Koncern VW vybral nového šéfa. Herbert Diess má po skandálu s emisemi vnést nový impuls

Novým generálním ředitelem automobilové skupiny Volkswagen bude Herbert Diess, dosavadní šéf hlavní značky Volkswagen. Na svém čtvrtečním zasedání o tom rozhodla dozorčí rada firmy. Ve funkci nahradí Matthiase Müllera. Společnost se tak snaží dát nový impuls svému oživení po emisním skandálu.

Čtyřiašedesátiletému Müllerovi má stávající smlouva vypršet v roce 2020. Devětapadesátiletý Diess je zastáncem restrukturalizace a snižování nákladů a opakovaně se přel s mocnými odbory. Bývalý manažer automobilky BMW k Volkswagenu (VW) přešel v roce 2015 a byl od počátku považován za potenciálního budoucího šéfa celého koncernu. 

Diess ale nebude jen šéfem koncernu, tedy předsedou představenstva, jak zní oficiální název jeho funkce. Bude mít na starosti také vývoj vozů a výzkum a automobilovou informační technologii, která je hlavním prvkem autonomní mobility a služeb nabízených prostřednictvím aplikací pro chytré telefony.

„Diess je akční člověk, pro Volkswagen je to nejrozumnější volba, aby vedl skupinu do další fáze její transformace,“ uvedl analytik Frank Schwope z Nord LB.

A spokojeni jsou patrně také investoři, akcie Volkswagenu totiž ve čtvrtek na burze ve Frankfurtu zpevnily o 1,99 procenta na 176,60 eura, zatímco index DAX přidal jen 0,98 procenta na 12.415,01 bodu.

Diess se narodil 24. října 1958 v Mnichově. V roce 1977 začal studovat automobilovou technologii na mnichovské Univerzitě aplikovaných věd a v roce 1983 ukončil inženýrské studium na Technické univerzitě v Mnichově.

V letech 1984-1989 působil jako vědecký pracovník v Institutu pro obráběcí stroje a průmyslový management při Technické univerzitě, v roce 1987 získal doktorát.

V roce 1989 se dostal do společnosti Robert Bosch GmbH a v roce 1996 přešel k BMW, kde prošel řadou vedoucích funkcí.

V letech 2007 až 2014 byl členem představenstva automobilky BMW a od roku 2012 do roku 2014 byl šéfem vývoje u BMW. Předsedou představenstva automobilky Volkswagen, která je vlajkovou lodí stejnojmenného koncernu, je Diess od července 2015. Je i členem představenstva koncernu. Od února 2015 je také ve vedení německého výrobce čipů Infineon Technologies.

Herbert Diess
Zdroj: Fabian Bimmer/Reuters

Koncern v současnosti vlastní dvanáct značek, včetně luxusních - osobní auta VW, Audi, Seat, Škoda, Bentley, Bugatti, Lamborghini a Porsche, nákladní vozy MAN a Scania, užitkové vozy Volkswagen a motocykly Ducati. Společnost zaměstnává přes 600 tisíc lidí.

Dozorčí rada firmy ve čtvrtek také schválila reorganizaci skupiny do šesti obchodních segmentů a oblasti Číny, která je jejím největším trhem. Jednotlivé značky automobilky se pak rozdělí do tří nových skupin, nazvaných Volume, Premium a Super Premium.

Volkswagen zatím bližší informace k rozdělení jednotlivých značek neuvedl. Německý list Spiegel napsal, že skupina Volume by měla zahrnovat modely pro masový trh VW, Škoda a Seat. Prémiové značky by měly být rozděleny do dvou skupin, jedna bude zahrnovat Audi a Bentley a druhá Porsche, Bugatti a Lamborghini. 

Nová struktura řízení má umožnit urychlení rozhodovacího procesu v době, kdy autonomní a elektrické vozy mění celý sektor. Koncern ve čtvrtek také oznámil výměnu šéfa pro lidské zdroje, kterým se stane Gunnar Kilian. Novým členem představenstva byl jmenován šéf Porsche Oliver Blume. 

Přetahovaná o prvenství… a břímě skandálů

Německá automobilová skupina Volkswagen, jejíž součástí je od roku 1991 i česká Škoda Auto, je dlouhodobě největší evropskou automobilkou a o světové prvenství se přetahuje s japonskou Toyotou.

Podle předběžných údajů koncern Volkswagen loni více než zdvojnásobil čistý zisk na 11,35 miliardy eur, tedy téměř 288 miliard korun z 5,14 miliardy eur v předchozím roce. Skupina loni zvýšila odbyt aut o 4,3 procenta na rekordních 10,741 milionu. Tržby společnosti loni vzrostly o více než šest procent na téměř 231 miliard eur (5,8 bilionu Kč).

Společnost ale současně čelí několika skandálům. V září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznala, že do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě nainstalovala software umožňující manipulovat s testy emisí oxidů dusíku. Letos se objevily zprávy, že spolu s dalšími německými automobilkami financovala testování účinků emisí naftových automobilů na opicích i lidech.

V současnosti je největším akcionářem koncernu, který má sídlo v německém Wolfsburgu, holdingová společnost Porsche SE - vlastní zhruba 52 procent hlasovacích práv. Druhým největším akcionářem firmy je německá spolková země Dolní Sasko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...