Koncern VW vybral nového šéfa. Herbert Diess má po skandálu s emisemi vnést nový impuls

Novým generálním ředitelem automobilové skupiny Volkswagen bude Herbert Diess, dosavadní šéf hlavní značky Volkswagen. Na svém čtvrtečním zasedání o tom rozhodla dozorčí rada firmy. Ve funkci nahradí Matthiase Müllera. Společnost se tak snaží dát nový impuls svému oživení po emisním skandálu.

Čtyřiašedesátiletému Müllerovi má stávající smlouva vypršet v roce 2020. Devětapadesátiletý Diess je zastáncem restrukturalizace a snižování nákladů a opakovaně se přel s mocnými odbory. Bývalý manažer automobilky BMW k Volkswagenu (VW) přešel v roce 2015 a byl od počátku považován za potenciálního budoucího šéfa celého koncernu. 

Diess ale nebude jen šéfem koncernu, tedy předsedou představenstva, jak zní oficiální název jeho funkce. Bude mít na starosti také vývoj vozů a výzkum a automobilovou informační technologii, která je hlavním prvkem autonomní mobility a služeb nabízených prostřednictvím aplikací pro chytré telefony.

„Diess je akční člověk, pro Volkswagen je to nejrozumnější volba, aby vedl skupinu do další fáze její transformace,“ uvedl analytik Frank Schwope z Nord LB.

A spokojeni jsou patrně také investoři, akcie Volkswagenu totiž ve čtvrtek na burze ve Frankfurtu zpevnily o 1,99 procenta na 176,60 eura, zatímco index DAX přidal jen 0,98 procenta na 12.415,01 bodu.

Diess se narodil 24. října 1958 v Mnichově. V roce 1977 začal studovat automobilovou technologii na mnichovské Univerzitě aplikovaných věd a v roce 1983 ukončil inženýrské studium na Technické univerzitě v Mnichově.

V letech 1984-1989 působil jako vědecký pracovník v Institutu pro obráběcí stroje a průmyslový management při Technické univerzitě, v roce 1987 získal doktorát.

V roce 1989 se dostal do společnosti Robert Bosch GmbH a v roce 1996 přešel k BMW, kde prošel řadou vedoucích funkcí.

V letech 2007 až 2014 byl členem představenstva automobilky BMW a od roku 2012 do roku 2014 byl šéfem vývoje u BMW. Předsedou představenstva automobilky Volkswagen, která je vlajkovou lodí stejnojmenného koncernu, je Diess od července 2015. Je i členem představenstva koncernu. Od února 2015 je také ve vedení německého výrobce čipů Infineon Technologies.

Herbert Diess
Zdroj: Fabian Bimmer/Reuters

Koncern v současnosti vlastní dvanáct značek, včetně luxusních - osobní auta VW, Audi, Seat, Škoda, Bentley, Bugatti, Lamborghini a Porsche, nákladní vozy MAN a Scania, užitkové vozy Volkswagen a motocykly Ducati. Společnost zaměstnává přes 600 tisíc lidí.

Dozorčí rada firmy ve čtvrtek také schválila reorganizaci skupiny do šesti obchodních segmentů a oblasti Číny, která je jejím největším trhem. Jednotlivé značky automobilky se pak rozdělí do tří nových skupin, nazvaných Volume, Premium a Super Premium.

Volkswagen zatím bližší informace k rozdělení jednotlivých značek neuvedl. Německý list Spiegel napsal, že skupina Volume by měla zahrnovat modely pro masový trh VW, Škoda a Seat. Prémiové značky by měly být rozděleny do dvou skupin, jedna bude zahrnovat Audi a Bentley a druhá Porsche, Bugatti a Lamborghini. 

Nová struktura řízení má umožnit urychlení rozhodovacího procesu v době, kdy autonomní a elektrické vozy mění celý sektor. Koncern ve čtvrtek také oznámil výměnu šéfa pro lidské zdroje, kterým se stane Gunnar Kilian. Novým členem představenstva byl jmenován šéf Porsche Oliver Blume. 

Přetahovaná o prvenství… a břímě skandálů

Německá automobilová skupina Volkswagen, jejíž součástí je od roku 1991 i česká Škoda Auto, je dlouhodobě největší evropskou automobilkou a o světové prvenství se přetahuje s japonskou Toyotou.

Podle předběžných údajů koncern Volkswagen loni více než zdvojnásobil čistý zisk na 11,35 miliardy eur, tedy téměř 288 miliard korun z 5,14 miliardy eur v předchozím roce. Skupina loni zvýšila odbyt aut o 4,3 procenta na rekordních 10,741 milionu. Tržby společnosti loni vzrostly o více než šest procent na téměř 231 miliard eur (5,8 bilionu Kč).

Společnost ale současně čelí několika skandálům. V září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznala, že do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě nainstalovala software umožňující manipulovat s testy emisí oxidů dusíku. Letos se objevily zprávy, že spolu s dalšími německými automobilkami financovala testování účinků emisí naftových automobilů na opicích i lidech.

V současnosti je největším akcionářem koncernu, který má sídlo v německém Wolfsburgu, holdingová společnost Porsche SE - vlastní zhruba 52 procent hlasovacích práv. Druhým největším akcionářem firmy je německá spolková země Dolní Sasko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 6 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 9 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.