Lidl zvýší nástupní mzdu pokladních na 28 tisíc. To je víc, než průměrně dostávají učitelé

Diskontní řetězec Lidl zvýší v Česku od března nástupní mzdu pokladních a prodavaček o pětinu na 28 tisíc korun, v Praze a okolí stoupne na více než 29 tisíc. Stejným tempem se zvýší platy současných zaměstnanců. Do tří let chce firma přijmout 2000 lidí, neboť každoročně otevírá několik nových prodejen. Od března zvýší mzdy i Penny Market. V posledním roce tempo růstu mezd v tuzemském maloobchodě výrazně zrychlilo.

„Chceme být nejatraktivnějším zaměstnavatelem v oboru, to znamená volbou číslo jedna pro ty nejlepší. Výborné ocenění velmi náročné práce přitom považujeme za základ, proto jsme se rozhodli pro další krok,“ uvedl generální ředitel společnosti Lidl ČR Pavel Stratil.

Firma uvádí, že po dvou letech nástupní mzda v řetězci stoupne v celé České republice na průměrných 30 286 korun, respektive v Praze a okolí na 31 429. Za poslední dva roky Lidl přijal 2500 nových zaměstnanců. „Již dnes zaměstnáváme více než deset tisíc zaměstnanců a v následujících třech letech počítáme s tím, že nabídneme práci dalším přibližně dvěma tisícům lidí,“ dodal Stratil.

Firma začala loni nabízet kratší pracovní úvazky 30 nebo 35 hodin týdně, ty nyní využívá většina zaměstnanců prodejen. Nově nabízí i úvazky 25 hodin týdně.

Průměrná mzda v Česku v loňském třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 6,8 procenta na 29 050. Od loňska se tempo růstu platů v tuzemských obchodech výrazně zrychlilo, mzdy navýšila většina velkých obchodních řetězců, některé i vícekrát. Nutí je k tomu nedostatek provozních pracovníků či snaha udržet si ty stávající.

Diskonty Penny Market již oznámily, že zvýší od 1. března mzdy, pokladní, zaměstnanci centrály a další pracovníci si polepší v průměru o sedm procent. Nástupní mzda na pozici pokladní – prodavač se na plný úvazek bude pohybovat mezi 18 tisíci a 21 tisíci korunami podle regionu.


Podle údajů portálu Platy.cz se průměrný plat prodavače letos zvýšil na 16 632. Například Kaufland loni uvedl, že na nejnižších pozicích garantuje nejpozději do dvou let od nástupu mzdu minimálně 21 tisíc korun hrubého měsíčně.

Albert za uplynulých 12 měsíců navýšil mzdy provozním zaměstnancům v prodejnách o 32,5 procenta. Naposledy v lednu o 19 procent. „Tyto kroky odráží situaci na trhu práce, nedostatek volných pracovních sil a tlak na růst mezd. Ten si vyžádá dodatečné investice do mzdových prostředků, které pro tento rok navyšujeme o více než půl miliardy korun,“ uvedl mluvčí Jiří Mareček.

V prosinci 2016 se přitom v Albertu vyhrotily spory o mzdy mezi vedením a zaměstnanci. Napjatou situaci řešil i tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). 

Podle údajů portálu Platy.cz tak nástupní plat pokladních v Lidlu bude po zvýšení vyšší než třeba průměrný plat učitelů. Vysokoškolský pedagog má hrubý měsíční plat 27 631, učitel na základní škole 24 940 korun. Méně berou i řidiči autobusu (24 464 korun) či zdravotní sestry (23 395 korun). Například plat lékaře je podle těchto údajů v průměru za měsíc 47 093.

Na další razantní zvýšení mezd v řetězci Lidl budou muset podle personalistů reagovat i jeho konkurenti. Pro řadu malých prodejen na venkově to ale bude znamenat velký problém – na další zvýšení platů zaměstnanců nemají peníze. 

Podle generálního ředitele personální agentury McROY Tomáše Surky se dá očekávat, že i další obchodníci budou navyšovat mzdy, aby zabránili odlivu svých zaměstnanců ke konkurenci, byť neočekává, že by bylo takto razantní. „Některé společnosti mohou tento nárůst promítnout také do cen, byť na trhu je velmi silné konkurenční prostředí. Velký problém to může znamenat spíše pro menší prodejny, které již nyní mají problém s tím, že si vyšší mzdy nemohou dovolit, a často proto tyto prodejny zejména na venkově končí a zavírají,“ dodal ředitel.

Podle Odborového svazu pracovníků obchodu (OSPO) nyní činí průměrná mzda prodavaček 16 500 až 17 tisíc korun, což se ovšem liší řetězec od řetězce. „Jak budou na krok Lidlu reagovat ostatní řetězce, je otázka, neboť v minulém období už mzdy razantně navyšovaly. Pokud jde o zkrácené úvazky, za zásadní považuji, aby byly dobrovolné. V opačném případě snižují mzdy, což samozřejmě pozitivní není,“ řekla předsedkyně odborového svazu Renáta Burianová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 6 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...