Lídři BRICS založili rozvojovou banku. Chtějí konkurovat Západu

Fortaleza – Představitelé pěti velkých a dynamicky rostoucích zemí skupiny BRICS, v níž jsou Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, podepsali dohodu o vytvoření rozvojové banky a společného rezervního fondu. Na summitu šéfů států v brazilské Fortaleze to oznámila brazilská prezidentka Dilma Rousseffová. Tyto kroky podle ní změní podobu světové finanční architektury.

Návrh na vytvoření společné banky se poprvé objevil už před dvěma lety. Další jednání ovšem provázely neshody ohledně financování, řízení banky a jejího sídla. To se nakonec bude nacházet v čínské obchodní metropoli Šanghaji a prvním šéfem banky bude Ind.

Počáteční vklad každého z pěti členských států BRICS má činit deset miliard dolarů. Postupně má být v nové bance až 100 miliard dolarů (přes dva biliony korun), stejně jako v novém nouzovém rezervním fondu. Penězi z rozvojové banky se mají v příštích letech financovat infrastrukturní programy.

Země BRICS představují asi 40 procent světové populace a pětinu výkonu globální ekonomiky. Nová rozvojová banka a rezervní fond mají být protiváhou Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, kterým už dlouho dominují Spojené státy a Evropa.

Státy BRICS
Zdroj: ČT24

Podle ruských expertů bude nová banka koordinovat makroekonomickou politiku států BRICS. Měla by je tak uchránit před krizovými jevy na světových finančních trzích. Napomoci tomu má i společný fond valutových rezerv, do něhož státy pošlou dalších 100 miliard dolarů.

Ambiciózní program navrhl svým partnerům ruský prezident Vladimir Putin, který by ve spolupráci šel ještě dál. Státy BRICS by prý mohly využívat vznikající ruský navigační systém Glonass, mohly by široce spolupracovat v těžebním průmyslu a sdílet systém výchovy odborníků. Hlava Ruské federace chce rovněž založit energetický pakt BRICS, jenž by měl zastřešovat rezervní palivovou banku a „ústav energetické politiky“. Cílem je podle Putina posílit energetickou bezpečnost všech pěti členských států.

Za důležitou oblast považuje Moskva taky humanitární spolupráci a rozšíření kulturních styků. Putin navrhl, aby státy BRICS společně provozovaly internetovou univerzitu, na jejímž fungování by se virtuálně podílely univerzity všech členských zemí.

Summit BRICS byl zároveň vyvrcholením cesty ruského prezidenta po zemích Latinské Ameriky. Brazilská schůzka dala šéfovi Kremlu příležitost ukázat globální ambice Moskvy v době, kdy je Rusko kvůli invazi na Ukrajině vystaveno sankcím západních států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
5. 12. 2025

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
5. 12. 2025

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025
Načítání...