Lékárny se už rok musejí obejít bez třicetikorunového poplatku za recept. Pro řadu z nich jde o významný zásah do příjmů. Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba zmiňuje jako velký problém i snižující se ceny léků, které zkracují marže. Podle komory hrozí zánik hlavně lékárnám v malých obcích.
V loňském roce přišly lékárny kvůli zrušení regulačních poplatků zhruba o miliardu korun. Výdaje musela omezovat i lékárna v Jinočanech. Provozovna je v obci přes dvacet let. Přestože by si majitelka ráda najala posily, na další zaměstnance její lékárna nevydělá. „Jsem majitel, magistr, laborantka i uklízečka. A bohužel mě to pravděpodobně čeká do konce života,“ uvedla Mária Fišarová z jinočanské lékárny.
- Češi platili v lékárnách za recepty od ledna 2008. Nejprve byla každá položka na receptu zpoplatněna 30 korunami, od roku 2012 se částka vztahovala na celý recept. Od prvního ledna 2015 byl poplatek zrušen.
Místo třiceti korun od zákazníků si musí vystačit s dvanácti korunami od pojišťovny za takzvaný signální výkon, který byl zaveden jako kompenzace zrušeného regulačního poplatku. Česká lékárnická komora ale stanovenou výši kompenzace kritizovala jako nedostatečnou.
V roce 2015 skončilo přes čtyřicet lékáren
V Jinočanech je lékárna Márie Fišarové jediná. Pro léky sem jezdí i lidé z okolních vesnic. Každý den tu obslouží asi stovku zákazníků. Podobných malých lékáren, jako je v Jinočanech, se v Česku nachází přes šest set. Jen v minulém roce jich zaniklo zhruba čtyřicet.
„Vedle toho, že poplatky byly kompenzovány pouze částečně, tak ten hlavní ekonomický problém spočívá v tom, že se neustále snižují zejména ceny léků,“ dodal prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. To se odráží na maržích. Už několik měsíců vedou lékárnici s pojišťovnami jednání o lepším financování. Zatím žádného výsledku nedosáhli. „Pojišťovny se tomuto nebrání,“ prohlásil prezident svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich s tím, že cenová jednání začnou v únoru.
V Česku funguje zhruba dva a půl tisíce lékáren. Otevření nové pobočky je v posledních letech pouze záležitostí velkých řetězců, a to ještě velkých měst. V prosinci ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) řekl, že oblast lékárnických služeb ve venkovských oblastech bude v letošním roce velké téma.
V Česku se většinou vyplatí mít lékárnu v obci od 4 tisíc obyvatel výše, řekl předseda představenstva Asociace lékárenských sítí Daniel Horák. Dodal však, že také záleží i na nákupním chování lidí, na spádovosti obce i třeba na tom, zda v ní působí lékaři. „Někde se to vyplatí i v menší obci,“ řekl Horák.
V průměru pochází 80 procent příjmů lékáren z prodeje léků na recept, zbytek pak z volně prodejných léčiv. U léků bez receptu mají podle Horáka lékárny volnost, cena je stanovena trhem. U léků na recept je cena regulovaná, lékárny se mohou lišit jen tím, jak si stanoví velikost doplatku. Pro něj je však určen maximální limit.
