Kotva přivítala před 45 lety první zákazníky. Nedávno se stala památkou a příští rok se plánuje rekonstrukce

Otevření legendárního obchodního domu Kotva na pražském náměstí Republiky 10. února 1975 asistovali vojáci z nedalekých kasáren. Ti museli zadržovat davy lidí zvědavých na nabídku zboží. Teď obchodní dům plánuje zahájit v příštím roce rekonstrukci.

Slavnostní okamžik otevření Kotvy před 45 lety si nenechali ujít ani tehdejší mocní. Stuhu přestřihl šéf pražské organizace KSČ Antonín Kapek, kterému sekundoval ministr obchodu. Místo ale nezbylo pro autory dnes oceňované výrazné stavby, Věru a Vladimíra Machoninovy – ti totiž byli za normalizace v nemilosti.

Kotvu, situovanou uprostřed historické zástavby, navenek charakterizuje její fasáda a specifický půdorys tvořený šestiúhelníky. „Jedná se o takzvanou brutalistickou architekturu s vlivem dobového metabolismu. V půdorysu se opakuje geometrické schéma šestiúhelníku a konstrukčně je to velice zajímavé řešení,“ uvedl už dříve k pražskému obchodnímu domu architekt Ondřej Fiedler.

Tyto geometrické tvary architektům Machoninovým umožnily vypořádat se s prostorovým omezením proluky v severním rohu náměstí Republiky a nabídnout tak i přes poměrně malou parcelu co největší prodejní plochu. Obchodní dům, který si podnik Prior objednal ještě v 60. letech, navíc díky použitému řešení zároveň vcelku zapadá do okolní zástavby.

Architektonický návrh obchodního domu pocházel z domácího prostředí, stavební práce ale byly svěřeny švédské firmě Sial a Švédové stavěli tehdy i obchodní dům Máj. Po archeologickém průzkumu, který na místě budoucí Kotvy odhalil zbytky osady náležející k městskému královskému dvorci, se začaly v dubnu 1972 budovat základy, ve kterých bylo i místo pro novinku – velkokapacitní podzemní garáže. Stavba postupovala na svou dobu neuvěřitelně rychle, obchodní dům byl hotov za necelých 30 měsíců.

Věra a Vladimír Machoninovi ve druhé polovině 60. let minulého století – předtím, než jim normalizační moc znemožnila další svobodnou tvorbu – navrhli vedle Kotvy další zajímavé stavby, které ale veřejnost ani odborníci nepřijali vždy jednoznačně. Hodnocení se asi nejvíc rozchází v případě hotelu Thermal v Karlových Varech, Machoninovi navrhli i mohutnou budovu ambasády ve východním Berlíně nebo někdejší Dům bytové kultury u stanice metra Budějovická. 

Obchodní dům Kotva je ale přijímán vesměs pozitivně, historik architektury Zdeněk Lukeš jej dokonce před lety zařadil do čela žebříčku socialistické architektury v České republice.

Kotvě po revoluci začala růst konkurence

V průběhu desetiletí se obchodní dům stal oblíbeným cílem návštěvníků Prahy a slogan „Kotva je tu pro vás“, jehož autorem je spisovatel a novinář Ondřej Neff, lákal k nákupu přes 70 tisíc lidí denně. Od poloviny 90. let však zájem o Kotvu postupně upadal, protože nejen centrum, ale i okraje Prahy obsadila moderněji vyhlížející nákupní centra.

Kotva se totiž nikdy nestala součástí velkého západního maloobchodního řetězce a musela se o to víc spoléhat jen na přízeň zákazníků. Fungování a zejména rozvoj obchodního domu ale komplikovaly i spory o akcie, které se staly předmětem policejního vyšetřování i soudních pří.

Na lepší časy se Kotvě začalo blýskat teprve v březnu 2005, kdy budovu koupila irská společnost Markland. Navíc Kotvě nakonec prospělo i otevření jednoho z nejnovějších obchodních center přímo na náměstí Republiky v těsném sousedství – Palladia, a to v roce 2007. Na místo totiž přilákalo to klíčové – více návštěvníků.

Od roku 2008 procházela Kotva rekonstrukcí za provozu, dokončena byla v listopadu 2010. Cílem rekonstrukce byla podle dřívějšího vyjádření Jaroslava Petrů z Marklandu modernizace celého projektu. Firma se přitom držela konceptu otevřených ploch, který je pro obchodní domy typický.

Na statut památky si Kotva počkala

Mnoho let ale trvalo, než se Kotva stala oficiálně památkou, na rozdíl od nedalekého Máje, který se ochrany dočkal v roce 2006. První podnět k prohlášení Kotvy památkou, podaný na ministerstvo kultury roku 2007, neuspěl. Další řízení začalo roku 2016 a na podzim roku 2018 byl obchodní dům prohlášen památkou.

Nový majitel Kotvy však proti tomu podal rozklad s odůvodněním, že byl jako nový vlastník opomenut. Tehdejší ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) následně prohlášení Kotvy za kulturní památku zrušil a věc vrátil ministerským památkářům. Vnuci autorů budovy to označili v prohlášení pro média za zvůli ministrů. Odbor památkové péče ministerstva kultury pak ale prohlásil Kotvu památkou znovu.

Rekonstrukce začne nejdříve příští rok

Plánovaná rekonstrukce pražského obchodního domu Kotva za miliardy korun nejspíš začne nejdříve příští rok. Stavební úřad Prahy 1 zatím obdržel žádost jen na dílčí úpravy, uvedl za tiskové oddělení radnice první městské části Martin Šebesta. Také někteří nájemci potvrdili, že jejich prodejny budou v místě fungovat určitě do konce roku. Obchodní dům má na svých webových stránkách informaci, že „Kotva pro vás zůstává otevřená i v roce 2020“.

Ředitel obchodního domu Marek Vavřina přitom loni na jaře řekl, že se zahájením rozsáhlých oprav, při kterých zůstane celý objekt zhruba rok uzavřen, se počítá letos. Vlastník, investiční společnost Pražská správa nemovitostí (PSN), k začátku prací aktuálně nesdělil konkrétní informace.

„Přípravy rekonstrukce OD Kotva jsou časově velmi náročné. Děláme však všechno pro to, aby byla Kotva i v současné době pro zákazníky co nejvíce přitažlivá, zajímavá a aby měli důvod se sem znovu vracet,“ uvedla vedoucí marketingu PSN Kateřina Jukl.

„V maximální míře má být architektonická podoba stavby zachována, v rámci kulturních památek by se neměly výrazné změny dotknout interiéru ani exteriéru,“ uvedla ve studiu ČT historička Jarka Nováková.

8 minut
Před 45 lety otevřel obchodní dům Kotva
Zdroj: ČT24

Podle Šebesty se však připravuje změna vlastnické struktury. „Až ta bude dokončena, tak stavební úřad očekává, že žádost (o povolení rekonstrukce) přijde,“ upřesnil. Vedení Kotvy v současné době jedná s nájemci. Například obchodní ředitel české oděvní značky Pietro Filipi Ladislav Pštros řekl, že na základě čtvrteční schůzky s OD Kotva tam budou určitě fungovat do konce roku. „Plánujeme mít otevřený obchod i po rekonstrukci,“ dodal.

Společnost PSN, ve které je jednatelem syn miliardáře Václava Skaly Maxmilian Adam Skala, koupila Kotvu v roce 2016. K přestavbě má vlastník podle dřívějšího vyjádření ředitele obchodního domu Vavřiny schválenou dokumentaci od Národního památkového ústavu i povolení od původních architektů stavby, manželů Věry a Vladimíra Machoninových.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 32 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...