Kvůli emisní aféře musí hlavní akcionář Volkswagenu odškodnit investory miliardou korun

Německý soud nařídil holdingové společnosti Porsche SE, která je hlavním akcionářem německého automobilového koncernu Volkswagen, aby v souvislosti s emisním skandálem Volkswagenu zaplatila investorům odškodné 47 milionů eur (zhruba 1,2 miliardy korun). Informovala o tom agentura AFP.

Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software umožňující manipulovat s testy emisí oxidů dusíku. Někteří akcionáři následně zažalovali firmu Porsche SE, protože podle jejich názoru o manipulaci s emisemi včas neinformovala.

Soud ve Stuttgartu nyní dospěl k závěru, že společnost nedostála svým oznamovacím povinnostem, uvedla AFP. Podle soudu vznikl nárok na odškodnění za pokles ceny akcií způsobený emisními podvody těm akcionářům, kteří drželi cenné papíry společnosti Porsche SE mezi 23. květnem 2014 a 22. zářím 2015.

Hodnota akcií koncernu se prudce propadla hlavně v momentě, kdy se aféra provalila. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí vznesla obvinění 18. září. První obchodovací den poté – v pondělí 21. září – klesla hodnota jedné akcie z více než 160 eur dočasně na méně než 130 eur. Další den, kdy automobilka přiznala rozsah svého selhání, pak  spadla na zhruba 100 eur. 

Společnost Porsche SE uvedla, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Věří, že soud vyšší instance nynější závěry odmítne.

  • Holdingovou společnost Porsche SE ovládají rodiny Porscheů a Piëchů. Porsche SE vlastní ve Volkswagenu podíl 30,8 procenta a ovládá 52 procent hlasovacích práv. Holding není totožný s výrobcem sportovních vozů Porsche AG, který je jednou z divizí Volkswagenu. 
  • Ani automobily značky Porsche se však nevyhnuly kontroverzi kvůli manipulacím s měřením emisí. V květnu letošního roku kvůli tomu německý spolkový úřad nařídil výrobci svolat na 60 tisíc dieselových vozů modelu Cayenne a Macan.

Aféra dieselgate přišla společnost draho

Skandál už automobilovou skupinu Volkswagen přišel na 27 miliard eur (zhruba sedm set miliard korun), které vynaložila na různé pokuty a opravy vozidel.

A číslo nemusí být konečné. Akcionáři se o další miliardy eur soudí s koncernem Volkswagen také ve středoněmeckém městě Braunschweig. I podle nich Volkswagen pozdě informoval o manipulacích s emisemi. Slyšení v tomto případě mají pokračovat až koncem listopadu.

Automobilka se brání tvrzením, že akcionáře o problémech a jejich možných dopadech na cenu akcií nemohla informovat dříve, protože o manipulacích, které prý byly dílem níže postavených manažerů a inženýrů, její vedení do poslední chvíle nevědělo.

Toto tvrzení ale zpochybňují zjištění německých médií. Podle listu Süddeutsche Zeitung má státní zastupitelství v Braunschweigu k dispozici písemný důkaz o tom, že představenstvo Volkswagenu bylo už 14. září 2015 informováno o tom, že musí v krátké době počítat se žalobou v USA. Autor zprávy přitom navrhoval, aby o tom byli informováni také akcionáři.

Magazín Spiegel poukázal na to, že nelegálním softwarem pro manipulaci s emisemi se už 27. července 2015 zabývalo vedení koncernu na schůzce, jíž se účastnil i tehdejší šéf Volkswagenu Martin Winterkorn.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 18 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 22 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled