Moskva – Ruští střadatelé, kteří přišli o peníze během kyperské bankovní krize, doma kompenzace nečeká. Dal to najevo první místopředseda ruské vlády Igor Šuvalov. Rusové přitom mají na kyperských účtech uloženy miliardy. Ti, kdo si vložili na účet víc než 100 tisíc eur, ze svých peněz značnou část neuvidí, uvedl britský server BBC News. Kypr mezitím hledá recepty na současnou krizi. Podle prezidenta Nikose Anastasiadise by měl být třeba povolen hazard. Kypr už dočasně zmírnil kontrolu nad finančními transakcemi. Lidé nyní mohou ze svých účtů převádět 25 tisíc eur místo dosavadních pěti tisíc.
Myšlenka otevírání kasin pro kyperského prezidenta není nová. Jako cestu k přilákání hlavně bohatých zahraničních turistů ji Anastasiadis prosazoval už ve svém volebním programu. Kvůli bankovní krizi, která následně zemi srazila do kolen, je ale tato myšlenka podle něj nyní aktuálnější než kdy dřív. „Potřebujeme růst, pobídky k růstu. A my je budeme dodávat. Tohle je jedna z cest,“ řekl prezident.
Povolení hazardu není jedinou prezidentskou myšlenkou, jak nastartovat novou éru ostrova - v plánu má taky zrušit daň ze zisku firem, aby přilákal zahraniční investory. Chtěl by rovněž zákonem zmírnit podmínky pro splácení úvěrů.
Povolení heren v zemi dlouhodobě bránila hlavně místní ortodoxní církev. Teď ale podle všeho prezident bude moci svůj plán prosadit. U zákonodárců i mezi lidmi podporu našel. „Je to velmi dobrý tah, ale musí se s ním začít co nejdříve. Jestli začneme stavět kasina teď, tak začnou přinášet zisk tak za tři roky. Proto si myslím, že by se měla otevírat hned ve stávajících hotelech,“ konstatoval průvodce turistů na penzi Christos Constantinou.
Lidé plán schvalují i proto, že v severní turecké části Kypru hazard dlouho funguje a stahuje do svých kasin právě turisty z řecké části i místní hráče. „Teď nám utíkají miliony na druhou stranu ostrova, nevím proč bychom tomu měli dál přihlížet, když je můžeme udržet tady,“ podotkl Constantinou.
Ministr financí Sarris rezignoval
Kypr mezitím dokončil jednání s mezinárodními věřiteli o záchranném úvěru - první splátku dostane v květnu. Ministr financí Michalis Sarris současně oznámil rezignaci. Nahradí jej ministr práce Charris Georgiades. Sarris řekl, že považuje za vhodné odstoupit, protože je mezi několika lidmi vyšetřovanými kvůli kolapsu bankovního systému země. Loni totiž řídil zkrachovalou banku Laiki. Podle svých slov rovněž splnil svůj hlavní cíl - dojednání zahraniční pomoci. „Jsem přesvědčen, že v zájmu usnadnění práce (vyšetřovatelů) bude správné předložit prezidentovi rezignaci, což jsem učinil,“ uvedl Sarris.
Vláda bude muset podle dohody do roku 2016 dosáhnout rozpočtových přebytků pomocí růstu většiny daní, omezení výdajů a penzí a prostřednictvím privatizace. Podle agentury Reuters budou zvýšeny daň z přidané hodnoty a spotřební daně, jakož i daň z firemních zisků, úroků a dividend. Dojde také ke zmrazení penzí zaměstnanců veřejného sektoru a zvýšení věku odchodu do důchodu o dva roky.
Privatizace na řecké části ostrova by pak měla do roku 2016 vynést nejméně 1,4 miliard eur (asi 36 miliard korun) a zahrnout telekomunikace, správu přístavů a produkci a distribuci elektřiny. Věřitelé vidí velké perspektivy vládních příjmů také v turistickém ruchu. Dalším potenciálním zdrojem příjmů jsou zásoby zemního plynu kolem ostrova.
Rusové přijdou o velkou část vkladů, Kreml jim nepomůže
Podle Šuvalova budou ztráty Rusů s kyperskými účty „velká škoda“, „ruská vláda ale nebude v této situaci podnikat žádné kroky“. Šuvalov zároveň uvedl, že některé ruské peníze na Kypru zdaněny byly a některé ne. Podle něj budou individuálně přezkoumány jen ty případy, kdy jde o velkou ztrátu společnosti, v níž je ruský stát akcionářem. Tento přezkum by se odehrál v Rusku.
Majitelé vkladů, které mají uloženy u největší kyperské banky Bank of Cyprus, přijdou z částky přesahující 100 000 eur (2,6 milionu korun) o 37,5 procenta. Místo těchto peněz obdrží akcie banky, které však nyní nemají téměř žádnou hodnotu.
Ze zbývající částky nepojištěného vkladu nad 100 000 eur bude 40 procent úročeno, střadatelé však k této částce budou mít přístup až ve chvíli, kdy se začne bance dařit. Zbývajících 22,5 procenta vkladu nebude ani úročeno a v případě, že bude situace špatná, přijdou střadatelé zřejmě i o část těchto peněz. Při nejhorším scénáři by tak ztráta byla na vkladech.
U druhé největší banky Laiki představitelé Kypru doposud odhadovali, že by ztráty mohly činit až 80 procent.
Klienti britské divize Laiki se konfiskaci části peněz vyhnou. Jejich vklady byly převedeny na britskou divizi kyperské Bank of Cyprus, která podléhá britské regulaci. Informoval o tom list Guardian. Zhruba 15 tisíc klientů britské divize Laiki má na účtech podle odhadů uloženo celkem 270 milionů liber (přes osm miliard korun).
Mnoho z velkých ruských zahraničních investorů využívalo postavení Kypru jako daňového ráje. Řada politiků zemi obvinila, že je v podstatě centrem pro praní ruských špinavých peněz. Toto tvrzení ale kyperští úředníci odmítli, píše BBC.
Na začátku roku bylo na účtech bank v zemi s necelým milionem obyvatel 70 miliard eur. Zhruba 30 miliard z toho pocházelo právě z Ruska. „Musíme projednat situaci na Kypru. Kradou tam už jednou nakradené,“ konstatoval ruský premiér Dmitrij Medvěděv. Po letech značného úniku kapitálu z Ruska proto nyní Kreml zavedl přísnější kontrolu zahraničních bankovních účtů ruských státních zaměstnanců.
Exodus Rusů by nyní tvrdě dopadl nejen na banky. Z ruských peněz totiž žije celá řada podniků - od hotelů až po prodejny potravin. „Lidi se bojí utrácet. V bankách nejsou peníze. Zavládla tu trochu panika,“ poznamenala Lena Kletsidouová, prodavačka v ruském obchodě na Kypru. Podle řady názorů si ale ti nejbohatší Rusové už dávno poslali peníze z potápějícího se ostrova pryč. „Mají ty nejlepší finanční poradce, takže by mě velmi překvapilo, kdyby si své peníze nerozdělili na víc částí,“ konstatoval právník ruských podnikatelů Andreas Neokleus.
Kypr dočasně zmírnil kontrolu nad finančními transakcemi
Kypr se stal první členskou zemí eurozóny, kde byly na dobu neurčitou zavedeny kapitálové kontroly, aby se zabránilo hromadnému přesunu peněz do zahraničí a celkovému kolapsu systému. Zdaněním vkladů nad sto tisíc byla podmíněna pomoc od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu ve výši 10 miliard eur. Podmínkou bylo, aby země sama dokázala získat 5,8 miliardy eur.
Kyperské ministerstvo financí dnes oznámilo, že na dva dny zvyšuje strop pro finanční transakce, které nevyžadují schválení centrální bankou, na 25 tisíc eur (646 tisíc korun) z dosavadních 5 000 eur. Člen měnového výboru centrální banky Jangos Dimitriu pak v rozhovoru pro státní televizi oznámil, že Kypr uvolní část blokovaných peněz z vkladů nad 100 tisíc eur u Bank of Cyprus.
Vláda představila omezení pro pohyb peněz 28. března před opětovným otevřením bank na ostrově. Banky byly předtím zavřené dva týdny. Ministerstvo dnes rovněž uvedlo, že zvýší částku pro proplácení šeků na 9 000 eur měsíčně. Další restrikce, včetně výběru hotovosti maximálně 300 eur denně a limit 1 000 eur pro vývoz hotovosti ze země, dále zůstávají v platnosti.
