Lidé si objednali dluhopisy za rekordních 31 miliard korun

Praha – V rámci podzimní emise spořicích státních dluhopisů zatím ministerstvo financí eviduje objednávky za necelých 31 miliard korun. Potvrdil to mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. To je téměř dvojnásobek toho, co si lidé objednali při letošní jarní emisi. Podle Jakoba je nutné objednávky uhradit do pondělí 19. listopadu. Včera byla pro zájemce o české spořicí dluhopisy poslední možnost si je objednat. Ministerstvo financí totiž kvůli rekordnímu zájmu zkrátilo objednací lhůtu, která měla původně trvat až do konce listopadu. Dluhopisy vydá ministerstvo 12. prosince.

Objednávky přijímalo více než 1 400 poboček České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, J&T Banky a České pošty. Česká pošta, která nabízela dluhopisy poprvé, eviduje 1 988 objednávek za 417 milionů Kč. U ČSOB klienti objednali dluhopisy za zhruba 13 miliard korun, největší zájem byl o tříleté dluhopisy. Česká spořitelna přijala téměř 21 300 objednávek za necelých 11,3 miliardy korun a Komerční banka za 6,5 miliardy korun. 

Prodej dluhopisů začal v pondělí 5. listopadu. Ministerstvo financí termín prodeje kvůli velkému zájmu občanů zkrátilo do pondělí 12. listopadu. Úřad původně plánoval podle Strategie řízení a financování státního dluhu prodat dluhopisy maximálně za dvacet miliard korun.

Zájemci si mohli pořídit prémiový dluhopis s tříletou splatností a průměrným ročním výnosem 2,77 procenta, pětiletý kuponový dluhopis s průměrným ročním výnosem 3,22 procenta, pětiletý reinvestiční spořicí dluhopis s ročním výnosem 3,41 procenta, 1,5letý diskontovaný dluhopis s výnosem 2,05 procenta a sedmiletý protiinflační dluhopis. Ten je úročen podle míry inflace.

Čechy láká zajímavý výnos a nízká míra rizika

Spořicí státní dluhopisy nabízí podle odborníků občanům, občanským sdružením i některým institucím zajímavý výnos s relativně nízkou mírou rizika. V delším časovém horizontu také mohou peníze ochránit před inflací. Žádné výrazné reálné zhodnocení peněz ovšem podle expertů od státních dluhopisů očekávat nelze.

Z pohledu případného rizika jsou na tom dluhopisy podle šéfredaktora serveru Investujeme.cz Petra Zámečníka obdobně jako vklady v bankách nebo družstevních záložnách. „Dluhopisy ale nabízejí nižší výnosy, než jaké nabízejí srovnatelné produkty bank a družstevních záložen,“ upozornil. 

  • V rámci jarní emise si lidé objednali a zaplatili spořicí státní dluhopisy za 15,3 miliardy korun. Ministerstvo financí plánovalo prodat v rámci emise dluhopisy za deset až 20 miliard korun. Ministerstvo lidem nabídlo pětiletý kuponový a reinvestiční spořicí dluhopis, 1,5letý diskontovaný dluhopis a sedmiletý protiinflační dluhopis. Největší zájem projevili Češi o krátkodobé 1,5leté diskontované dluhopisy.
  • Loni na podzim v rámci pilotní emise si koupili investoři dluhopisy za 20,4 miliardy korun. Plány počítaly s maximálně dvaceti miliardami.

„Pro občany je výhodou to, že mají k dispozici další investiční příležitost s poměrně nízkým rizikem, výhodou pro ministerstvo financí je diverzifikace investorské báze při dluhovém financování,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Vysoká poptávka a pokles tržních úrokových sazeb dávají podle něj prostor k tomu, aby u příští emise spořicích dluhopisů také klesl nabízený výnos, a tedy i náklady na financování státního dluhu.   

Státní rozpočet totiž bude podle obchodního ředitele společnosti Conseq Lukáše Váchy u těchto dluhopisů platit z každé půjčené miliardy korun zhruba o 20 milionů na úrocích více, než kdyby si MF půjčilo standardní cestou. Jde tak podle něj v případě podzimní emise o zhruba 600 milionů korun ročně. 

Od válek po ministerstva

První tištěné dluhopisy se ve světě objevily v 17. století a sloužily k financování válek. Jejich vydávání se ale v Evropě rozšířilo až o století později. V Československu se první dluhopisy objevily v roce 1918 - šlo o tak zvanou národní půjčku a lidé jejím prostřednictvím půjčili státu peníze na vznik ministerstev.

Státní dluhopisy jsou obecně považovány za velmi bezpečné investice. Přesto se už několikrát stalo, že státy půjčené peníze nevyplatily. Při měnové reformě v roce 1953 v Československu stát prohlásil všechny cenné papíry, tedy i dluhopisy, za neplatné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 2 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
včera v 13:58

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
včera v 12:22

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
včera v 06:59

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
včera v 06:00

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
včera v 05:01

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...