Křetínský koupil podíl ve firmě ovládající jeden z nejvlivnějších francouzských listů Le Monde

Francouzský bankéř Matthieu Pigasse, spolumajitel francouzského deníku Le Monde, prodal firmě Czech Media Invest (CMI) českého investora Daniela Křetínského 49procentní podíl v holdingu Le Nouveau Monde. Jeho prostřednictvím tradiční francouzský list spoluvlastní. Uvedla to agentura AFP. Částka, za niž se obchod uskutečnil, nebyla zveřejněna.

Le Monde patří společně s Libération a LeFigaro do trojice nejvlivnějších listů ve Francii. Křetínský koupí podílu dál posiluje roli v mediální oblasti. Jeho CMI letos již koupila francouzský týdeník Marianne a dokončuje převzetí podílu v mediální skupině Lagardère Group, která vydává mimo jiné časopis Elle.

Pigasse, od nějž  Křetínský podíl získal, na čtvrtečním setkání se zástupci zaměstnanců listu řekl, že prodej se uskutečnil „před několika dny“. Zdůraznil také, že Křetínský bude pouze menšinovým akcionářem a nebude mít nad deníkem kontrolu.

Kromě prestižního deníku skupina Le Monde vydává také týdeníky Télérama a Courrier International a měsíčník Le Monde Diplomatique.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy Křetínský akvizicí částečně dále diverzifikuje své majetkové portfolio, zejména však upevňuje svoji pozici na evropském energetickém trhu. „Spoluvlastnictví Le Monde bude Křetínskému po celé Evropě otevírat dveře v rámci jeho politických i obchodních styků,“ míní.

Mediální odborník Jan Potůček uvedl, že akvizice dává smysl díky dalším aktivitám Křetínského ve Francii a že jde zároveň o určitou prestiž. Provozovatel odborného serveru o médiích Borovan.cz Aleš Borovan si myslí, že kvůli nutnému souhlasu ostatních akcionářů a zaměstnanců nemá český byznysmen vyhráno. „Hodně bych se divil, kdyby to levicoví redaktoři Le Monde Křetínskému schválili,“ řekl Borovan.

Byl ve hře většinový podíl?

Pigasse minulý týden oznámil, že s Křetínským jedná o prodeji 40 až 49 procent svých akcií v Le Nouveau Monde. Deník Libération přinesl v pondělí zprávu, že s českým miliardářem v létě vyjednával o prodeji celého svého podílu, bankéř to ale popřel. 

Le Nouveau Monde vlastní 75 procent akcií vydavatelství deníku, jejich přesné rozdělení mezi jednotlivé akcionáře není veřejně známo. Zbylých 25 procent je v držení skupiny Pôle d'indépendance, která sdružuje redaktory, další zaměstnance a původní zakládající akcionáře.

Zpráva o možných majetkových změnách v tradičním francouzském deníku vzbudila obavy o jeho nezávislost a budoucnost. Vedení listu oznámilo, že jakékoli změny budou provedeny pouze po dohodě s redaktory, dalšími zaměstnanci a ostatními akcionáři. Každá ze stran bude mít právo veta.

  • Le Monde založil v roce 1944 na žádost Charlese de Gaulla francouzský novinář Hubert Beuve-Méry, který v letech 1928 až 1939 pracoval jako ředitel právnické a ekonomické sekce Francouzského institutu v Praze. Le Monde tehdy vznikl na troskách listu Le Temps, který byl během německé okupace Francie obviňován ze spolupráce s nacistickým režimem. První výtisk vyšel 18. prosince 1944 a Beuve-Méry stál v čele listu až do roku 1969.
  • Le Monde vydává společnost Groupe Le Monde. V roce 2010 společnost ovládla skupina investorů, mezi kterými je bankéř Matthieu Pigasse a francouzský internetový magnát Xavier Niel. Patřil do ní i průmyslník Pierre Bergé, který loni zemřel.
  • Do té doby list řídili jen jeho redaktoři a zaměstnanci s ojedinělou formou vlastnictví. Asi 40 procent akcií listu vlastnili redaktoři, 11 procent ředitel, kterého si vždy mohli volit sami ze svého středu, a zbytek pak zaměstnanci vydavatelství a malá skupina vlivných osobností blízkých zakladateli listu.
  • Změna vlastnictví souvisela s tím, že Le Monde se potýkal s podobnými problémy jako řada jiných tištěných médií – tedy s poklesem prodeje a s tím souvisejícími nižšími příjmy z reklamy. Společnost Le Monde si v roce 2009 musela půjčit zhruba 25 milionů eur (přibližně 644 milionů korun), aby mohla financovat svou vlastní činnost.
  • Le Monde vychází po poledni a je řazen mezi středolevicové deníky. Klade důraz na analýzy a komentáře spíš než na zpravodajské pokrytí aktuálních událostí. Jeho náklad se pohybuje v posledních letech kolem 300 tisíc výtisků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 5 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026
Načítání...