ozývají hlavně během záruční doby zařízení, pak zájem často opadá.
před 4 hhodinami

Vláda neplánuje zvyšovat výdaje na obranu

Koalice už letos nebude zvyšovat výdaje na obranu nad plánovaných 155 miliard. Částka odpovídá 1,73 procenta HDP. Před finálním hlasováním o státním rozpočtu se na tom shodují všechny vládní strany. Poslanci budou rozhodovat ve středu. Nic na tom nemění ani apel amerického velvyslance. Nicholas Merrick v týdnu řekl, že Česko riskuje nesplnění svých závazků vůči NATO.
před 15 hhodinami

VideoJe úlohou vlády se ke zdražování pohonných hmot postavit, říká Pokorná Jermanová

Válka na Blízkém východě trvá již týden. I v pátek Izrael a USA bombardovaly íránské cíle. Naproti tomu Írán znovu vyslal rakety na Izrael a státy Perského zálivu. Kvůli ochromení dopravy v Hormuzském průlivu pak cena ropy roste a pociťují to i lidé u čerpacích stanic. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanova (ANO) a europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) se v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou shodly, že déletrvající růst ceny pohonných hmot by se odrážel také ve zdražování dalšího zboží. „Bude to v České republice úloha vlády se k tomu postavit a s tím pracovat,“ uvedla Pokorná Jermanová. Nerudová varovala před případným zastropováním cen – to by podle ní mohlo vést k nedostatku benzinu a nafty.
před 21 hhodinami

Sankce na ruskou ropu by se daly dál zmírnit, uvedl americký ministr financí

Sankce na ruskou ropu by se vzhledem k napjaté situaci na trhu kvůli válce v Íránu mohly dál zmírnit. Stanici Fox Business to řekl americký ministr financí Scott Bessent. Spojené státy už ve čtvrtek povolily indickým rafinériím nakupovat po omezenou dobu ruskou ropu, která už je naložená na tankerech.
včera v 03:37

Ministerstvo zahraničí: Čtvrteční let z Ammánu do Prahy byl plně hrazen státem

Cestující, které ve čtvrtek dopravilo letadlo Smartwings pronajaté státem z Ammánu do Prahy, nemuseli za dopravu nic uhradit. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő, podle něhož byl let z Jordánska plně hrazený státem. Lidé, které ve čtvrtek po příletu oslovila redakce, ale uvedli, že museli podepsat závazek, že za let uhradí patnáct tisíc korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu tvrdil, že nikdo nic platit nebude. Ministr Petr Macinka (Motoristé) později v pátek sdělil, že Česko požádá o refundaci EU.
6. 3. 2026Aktualizováno6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic. Chce zabránit jejich neúměrnému zvyšování v souvislosti s vývojem cen ropy, které se zvyšují po začátku konfliktu v Íránu. Resort o kroku informoval v pátek. Podle Unie nezávislých petrolejářů jsou ohlášené kontroly zbytečné, dle ní úřadu stačí monitorovat veřejné zdroje. Unie zároveň připomněla obdobné kontroly z minulosti, které podle ní potvrdily správné fungování tuzemského trhu. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) kontroly akceptuje, podle ní není u marží co skrývat.
6. 3. 2026Aktualizováno6. 3. 2026

Průměrná mzda loni stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun

Průměrná mzda v České republice v loňském roce stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3316 korun. Druhým rokem po sobě se průměrná mzda zvýšila také reálně, po zohlednění inflace vzrostla o 4,6 procenta. O víc než sedm procent průměrná mzda meziročně vzrostla také v loňském čtvrtém čtvrtletí. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
6. 3. 2026Aktualizováno6. 3. 2026
Načítání...