Kvůli emisní aféře musí hlavní akcionář Volkswagenu odškodnit investory miliardou korun

Německý soud nařídil holdingové společnosti Porsche SE, která je hlavním akcionářem německého automobilového koncernu Volkswagen, aby v souvislosti s emisním skandálem Volkswagenu zaplatila investorům odškodné 47 milionů eur (zhruba 1,2 miliardy korun). Informovala o tom agentura AFP.

Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software umožňující manipulovat s testy emisí oxidů dusíku. Někteří akcionáři následně zažalovali firmu Porsche SE, protože podle jejich názoru o manipulaci s emisemi včas neinformovala.

Soud ve Stuttgartu nyní dospěl k závěru, že společnost nedostála svým oznamovacím povinnostem, uvedla AFP. Podle soudu vznikl nárok na odškodnění za pokles ceny akcií způsobený emisními podvody těm akcionářům, kteří drželi cenné papíry společnosti Porsche SE mezi 23. květnem 2014 a 22. zářím 2015.

Hodnota akcií koncernu se prudce propadla hlavně v momentě, kdy se aféra provalila. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí vznesla obvinění 18. září. První obchodovací den poté – v pondělí 21. září – klesla hodnota jedné akcie z více než 160 eur dočasně na méně než 130 eur. Další den, kdy automobilka přiznala rozsah svého selhání, pak  spadla na zhruba 100 eur. 

Společnost Porsche SE uvedla, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Věří, že soud vyšší instance nynější závěry odmítne.

  • Holdingovou společnost Porsche SE ovládají rodiny Porscheů a Piëchů. Porsche SE vlastní ve Volkswagenu podíl 30,8 procenta a ovládá 52 procent hlasovacích práv. Holding není totožný s výrobcem sportovních vozů Porsche AG, který je jednou z divizí Volkswagenu. 
  • Ani automobily značky Porsche se však nevyhnuly kontroverzi kvůli manipulacím s měřením emisí. V květnu letošního roku kvůli tomu německý spolkový úřad nařídil výrobci svolat na 60 tisíc dieselových vozů modelu Cayenne a Macan.

Aféra dieselgate přišla společnost draho

Skandál už automobilovou skupinu Volkswagen přišel na 27 miliard eur (zhruba sedm set miliard korun), které vynaložila na různé pokuty a opravy vozidel.

A číslo nemusí být konečné. Akcionáři se o další miliardy eur soudí s koncernem Volkswagen také ve středoněmeckém městě Braunschweig. I podle nich Volkswagen pozdě informoval o manipulacích s emisemi. Slyšení v tomto případě mají pokračovat až koncem listopadu.

Automobilka se brání tvrzením, že akcionáře o problémech a jejich možných dopadech na cenu akcií nemohla informovat dříve, protože o manipulacích, které prý byly dílem níže postavených manažerů a inženýrů, její vedení do poslední chvíle nevědělo.

Toto tvrzení ale zpochybňují zjištění německých médií. Podle listu Süddeutsche Zeitung má státní zastupitelství v Braunschweigu k dispozici písemný důkaz o tom, že představenstvo Volkswagenu bylo už 14. září 2015 informováno o tom, že musí v krátké době počítat se žalobou v USA. Autor zprávy přitom navrhoval, aby o tom byli informováni také akcionáři.

Magazín Spiegel poukázal na to, že nelegálním softwarem pro manipulaci s emisemi se už 27. července 2015 zabývalo vedení koncernu na schůzce, jíž se účastnil i tehdejší šéf Volkswagenu Martin Winterkorn.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 12 hhodinami

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
včera v 06:00

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Indie ztrácí kvůli blízkovýchodní válce reputaci i prosperitu a tíhne k Rusku

Blízkovýchodní krize si vybírá daň na Indii, kde to vře kvůli omezení dodávek a zdražování klíčového ropného plynu i hnojiv. Konflikt může podle odhadů připravit zemi o procento hrubého domácího produktu (HDP). USA navíc posilují vztahy s Pákistánem, který se zhostil mírového vyjednávání, což Dillí znepokojuje. Opozice považuje nečinnost vlády Naréndry Módího za diplomatickou ostudu.
10. 4. 2026

Venezuela po ropě zpřístupní soukromým společnostem také těžbu nerostů

Venezuela zpřístupní své rozsáhlé zásoby nerostů soukromým investorům. Učiní tak necelé tři měsíce poté, co v souladu s požadavky Spojených států otevřela podobným způsobem svůj ropný sektor. V noci na pátek to napsala agentura AFP, podle níž tento krok schválil parlament latinskoamerické země.
10. 4. 2026

Írán by neměl účtovat poplatky za proplouvání Hormuzským průlivem, uvedl Trump

Pokud Írán účtuje poplatky tankerům proplouvajícím Hormuzským průlivem, měl by s tím přestat, uvedl v noci na pátek americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. V médiích se objevily zprávy, že by Teherán mohl chtít mýtné od proplouvajících lodí, poznamenala v této souvislosti agentura Reuters a dodala, že západní představitelé takovou možnost odmítají.
10. 4. 2026
Načítání...