Současná vládní krize ovlivňuje kromě politiků také české podnikatele. Ekonomika si sice zatím žije svým životem a nedaří se jí vůbec špatně bez ohledu na to, co se v politice nyní děje, jak uvedl host pořadu Devadesátka na ČT24 Radek Špicar, ovšem i to by se mohlo změnit. A to v případě, že by řešení situace trvalo příliš dlouho. Pak by mohla být paralyzovaná nejen státní správa, ale také parlament. Tím by se pozastavilo nebo prodloužilo schvalování nejrůznějších zákonů.
„Naštěstí po více než 25 letech žijeme v demokratické zemi, s rozvinutou tržní ekonomikou, která je vůči politickým krizím, a že jich už bylo v posledních letech, poměrně imunní. Nejlépe to poznáte na tom, jak vypadá hodnota národní měny v zemi, která něčím podobným prochází. A když se podíváte na tu naší, tak je vůči tomu poměrně imunní, ekonomika si žije svým životem, a nedaří se se jí vůbec špatně, bez ohledu na to, co se v politice nyní děje,“ komentuje současnou situaci viceprezident Svazu průmyslu a dopravy v Česku Radek Špicar.
A také dodává, že žádné zneklidnění nebo nervozitu nepozoruje ani u zahraničních investorů. „Oni by ji měli, kdybychom ztratili kontrolu nad veřejnými financemi, nebo kdybychom se bezhlavě začali zadlužovat. Je mnohem ale více trápí nedostatek pracovních sil, nedostatečná digitalizace, nerozběhnutý e-goverement nebo že se nestaví dálnice,“ vysvětluje.
Podniky podle něho nepotřebují nic tak moc, jako je stabilní a předvídatelné podnikatelské prostředí. Větší vliv na českou ekonomiku by však měla případná ekonomická recese v Německu než recesisté v české vládě. „Jsme s Německem spojení pupeční šňůrou. Když se německá ekonomika nachladí, tak my dostaneme rýmu,“ říká s úsměvem Špicar.
Je však pravdou, že pokud by řešení celé situace kolem vlády trvalo příliš dlouho, tak by mohla být paralyzována nejen státní správa, ale také parlament, a tím by se buď pozastavilo, nebo prodloužilo schvalování nejrůznějších zákonů. Mezi ty, které by mohly práci českých podnikatelů komplikovat, nejvíc patří zákon o ovzduší. Ten by měl podnikům stanovit pravidla, jak vypočítávat své závazky vůči životnímu prostředí.
Dalším je stavební zákon, který by měl společně se změnami v pravidlech EIA, zjednodušit a zrychlit výstavbu. Kvůli vládní krizi by mohlo být problematické také čerpání peněz z evropských fondů. U mnoha operačních programů dochází již teď ke značným prodlevám a zpomalit by se mohl také projekt na vybudování sítě vysokorychlostního internetu.
Posledním z příkladů je zákon o investičních pobídkách. Ty přispěly k tomu, že přes CzechInvest plánují v letošním roce české i zahraniční firmy proinvestovat více než 64 miliard korun. V současném znění jsou zvýhodňovány při pobídkách ty firmy, které vytvoří co nejvíce pracovních míst. Podle novely by již nemělo jít pouze o kvantitu, ale také o to, zda firma vytvoří kvalitní prostředí pro rozvoj. Společně s investicí by tak měla vznikat technologická centra nebo vývojová oddělení.
Žebříček nejžádanějších zákonů podle Špicara sedí. Na jeho špici je z jeho pohledu stavební zákon. „O to horší je, že problémem nejsou peníze, které dříve na velké infrastrukturální projekty chyběly. Teď jich máme dost, ale nejsme schopni projekty realizovat, kvůli zákonům, jako jsou veřejné zakázky, kvůli výkupu pozemků, stavebním zákonům, EIA procesu. Naší vlastní vinou nejsme schopni zlepšit naší infrastrukturu a propadáme se i vůči okolním zemím, jako je Polsko. A je to jen náš vlastní problém pramenící z nekvalitní legislativy,“ vysvětluje Špicar.
Se Špicarem souhlasí i prezident hospodářské komory Vladimír Dlouhý, který také říká, že se krátkodobě na ekonomické situaci současná politická krize neprojeví, protože aktuální výkon ekonomiky je poměrně vyrovnaný a i reakce koruny byla velmi malá.
„Nicméně, co my potřebujeme, jsou reformní kroky, které tato vláda slibovala a ještě nenaplnila. Snižování administrativní a legislativní zátěže pro celé podnikání. Realizace velkých infrastrukturálních projektů. Nejen dálnice a železnice, ale i rychlý internet, kdy konečně po dvou letech byla vydána výzva, aby podniky mohly čerpat až 14 miliard korun pro zavádění rychlého internetu po celé naší zemi. Nebo v oblasti vzdělání. A najednou se to zastaví,“ říká Dlouhý.
Každá vláda zatím slíbila zmírnit administrativní zátěž. Ovšem podle Špicara je velmi zatěžující celková atmosféra. Protože ta je taková, že kdo najde odvahu odejít ze zaměstnání a zakládá firmu, tak se na něj ihned hledí, zda to nečiní s nějakým nekalým úmyslem. „Místo toho, aby stát ocenil každého, kdo najde odvahu dělat sám na sebe a nabídnout konkurenceschopnou produkt a službu, zaměstnat lidi, odvádět za ně vysoké zdravotní a sociální pojištění. Místo toho, aby jim umetal cestičku stát, tak se k nim chová macešsky.
