Lidé z rizikových profesí se možná dočkají přilepšení k penzi. Od firem

Nejčastěji je v práci ohrožuje hluk, fyzická zátěž, prašné prostředí nebo vibrace. Kvůli náročným podmínkám, ve kterých se pohybují, pak řada z nich odchází dříve do důchodu. Proto mají nižší penzi a právě tu by jim do budoucna mohli kompenzovat zaměstnavatelé. Shodují se na tom zástupci vládní koalice. Návrhy nyní připravuje důchodová komise. Případná změna by se dotkla statisíců pracovníků. Firmy plán neodmítají, ale nechtějí být na něj samy.

Například valcíř děrovacího stroje ve společnosti ArcelorMittal Roman Polcer vyjmenovává rizika své práce takto: popálení, zvedání těžkých věcí, namáhání kloubů.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) má za to, že by se mělo pro vybrané rizikové profese uzákonit zvláštní připojištění ze strany zaměstnavatele. Jako smysluplný návrh to vidí i ministr financí Andrej Babiš (ANO) či vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). 

Předseda Odborné komise pro důchodovou reformu Martin Potůček se domnívá, že hledané řešení se může odehrávat jak v prvním, povinném pilíři, tak v tom třetím, dobrovolném. 

4 minuty
Události: Dočkají se rizikové profese přilepšení k důchodu?
Zdroj: ČT24

Přispívat ano, ale…

Firmy plán neodmítají, musí ale podle nich být systémový a s podílem státu i samotných zaměstnanců. Řada společností už nyní příspívá svým zaměstnancům do doplňkového penzijního spoření (tzv. 3. pilíř). Zaměstnavatelé si však nedovedou představit, že by veškerá nová odpovědnost přešla jen na ně.  

„V prvním pilíři by měl existovat koncept předdůchodů, na kterém by se podílel jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec, tak i stát,“ soudí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, personální ředitel ArcelorMittal Jan Rafaj. 

Zástupce odborů, předseda ZO OSKOVO Ocelárna Roman Bečica má podobný názor: Těžké profese by měly být zařazeny do nějakého cyklu předčasného odchodu do důchodu.

Důchod1
Zdroj: ČT24

Jasno do konce roku?

O nutnosti řešit situaci je přesvědčena i část opozice. V názoru na to, kdo by měl nést hlavní odpovědnost, se ale liší. Například předseda ODS Petr Fiala se domnívá, že další zatěžování zaměstnavatelů je neschůdná cesta. Poslanec Stanislav Grospič si pak myslí, že zaměstnavatelé by měli tímto příspěvkem ohodnotit cenu svých pracovních sil. 

Jasněji by mělo být koncem roku. To chce důchodová komise představit detaily svých návrhů. Od nich se pak bude odvíjet i případná změna legislativy.

Důchod2
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 2 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 9 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 9 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...