Paříž – Francouzský prezident Francois Hollande má další problém. Poté, co volby do Evropského parlamentu vyhrála pravicová Národní fronta, přišla pochmurná čísla z pracovního trhu. V dubnu vystoupala nezaměstnanost ve Francii na nový rekord – úřady evidují více než 3,36 milionu lidí bez práce. To je nejvíc od roku 1997. Prezident Hollande se zavázal, že pokud se mu nepodaří nezaměstnanost snížit, nebude za tři roky usilovat o znovuzvolení.
Ve volební kampani před dvěma lety sliboval Francois Hollande pokles nezaměstnanosti. Splnit tento cíl se mu ale zatím nepodařilo. Jen za duben tohoto roku přibylo ve Francii téměř 15 000 nezaměstnaných – v meziměsíčním srovnání se tak počet uchazečů o práci zvýšil o 0,4 procenta a v meziročním srovnání dokonce o 3,5 procenta.
Hollandovi vládní socialisté navíc v nedělních volbách do Evropského parlamentu skončili až třetí za nacionalistickou Národní frontou a konzervativci Hollandova předchůdce Nicolase Sarkozyho. Výsledky voleb tak odráží popularitu hlavy státu u veřejnosti – ta, podobně jako nezaměstnanost, zamířila do rekordních hodnot. Ovšem rekordně nízkých hodnot; podle posledního průzkumu mu věří jen desetina voličů.
Francouzský prezident již dříve prohlásil, že v roce 2017 nebude znovu usilovat o místo v Elysejském paláci, pokud míra nezaměstnanosti do konce jeho současného funkčního období neklesne. A na jeho slova může opravdu dojít. Vláda sice očekává v letošním roce růst o jedno procento, v prvním čtvrtletí ovšem hospodářství stagnovalo.
„Můj úkol je prostý: rozběhnout ekonomiku a dát lidem práci. S tím předstupuji před národ a ten ať posoudí, jak jsem obstál,“ prohlásil Hollande v listopadu 2012. Jedním z posledních kroků, které by mu měly ke splnění jeho cíle pomoci, bylo snížení podnikových daní v objemu 30 miliard eur. Firmy musely na oplátku slíbit, že budou najímat lidi a investovat ve Francii.
Ekonomové však žádnou rychlou pozitivní změnu neočekávají. „Pracovních míst dál ubývá a růst kolem nuly je v tomto ohledu špatná zpráva. K obratu to nestačí. Zvlášť když Francie silně pociťuje své závazky vůči Bruselu, který ji tlačí k nižším schodkům rozpočtu,“ soudí ekonom Bruno Ducoudré.
