Letitý případ kartelu čerpadlářů se vrací na počátek

Brno - Kauza domnělé kartelového dohody šesti distributorů pohonných hmot s pokutou 313 milionů korun, která trvá přes deset let, se vrací na počátek. Předseda ÚOHS Petr Rafaj případ vrátil svým podřízeným k došetření. Budou řešit zejména otázku právního nástupnictví firem. Zároveň chce úřad odstranit také některé nedostatky svého rozhodnutí z roku 2004, které mu vytkly soudy.

Antimonopolní úřad se zaměří na výrok Nejvyššího správního soudu (NSS). Podle něj lze potrestat právního nástupce porušitele zákona pouze tehdy, pokud se pachatel soutěžního deliktu svým zánikem pokusil obejít soutěžní pravidla. Původně ÚOHS pokutoval celkem šest firem - Benzinu, Shell, Agip, ConocoPhillips, OMV a Aral. Některé z nich ale od zahájení původního správního řízení v roce 2001 změnily právní subjektivitu nebo vlastníka. Například síť čerpacích stanic Aral v tuzemsku koupila v roce 2005 společnost OMV. Čerpací stanice společnosti Conoco v ČR v roce 2006 převzal Lukoil.

Navíc v dokazování postupu úřadu našel několik nedostatků i Krajský soud v Brně, který v minulosti pokutu od ÚOHS opakovaně rušil. Rafajovi podřízení se podle aktuálního verdiktu svého předsedy mají mimo jiné pokusit o „podrobnější specifikaci vytýkaného jednání, především pokud jde o koordinaci mezi účastníky řízení“. Mají se zabývat i údajně oligopolním charakterem trhu. Své závěry musí úřad lépe podložit důkazy a seznámit s nimi i všechny účastníky řízení.

Počátek sporu - rok 2001

Na začátek se případ vrací už počtvrté. Případ kartelu pohonných hmot se táhne od roku 2001. Podle dřívějších závěrů ÚOHS firmy v květnu 2001 zdražily naráz asi o korunu a ceny udržovaly do konce listopadu, přestože nákupní cena benzinu klesala. Vyloučily tak konkurenci na trhu a přiměly spotřebitele platit víc, tvrdil ÚOHS. Podle bývalého předsedy úřadu Josefa Bednáře činil odhadovaný zisk firem na neoprávněném růstu marže několik set milionů.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Zdroj: ČT24

Důkazem kartelové dohody prý bylo současné zvýšení cen všech pokutovaných společností. Podle firem však taková reakce na změny cen není ničím výjimečným. Proto se firmy proti verdiktu odvolaly. Rozhodnutí úřadu následně zrušil Krajský soud v Brně. Nařídil antimonopolním úředníkům, aby správní řízení znovu otevřeli. Úřad se bránil kasační stížností, kterou NSS zkoumal asi tři roky. Ani jeden ze soudů dosud neřešil otázku, zda šlo skutečně o kartel. Účastníky řízení jsou nyní kvůli majetkovým změnám společnosti Lukoil, Benzina, OMV, Shell a Eni (dříve Agip).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 30 mminutami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 11 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026
Načítání...