Česko si v celosvětovém žebříčku vnímání korupce mírně polepšilo. V každoročním srovnání, které připravuje organizace Transparency International, je spolu s Litvou a Kyprem na 38. pozici ze 180 států, loni bylo o čtyři příčky níže. Nejmenší korupční prostředí ve své zemi vnímají Dánové, na chvostu žebříčku jsou Somálsko, Sýrie a Jižní Súdán.
Česko v posledních dvou letech v žebříčku, v němž obyvatelé státu hodnotí, nakolik vnímají korupční prostředí kolem sebe, mírně stoupalo. V aktuální verzi, tedy žebříčku za rok 2018, získala republika 59 bodů, přičemž 0 značí nejvíce korupce a 100, že obyvatelé žádnou korupci ve své zemi nevnímají. Loni získala o dva body méně a v roce 2016 o další dva méně.
V mezinárodním srovnání je tak Česko letos na sdílené 38. příčce, loni bylo 42. a v roce 2016 47. O další rok dříve však bylo vnímání korupce podstatně nižší a ČR se umístila 37.
Šéf české pobočky TI David Ondráčka má proto za to, že boj s korupcí v Česku spíše stagnuje. „Naši politici sní o tom, že doženeme světovou špičku ekonomicky, sociálně a konkurenceschopností. Ale jsou zoufale nedůslední v omezování korupce, otevřenosti, kvalitě veřejného sektoru,“ uvedl.
Premianty jsou Dánsko a Nový Zéland
V rámci Evropské unie ostatně zůstává Česko pod průměrem, který činí 65 bodů. Ze zemí visegrádské čtyřky si vede podobně jako Polsko, které skončilo 36., a lépe než Slovensko, které je 57., a Maďarsko na 64. příčce. Nejlépe hodnocené Dánsko získalo od neziskové organizace 88 bodů, druhý Nový Zéland 87. V první desítce jsou také Finsko, Singapur, Švédsko, Švýcarsko, Norsko, Nizozemsko, Kanada a Lucembursko. Na sdíleném 11. místě žebříčku, který je sestavován na základě průzkumů mezi experty, skončily Německo a Británie s 80 body.
Oproti minulému roku se výrazně zhoršilo vnímání korupce ve Spojených státech – vzrostlo o čtyři body a v mezinároním srovnání země skončila na 22. příčce oproti loňské 16. Významně hůře vnímají korupční prostředí ve své zemi také obyvatelé Ázerbájdžánu a Burundi, které ztratily šest respektive pět bodů. Velké zlepšení o osm respektive sedm bodů naopak zaznamenaly Omán a Gambie.
Na konci žebříčku jsou podobně jako předloni Somálsko (deset bodů), Sýrie a Jižní Súdán (po 13 bodech). Ze zemí EU vnímají nejkritičtěji korupci obyvatelé Bulharska, které je na 77. pozici s 42 body.
Vládní politici jsou s posunem spokojeni, opozice změny nevidí
Podobu nového žebříčku kvitovali politici vládního hnutí ANO. Předseda poslanců hnutí Jaroslav Faltýnek se domnívá, že zlepšení pozice České republiky je důsledkem práce vlád, ve kterých ANO působilo. „Vnímáme to, že v očích veřejnosti se korupční prostředí zlepšuje,“ řekl. Také podle KSČM, která vládu podporuje, se situace v zemi zlepšila. „Ale určitě nejsme spokojeni, myslíme si, že je co zlepšovat,“ dodal místopředseda strany Stanislav Grospič.
Opozice je vesměs kritičtější. Předseda ODS Petr Fiala uvedl, že každé zlepšení vnímání korupce lze uvítat, míní však, že hlavní problémy Česka se týkají střetu zájmů premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše. Předseda SPD Tomio Okamura je pak přesvědčen, že „korupce v České republice není dořešena, naopak bují“. Upozornil, že i přes posun na žebříčku jsou před Českem země jako Botswana nebo Bhútán. „Česká republika na tom z korupčního
hlediska dobře není, je na tom špatně,“ podotkl. Považuje za chybu, že ministři nemají hmotnou odpovědnost za své rozhodování.
Předseda klubu Pirátů Jakub Michálek si myslí, že posun Česka v žebříčku Transparency International není dostatečný. Šéf poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek posun v žebříčku uvítal. „Když se méně krade, tak je to dobře, když se méně korumpuje, je to také dobře. O co méně se rozkrade, o to více může jít do školství nebo zdravotnictví,“ míní.
Index ukazuje, jak lidé vnímají korupci
Srovnání, které Transparency International každoročně provádí, nelze považovat za důkaz, že je konkrétní stát více či méně zkorumpovaný než jiný. Jde o index vnímání korupce, který „je třeba hodnotit velmi opatrně, v kontextu s ostatními daty“, jak zdůraznil David Ondráčka.
Dodal, že žebříček vychází z dat třinácti světových institucí. „Index primárně zachycuje veřejný sektor – politiku, justici, instituce,“ poznamenal. Zdůraznil, že základem indexu vnímání korupce nejsou průzkumy veřejného mínění, ale „širší rozhovory s analytiky, byznysmeny, investory, které se snaží zachytit to, co se dlouhodobě děje, jaký je trend“.
