Lidl zvýší nástupní mzdu pokladních na 28 tisíc. To je víc, než průměrně dostávají učitelé

Diskontní řetězec Lidl zvýší v Česku od března nástupní mzdu pokladních a prodavaček o pětinu na 28 tisíc korun, v Praze a okolí stoupne na více než 29 tisíc. Stejným tempem se zvýší platy současných zaměstnanců. Do tří let chce firma přijmout 2000 lidí, neboť každoročně otevírá několik nových prodejen. Od března zvýší mzdy i Penny Market. V posledním roce tempo růstu mezd v tuzemském maloobchodě výrazně zrychlilo.

„Chceme být nejatraktivnějším zaměstnavatelem v oboru, to znamená volbou číslo jedna pro ty nejlepší. Výborné ocenění velmi náročné práce přitom považujeme za základ, proto jsme se rozhodli pro další krok,“ uvedl generální ředitel společnosti Lidl ČR Pavel Stratil.

Firma uvádí, že po dvou letech nástupní mzda v řetězci stoupne v celé České republice na průměrných 30 286 korun, respektive v Praze a okolí na 31 429. Za poslední dva roky Lidl přijal 2500 nových zaměstnanců. „Již dnes zaměstnáváme více než deset tisíc zaměstnanců a v následujících třech letech počítáme s tím, že nabídneme práci dalším přibližně dvěma tisícům lidí,“ dodal Stratil.

Firma začala loni nabízet kratší pracovní úvazky 30 nebo 35 hodin týdně, ty nyní využívá většina zaměstnanců prodejen. Nově nabízí i úvazky 25 hodin týdně.

Průměrná mzda v Česku v loňském třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 6,8 procenta na 29 050. Od loňska se tempo růstu platů v tuzemských obchodech výrazně zrychlilo, mzdy navýšila většina velkých obchodních řetězců, některé i vícekrát. Nutí je k tomu nedostatek provozních pracovníků či snaha udržet si ty stávající.

Diskonty Penny Market již oznámily, že zvýší od 1. března mzdy, pokladní, zaměstnanci centrály a další pracovníci si polepší v průměru o sedm procent. Nástupní mzda na pozici pokladní – prodavač se na plný úvazek bude pohybovat mezi 18 tisíci a 21 tisíci korunami podle regionu.


Podle údajů portálu Platy.cz se průměrný plat prodavače letos zvýšil na 16 632. Například Kaufland loni uvedl, že na nejnižších pozicích garantuje nejpozději do dvou let od nástupu mzdu minimálně 21 tisíc korun hrubého měsíčně.

Albert za uplynulých 12 měsíců navýšil mzdy provozním zaměstnancům v prodejnách o 32,5 procenta. Naposledy v lednu o 19 procent. „Tyto kroky odráží situaci na trhu práce, nedostatek volných pracovních sil a tlak na růst mezd. Ten si vyžádá dodatečné investice do mzdových prostředků, které pro tento rok navyšujeme o více než půl miliardy korun,“ uvedl mluvčí Jiří Mareček.

V prosinci 2016 se přitom v Albertu vyhrotily spory o mzdy mezi vedením a zaměstnanci. Napjatou situaci řešil i tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). 

Podle údajů portálu Platy.cz tak nástupní plat pokladních v Lidlu bude po zvýšení vyšší než třeba průměrný plat učitelů. Vysokoškolský pedagog má hrubý měsíční plat 27 631, učitel na základní škole 24 940 korun. Méně berou i řidiči autobusu (24 464 korun) či zdravotní sestry (23 395 korun). Například plat lékaře je podle těchto údajů v průměru za měsíc 47 093.

Na další razantní zvýšení mezd v řetězci Lidl budou muset podle personalistů reagovat i jeho konkurenti. Pro řadu malých prodejen na venkově to ale bude znamenat velký problém – na další zvýšení platů zaměstnanců nemají peníze. 

Podle generálního ředitele personální agentury McROY Tomáše Surky se dá očekávat, že i další obchodníci budou navyšovat mzdy, aby zabránili odlivu svých zaměstnanců ke konkurenci, byť neočekává, že by bylo takto razantní. „Některé společnosti mohou tento nárůst promítnout také do cen, byť na trhu je velmi silné konkurenční prostředí. Velký problém to může znamenat spíše pro menší prodejny, které již nyní mají problém s tím, že si vyšší mzdy nemohou dovolit, a často proto tyto prodejny zejména na venkově končí a zavírají,“ dodal ředitel.

Podle Odborového svazu pracovníků obchodu (OSPO) nyní činí průměrná mzda prodavaček 16 500 až 17 tisíc korun, což se ovšem liší řetězec od řetězce. „Jak budou na krok Lidlu reagovat ostatní řetězce, je otázka, neboť v minulém období už mzdy razantně navyšovaly. Pokud jde o zkrácené úvazky, za zásadní považuji, aby byly dobrovolné. V opačném případě snižují mzdy, což samozřejmě pozitivní není,“ řekla předsedkyně odborového svazu Renáta Burianová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 33 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...