Praha – Stát chce i v příštích letech dávat krajům peníze na opravy silnic druhých a třetích tříd. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) to oznámil po jednání tripartity. Letos kabinet uvolnil ze státního rozpočtu na krajské silnice přibližně čtyři miliardy korun. Pro příští rok prý kraje žádají zhruba pět miliard.
Zástupci vlády, podnikatelů a odborů jednali o dopravní infrastruktuře s představiteli krajských tripartit. „Kraje velmi uvítaly letošní krok vlády, která poskytla více než čtyři miliardy korun na podporu rekonstrukcí silnic druhé a třetí třídy. Objevily se požadavky, aby to nebyla jednorázová akce, ale aby s tím vláda počítala také v roce 2016,“ prozradil Sobotka. „Budeme velmi seriózně hledat finanční prostředky, abychom krajům pomohli i v příštím roce,“ slíbil s tím, že konkrétní částka bude záviset na výsledné podobě státního rozpočtu.
„Dopravní infrastruktura v krajích, stav silnic a regionálních železničních tratí, je jedním z klíčových témat,“ souhlasil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Pro příští rok by si představoval, že vláda poskytne finanční injekci ve výši kolem pěti miliard korun. „Kraje to zásadně potřebují.“
K úspěšné realizaci nejen dopravních staveb však bude třeba dokončit novely stavebního zákona a zákona o veřejných zakázkách. „Oba dva tyto zákony mohou ovlivnit, jak budou v naší zemi připravovány a realizovány potřebné investice z hlediska rozvoje veřejné infrastruktury,“ vysvětlil ministerský předseda.
Sociální služby potřebují dvě miliardy, tvrdí odbory
Odpoledne jednala celostátní tripartita. Premiér informoval sociální partnery, že Česko má schválené všechny operační programy, přes které tečou evropské peníze. „Zahajujeme proces podávání žádostí a čerpání z nové finanční perspektivy,“ pochvaloval si Sobotka.
Odbory i zaměstnavatelé to uvítali. Podle Hanáka je nicméně důležité také využít zbývajících asi 180 miliard z minulého období. Šéf Svazu průmyslu a dopravy podotkl, že by se peníze neměly čerpat „za každou cenu“, protože hrozí, že by Brusel špatně připravené projekty neuznal a musel by je zaplatit stát. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula zdůraznil, aby byly projekty dlouhodobě udržitelné a nevytvářely zbytečnou zátěž pro státní pokladnu.
Středula pak poukázal na špatnou situaci v sociálních službách. „Od roku 2006 došlo k úbytku tří tisíc zdravotních sester. Nejsou k dispozici, přitom je potřeba, aby sociální služby byly zabezpečeny. Z našeho pohledu jsou potřeba dvě miliardy korun, které by to mohly sanovat.“
Zopakoval také požadavky odborů týkající se navýšení mezd, včetně minimální mzdy. Vyšší výdělky podle něj povedou ke zvýšení spotřeby, což podpoří růst ekonomiky a zaměstnanosti.
Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí stoupla na 25 306 korun. Meziročně tak vzrostla o 552 korun (2,2 procenta). Vzhledem k tomu, že spotřebitelské ceny se zvýšily o 0,1 procenta, reálně se výdělky zvýšily o 2,1 procenta. Přibližně dvě třetiny lidí ovšem na uvedenou částku nedosáhnou.
Co se minimální mzdy týče, aktuálně činí 9200 korun. Kabinet avizoval, že ji plánuje od ledna opět zvýšit – ministerstvo práce navrhlo růst o 700 korun. Podle firem je to ale moc (připustily růst o pětistovku), podle odborů naopak málo (požadují navýšení nejnižšího výdělku o 1000 korun, a to i v dalších letech). Definitivně rozhodne vláda.
O růstu platů státních zaměstnanců se bude jednat
V podvečer ještě premiér Sobotka, ministr financí Andrej Babiš (ANO) a ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) jednali s odbory o růstu platů státních zaměstnanců v příštím roce. Schůzka ale žádný konkrétní závěr nepřinesla. Obě strany se pouze dohodly, že tématu se bude věnovat expertní skupina.
Zatímco koalice odsouhlasila zvýšení platů ve veřejném sektoru o tři procenta, odbory požadují pětiprocentní růst. Odboráři navíc chtějí, aby se nepřidávalo od ledna, ale už od listopadu, jako tomu bylo loni. „Umíme si to představit. Zejména proto, že ekonomika je v dobré kondici, domníváme se, že zdroje budou,“ prohlásil Středula, podle kterého panují nejhorší platové poměry v sektoru živé a neživé kultury, v sociálních službách a u nepedagogických pracovníků ve školství. Plošné přidávání ve veřejném sektoru ale nepodporují zaměstnavatelé, prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák by raději odměňoval podle kvality výkonu.
