Praha - Podle průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory považuje 98 procent manažerů současné možnosti úpravy pracovní doby za nedostatečné. Většina z nich kvůli tomu musela i propouštět. Pokud k tomuto kroku nesáhnou, uzavírají se zaměstnanci smlouvy na dobu určitou, využívají odstávky, nucené prodlužování dovolených či trvalé zkrácení pracovní doby.
Manažeři podle průzkumu preferují úpravu kont pracovní doby, popřípadě zavedení zkrácené pracovní doby, takzvané „Kurzarbeit“. „Česko-německá komora má určitě dobré zkušenosti se zavedením “Kurzarbeitu„ v Německu. Byl to také jeden z našich požadavků, který vlastně zazněl na jednání tripartity,“ uvádí místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil.
Opatření by se vyplatila i státu
Odbory tvrdí, že by se tato opatření vyplatila i státu. Na dorovnání mzdy totiž vynaloží zhruba třetinu oproti nákladům na nezaměstnané. Německo ale má se zkrácením pracovní doby i špatné zkušenosti. Zaměstnavatelé totiž nemohou propouštět, i když se jim mění obor činnosti. Vedlejším efektem tak může být omezení pokrizové restrukturalizace firem.
Konta pracovní doby, které umožňují přesouvat pracovní hodiny podle podnikových potřeb, fungují podle ekonomů lépe. „Například sezónní práce, které byly vykonávány převážně v létě, tak nebyly vykonávány jako přesčasová práce, ale jako část nějakého pracovního konta,“ uvádí Michal Mejstřík, ředitel Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy.
To umožňuje české právo už dnes. Ale práci mohou firmy přerozdělovat jen během jednoho pololetí, případně roku. Průzkum tak ukázal, že by manažeři uvítali spíš pracovní konta, než „Kurzarbeit“. Hlavním důvodem je, že jde o rychlejší řešení, které nevyžaduje celou řadu zákonných změn.
