Křetínský koupil podíl ve firmě ovládající jeden z nejvlivnějších francouzských listů Le Monde

Francouzský bankéř Matthieu Pigasse, spolumajitel francouzského deníku Le Monde, prodal firmě Czech Media Invest (CMI) českého investora Daniela Křetínského 49procentní podíl v holdingu Le Nouveau Monde. Jeho prostřednictvím tradiční francouzský list spoluvlastní. Uvedla to agentura AFP. Částka, za niž se obchod uskutečnil, nebyla zveřejněna.

Le Monde patří společně s Libération a LeFigaro do trojice nejvlivnějších listů ve Francii. Křetínský koupí podílu dál posiluje roli v mediální oblasti. Jeho CMI letos již koupila francouzský týdeník Marianne a dokončuje převzetí podílu v mediální skupině Lagardère Group, která vydává mimo jiné časopis Elle.

Pigasse, od nějž  Křetínský podíl získal, na čtvrtečním setkání se zástupci zaměstnanců listu řekl, že prodej se uskutečnil „před několika dny“. Zdůraznil také, že Křetínský bude pouze menšinovým akcionářem a nebude mít nad deníkem kontrolu.

Kromě prestižního deníku skupina Le Monde vydává také týdeníky Télérama a Courrier International a měsíčník Le Monde Diplomatique.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy Křetínský akvizicí částečně dále diverzifikuje své majetkové portfolio, zejména však upevňuje svoji pozici na evropském energetickém trhu. „Spoluvlastnictví Le Monde bude Křetínskému po celé Evropě otevírat dveře v rámci jeho politických i obchodních styků,“ míní.

Mediální odborník Jan Potůček uvedl, že akvizice dává smysl díky dalším aktivitám Křetínského ve Francii a že jde zároveň o určitou prestiž. Provozovatel odborného serveru o médiích Borovan.cz Aleš Borovan si myslí, že kvůli nutnému souhlasu ostatních akcionářů a zaměstnanců nemá český byznysmen vyhráno. „Hodně bych se divil, kdyby to levicoví redaktoři Le Monde Křetínskému schválili,“ řekl Borovan.

Byl ve hře většinový podíl?

Pigasse minulý týden oznámil, že s Křetínským jedná o prodeji 40 až 49 procent svých akcií v Le Nouveau Monde. Deník Libération přinesl v pondělí zprávu, že s českým miliardářem v létě vyjednával o prodeji celého svého podílu, bankéř to ale popřel. 

Le Nouveau Monde vlastní 75 procent akcií vydavatelství deníku, jejich přesné rozdělení mezi jednotlivé akcionáře není veřejně známo. Zbylých 25 procent je v držení skupiny Pôle d'indépendance, která sdružuje redaktory, další zaměstnance a původní zakládající akcionáře.

Zpráva o možných majetkových změnách v tradičním francouzském deníku vzbudila obavy o jeho nezávislost a budoucnost. Vedení listu oznámilo, že jakékoli změny budou provedeny pouze po dohodě s redaktory, dalšími zaměstnanci a ostatními akcionáři. Každá ze stran bude mít právo veta.

  • Le Monde založil v roce 1944 na žádost Charlese de Gaulla francouzský novinář Hubert Beuve-Méry, který v letech 1928 až 1939 pracoval jako ředitel právnické a ekonomické sekce Francouzského institutu v Praze. Le Monde tehdy vznikl na troskách listu Le Temps, který byl během německé okupace Francie obviňován ze spolupráce s nacistickým režimem. První výtisk vyšel 18. prosince 1944 a Beuve-Méry stál v čele listu až do roku 1969.
  • Le Monde vydává společnost Groupe Le Monde. V roce 2010 společnost ovládla skupina investorů, mezi kterými je bankéř Matthieu Pigasse a francouzský internetový magnát Xavier Niel. Patřil do ní i průmyslník Pierre Bergé, který loni zemřel.
  • Do té doby list řídili jen jeho redaktoři a zaměstnanci s ojedinělou formou vlastnictví. Asi 40 procent akcií listu vlastnili redaktoři, 11 procent ředitel, kterého si vždy mohli volit sami ze svého středu, a zbytek pak zaměstnanci vydavatelství a malá skupina vlivných osobností blízkých zakladateli listu.
  • Změna vlastnictví souvisela s tím, že Le Monde se potýkal s podobnými problémy jako řada jiných tištěných médií – tedy s poklesem prodeje a s tím souvisejícími nižšími příjmy z reklamy. Společnost Le Monde si v roce 2009 musela půjčit zhruba 25 milionů eur (přibližně 644 milionů korun), aby mohla financovat svou vlastní činnost.
  • Le Monde vychází po poledni a je řazen mezi středolevicové deníky. Klade důraz na analýzy a komentáře spíš než na zpravodajské pokrytí aktuálních událostí. Jeho náklad se pohybuje v posledních letech kolem 300 tisíc výtisků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci hodiny rozebírají rozpočet. Vláda ho hájí, opozice tepe

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 10 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 23 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
včera v 19:56

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...