Křetínský koupil podíl ve firmě ovládající jeden z nejvlivnějších francouzských listů Le Monde

Francouzský bankéř Matthieu Pigasse, spolumajitel francouzského deníku Le Monde, prodal firmě Czech Media Invest (CMI) českého investora Daniela Křetínského 49procentní podíl v holdingu Le Nouveau Monde. Jeho prostřednictvím tradiční francouzský list spoluvlastní. Uvedla to agentura AFP. Částka, za niž se obchod uskutečnil, nebyla zveřejněna.

Le Monde patří společně s Libération a LeFigaro do trojice nejvlivnějších listů ve Francii. Křetínský koupí podílu dál posiluje roli v mediální oblasti. Jeho CMI letos již koupila francouzský týdeník Marianne a dokončuje převzetí podílu v mediální skupině Lagardère Group, která vydává mimo jiné časopis Elle.

Pigasse, od nějž  Křetínský podíl získal, na čtvrtečním setkání se zástupci zaměstnanců listu řekl, že prodej se uskutečnil „před několika dny“. Zdůraznil také, že Křetínský bude pouze menšinovým akcionářem a nebude mít nad deníkem kontrolu.

Kromě prestižního deníku skupina Le Monde vydává také týdeníky Télérama a Courrier International a měsíčník Le Monde Diplomatique.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy Křetínský akvizicí částečně dále diverzifikuje své majetkové portfolio, zejména však upevňuje svoji pozici na evropském energetickém trhu. „Spoluvlastnictví Le Monde bude Křetínskému po celé Evropě otevírat dveře v rámci jeho politických i obchodních styků,“ míní.

Mediální odborník Jan Potůček uvedl, že akvizice dává smysl díky dalším aktivitám Křetínského ve Francii a že jde zároveň o určitou prestiž. Provozovatel odborného serveru o médiích Borovan.cz Aleš Borovan si myslí, že kvůli nutnému souhlasu ostatních akcionářů a zaměstnanců nemá český byznysmen vyhráno. „Hodně bych se divil, kdyby to levicoví redaktoři Le Monde Křetínskému schválili,“ řekl Borovan.

Byl ve hře většinový podíl?

Pigasse minulý týden oznámil, že s Křetínským jedná o prodeji 40 až 49 procent svých akcií v Le Nouveau Monde. Deník Libération přinesl v pondělí zprávu, že s českým miliardářem v létě vyjednával o prodeji celého svého podílu, bankéř to ale popřel. 

Le Nouveau Monde vlastní 75 procent akcií vydavatelství deníku, jejich přesné rozdělení mezi jednotlivé akcionáře není veřejně známo. Zbylých 25 procent je v držení skupiny Pôle d'indépendance, která sdružuje redaktory, další zaměstnance a původní zakládající akcionáře.

Zpráva o možných majetkových změnách v tradičním francouzském deníku vzbudila obavy o jeho nezávislost a budoucnost. Vedení listu oznámilo, že jakékoli změny budou provedeny pouze po dohodě s redaktory, dalšími zaměstnanci a ostatními akcionáři. Každá ze stran bude mít právo veta.

  • Le Monde založil v roce 1944 na žádost Charlese de Gaulla francouzský novinář Hubert Beuve-Méry, který v letech 1928 až 1939 pracoval jako ředitel právnické a ekonomické sekce Francouzského institutu v Praze. Le Monde tehdy vznikl na troskách listu Le Temps, který byl během německé okupace Francie obviňován ze spolupráce s nacistickým režimem. První výtisk vyšel 18. prosince 1944 a Beuve-Méry stál v čele listu až do roku 1969.
  • Le Monde vydává společnost Groupe Le Monde. V roce 2010 společnost ovládla skupina investorů, mezi kterými je bankéř Matthieu Pigasse a francouzský internetový magnát Xavier Niel. Patřil do ní i průmyslník Pierre Bergé, který loni zemřel.
  • Do té doby list řídili jen jeho redaktoři a zaměstnanci s ojedinělou formou vlastnictví. Asi 40 procent akcií listu vlastnili redaktoři, 11 procent ředitel, kterého si vždy mohli volit sami ze svého středu, a zbytek pak zaměstnanci vydavatelství a malá skupina vlivných osobností blízkých zakladateli listu.
  • Změna vlastnictví souvisela s tím, že Le Monde se potýkal s podobnými problémy jako řada jiných tištěných médií – tedy s poklesem prodeje a s tím souvisejícími nižšími příjmy z reklamy. Společnost Le Monde si v roce 2009 musela půjčit zhruba 25 milionů eur (přibližně 644 milionů korun), aby mohla financovat svou vlastní činnost.
  • Le Monde vychází po poledni a je řazen mezi středolevicové deníky. Klade důraz na analýzy a komentáře spíš než na zpravodajské pokrytí aktuálních událostí. Jeho náklad se pohybuje v posledních letech kolem 300 tisíc výtisků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Krize bydlení se prohlubuje, zdražují i panelové byty

Bydlení představuje jeden z dlouhodobě skloňovaných problémů, které Česko sužují – z průzkumu Iniciativy pro dostupné bydlení a developerské společnosti Central Group vyplývá, že to tak vnímá téměř polovina obyvatel. Odborná veřejnost opakuje, že aby se růst cen minimálně zastavil, je potřeba zrychlit povolování řízení a odbourat byrokracii. Čím dál tím míň dostupné jsou i byty v panelových domech. Pomoci má nový stavební zákon, jeho podobu ale ještě na přelomu roku část expertů kritizovala.
před 3 hhodinami

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoČínská ekonomika čelí výzvám, stanovený cíl je nejskromnější za desítky let

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.
před 12 hhodinami

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, prohlásil Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl, prohlásil dle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí dle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev argumentuje, že oprava je časově náročná.
před 17 hhodinami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:22

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
4. 3. 2026
Načítání...