Praha – Finanční krize srazila k zemi burzovní indexy, potopila bankovní domy s často staletou tradicí a trápí manažery firem snad po celém světě. Kromě přímých dopadů do ekonomiky však v minulosti každá krize způsobila i změny společenské. V období, kdy je ekonomice těžko, se mění nálada lidí a spolu s ní třeba i móda nebo hudba, kterou poslouchají. Svět po krizi je zkrátka vždy více či méně odlišný od toho, který tu byl předtím.
Změna hospodářské situace vždy vyvolá různé nálady obyvatel na celém světě. To, jak se lidé cítí, se projevuje v jejich stylu oblékání i ve výběru barev oblečení. Britský deník Daily Telegraph dokonce napsal o tom, že délka sukní se v průběhu krize pohybuje podobně jako burzovní indexy. Jiný názor zase mluví o zkracování sukní v souvislosti s růstem nebo poklesem HDP.
Světlá versus tmavá aneb nevinnost a deprese
Z módních časopisů z doby té největší krize, která sužovala svět ve třicátých letech, experti vypozorovali, jak má dámská móda, alespoň v počátečních fázích recese, tendenci ubírat směrem k lehkosti a nevinnosti. Vítězí proto světlé barvy. Zdá se, že s tímto trendem se rozhodla držet krok i manželka nejmocnějšího muže planety. K inauguračnímu projevu při příležitosti nástupu Baracka Obamy do funkce prezidenta Spojených států si jeho žena Michelle oblékla dlouhé světlé šaty. Změnami v chování lidí v časech hospodářských turbulencí se seriózně zabývají i finanční instituce. „Je dobré být vždy připraven na to, co se mění v chování lidí, protože pak můžete lépe zaměřit komunikační a marketingové nástroje, a zároveň můžete i eliminovat rizika u skupin lidí, kteří jsou více postiženi krizí a lépe jim pomoci,“ vysvětluje Jiří Báča z mBanky.
Báča upozorňuje i na to, že se móda mění v závislosti na tom, v jaké fázi krize se ekonomika právě nachází. Počáteční veselé barvy tak obvykle střídají tmavé odstíny. „Lidem připadá nepatřičné oblékat se vesele a hravě, když okolo není dobrá atmosféra,“ vysvětluje bankéř. Recese ze začátku osmdesátých i devadesátých let tak pokaždé vynesly do módy černou.
Změny se v minulosti projevily i ve stylu hudby, jakou lidé poslouchali, nebo dokonce celkového životního stylu. Ve třicátých letech tak zmizel například charleston, který byl nahrazen jazzem. V 70. zase hnutí hippies a květinové děti vystřídali drsní skinheadi a punk. V 80. letech zase přestalo být oblíbené disko. Zpravidla, téměř schematicky, se lidé chovají téměř extremisticky proti tomu, co bylo předtím, dodává Báča.
