Brusel/Atény – Eurozóna se chce na novém záchranném programu pro Řecko dohodnout nejpozději na začátku července. Vyplývá to z návrhu prohlášení lídrů eurozóny, o němž dnes jednali na summitu EU. Eurozóna nicméně trvá na tom, že do nového plánu by se měli zapojit i soukromí investoři. Řecko se dnes navíc dohodlo s inspektory Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu na novém plánu úsporných opatření. S odvoláním na zdroje obeznámené s jednáním to uvedla agentura Reuters. Řecko muselo přislíbit další zvyšování daní a výdajové škrty. Zprávu uvítaly finanční trhy. Kurz eura po zprávě prudce zpevnil a většinu hlubokých ztrát smazaly také akciové indexy. Záchrana zadluženého Řecka je hlavním tématem také na summitu Evropské unie, který dnes začal v Bruselu.
„Máme dohodu,“ uvedl jeden ze zdrojů agentury Reuters. Podle dalšího zdroje zbývá dotáhnout už jen několik technických detailů. O těch se bude jednat v pátek. Na zprávu ihned zareagovaly finanční trhy. Například americký index Dow Jones posílil o 0,74 procenta.
Evropská unie a Mezinárodní měnový fond stále ještě neposkytly Řecku posledních 12 miliard eur ze 110miliardové úvěrové linky schválené v loňském roce. Tato suma by zadlužené zemi sice pomohla pro nejbližší dobu, nestačila by ale k tomu, aby se Řecko v dohledné době vrátilo na finanční trhy. Do hry se tak dostal nový záchranný program, který by měl znovu přesáhnout hranici 100 miliard eur.
Česko a Británie se před summitem další pomoci bránily
Řecko má být hlavním tématem dvoudenního setkání špiček Evropské unie v Bruselu. Ještě než summit vůbec začal, už se objevovaly náznaky neochoty pomoci zadlužené černé ovci eurozóny. Proti další finanční injekci se postavil i český premiér Petr Nečas (ODS). „Restrukturalizace řeckého dluhu je zřejmě vhodnější cestou a je skutečně reálnou otázkou, nakolik odkládání tohoto problému pouze nevede k tomu, že toto řešení bude dražší a dražší,“ prohlásil.
„My jsme přesvědčeni, že by měl být zahrnut i soukromý sektor do těchto restrukturalizačních kroků. Jsme přesvědčeni, že by to mělo být povinně. Zatím to vypadá, že jediná šance bude dělat tak dobrovolně, ale před tím problémem se neuteče,“ řekl také premiér českým novinářům k plánovanému zapojení soukromého sektoru.
Ministr financí Miroslav Kalousek dnes dokonce uvedl, že Řecko v bankrotu už je. „V tuhle chvíli už začala restrukturalizace dluhů Řecka, jinými slovy státní řecký bankrot. Jde o to, jak to proběhne, v jakém čase, s jakými náklady a to, co je důležité - s jakou nákazou, jestli ta skutečnost také znervózní finanční trhy tak, že začne mít své problémy i Španělsko, Itálie a celá řada jiných zemí. Tady opravdu jsou efekty, které nedokážeme dohlédnout,“ řekl ministr Rádiu Impuls.
Premiér Petr Nečas:
„Já jsem přesvědčen, že jsou tady i další země, že vytvoří dostatečnou menšinu, která při případném hlasování může zablokovat podobné rozhodnutí. Ale je také nezbytné vyčkat reformních kroků, které provede řecká vláda a řecký parlament, hlasovat se má příští týden. V každém případě ČR - když se rozhodovalo o této pomoci Řecku, nebyla vzata do toho jednání před více než rokem, my jsme o pomoci nerozhodovali, teď by bylo velmi divné, kdybychom připustili, aby peníze českých daňových poplatníků byly použity na záchranu, která byla spuštěna bez našeho souhlasu a bez naší účasti.“
Ochotného partnera nalezl Nečas ve Velké Británii. Tamní premiér David Cameron během dnešní návštěvy Česka jasně řekl, že jeho země pomocnou ruku Řecku nenatáhne. „Naše pozice je jasná. Velká Británie není součástí eurozóny a my jsme se nezúčastnili diskusí o prvním záchranném balíku. Británie není připravena účastnit se jednání ani o druhé plánované pomoci Řecku,“ zdůraznil Cameron.
Pozornost se zaměřuje především na Německo, které spolu s některými svými severoevropskými spojenci žádá zapojení soukromých investorů do nového záchranného programu. Před takovým krokem ale varuje Evropská centrální banka, jež se obává, že například prodloužení splatnosti řeckých dluhopisů budou ratingové agentury považovat za bankrot celé země. To by pak mohlo mít výrazně negativní dopad na stabilitu eurozóny a dluhová nákaza by se mohla rozšířit i mimo Řecko, Irsko či Portugalsko, které zatím potřebovaly pomoc mezinárodního společenství.
