Kotva přivítala před 45 lety první zákazníky. Nedávno se stala památkou a příští rok se plánuje rekonstrukce

Otevření legendárního obchodního domu Kotva na pražském náměstí Republiky 10. února 1975 asistovali vojáci z nedalekých kasáren. Ti museli zadržovat davy lidí zvědavých na nabídku zboží. Teď obchodní dům plánuje zahájit v příštím roce rekonstrukci.

Slavnostní okamžik otevření Kotvy před 45 lety si nenechali ujít ani tehdejší mocní. Stuhu přestřihl šéf pražské organizace KSČ Antonín Kapek, kterému sekundoval ministr obchodu. Místo ale nezbylo pro autory dnes oceňované výrazné stavby, Věru a Vladimíra Machoninovy – ti totiž byli za normalizace v nemilosti.

Kotvu, situovanou uprostřed historické zástavby, navenek charakterizuje její fasáda a specifický půdorys tvořený šestiúhelníky. „Jedná se o takzvanou brutalistickou architekturu s vlivem dobového metabolismu. V půdorysu se opakuje geometrické schéma šestiúhelníku a konstrukčně je to velice zajímavé řešení,“ uvedl už dříve k pražskému obchodnímu domu architekt Ondřej Fiedler.

Tyto geometrické tvary architektům Machoninovým umožnily vypořádat se s prostorovým omezením proluky v severním rohu náměstí Republiky a nabídnout tak i přes poměrně malou parcelu co největší prodejní plochu. Obchodní dům, který si podnik Prior objednal ještě v 60. letech, navíc díky použitému řešení zároveň vcelku zapadá do okolní zástavby.

Architektonický návrh obchodního domu pocházel z domácího prostředí, stavební práce ale byly svěřeny švédské firmě Sial a Švédové stavěli tehdy i obchodní dům Máj. Po archeologickém průzkumu, který na místě budoucí Kotvy odhalil zbytky osady náležející k městskému královskému dvorci, se začaly v dubnu 1972 budovat základy, ve kterých bylo i místo pro novinku – velkokapacitní podzemní garáže. Stavba postupovala na svou dobu neuvěřitelně rychle, obchodní dům byl hotov za necelých 30 měsíců.

Věra a Vladimír Machoninovi ve druhé polovině 60. let minulého století – předtím, než jim normalizační moc znemožnila další svobodnou tvorbu – navrhli vedle Kotvy další zajímavé stavby, které ale veřejnost ani odborníci nepřijali vždy jednoznačně. Hodnocení se asi nejvíc rozchází v případě hotelu Thermal v Karlových Varech, Machoninovi navrhli i mohutnou budovu ambasády ve východním Berlíně nebo někdejší Dům bytové kultury u stanice metra Budějovická. 

Obchodní dům Kotva je ale přijímán vesměs pozitivně, historik architektury Zdeněk Lukeš jej dokonce před lety zařadil do čela žebříčku socialistické architektury v České republice.

Kotvě po revoluci začala růst konkurence

V průběhu desetiletí se obchodní dům stal oblíbeným cílem návštěvníků Prahy a slogan „Kotva je tu pro vás“, jehož autorem je spisovatel a novinář Ondřej Neff, lákal k nákupu přes 70 tisíc lidí denně. Od poloviny 90. let však zájem o Kotvu postupně upadal, protože nejen centrum, ale i okraje Prahy obsadila moderněji vyhlížející nákupní centra.

Kotva se totiž nikdy nestala součástí velkého západního maloobchodního řetězce a musela se o to víc spoléhat jen na přízeň zákazníků. Fungování a zejména rozvoj obchodního domu ale komplikovaly i spory o akcie, které se staly předmětem policejního vyšetřování i soudních pří.

Na lepší časy se Kotvě začalo blýskat teprve v březnu 2005, kdy budovu koupila irská společnost Markland. Navíc Kotvě nakonec prospělo i otevření jednoho z nejnovějších obchodních center přímo na náměstí Republiky v těsném sousedství – Palladia, a to v roce 2007. Na místo totiž přilákalo to klíčové – více návštěvníků.

Od roku 2008 procházela Kotva rekonstrukcí za provozu, dokončena byla v listopadu 2010. Cílem rekonstrukce byla podle dřívějšího vyjádření Jaroslava Petrů z Marklandu modernizace celého projektu. Firma se přitom držela konceptu otevřených ploch, který je pro obchodní domy typický.

Na statut památky si Kotva počkala

Mnoho let ale trvalo, než se Kotva stala oficiálně památkou, na rozdíl od nedalekého Máje, který se ochrany dočkal v roce 2006. První podnět k prohlášení Kotvy památkou, podaný na ministerstvo kultury roku 2007, neuspěl. Další řízení začalo roku 2016 a na podzim roku 2018 byl obchodní dům prohlášen památkou.

Nový majitel Kotvy však proti tomu podal rozklad s odůvodněním, že byl jako nový vlastník opomenut. Tehdejší ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) následně prohlášení Kotvy za kulturní památku zrušil a věc vrátil ministerským památkářům. Vnuci autorů budovy to označili v prohlášení pro média za zvůli ministrů. Odbor památkové péče ministerstva kultury pak ale prohlásil Kotvu památkou znovu.

Rekonstrukce začne nejdříve příští rok

Plánovaná rekonstrukce pražského obchodního domu Kotva za miliardy korun nejspíš začne nejdříve příští rok. Stavební úřad Prahy 1 zatím obdržel žádost jen na dílčí úpravy, uvedl za tiskové oddělení radnice první městské části Martin Šebesta. Také někteří nájemci potvrdili, že jejich prodejny budou v místě fungovat určitě do konce roku. Obchodní dům má na svých webových stránkách informaci, že „Kotva pro vás zůstává otevřená i v roce 2020“.

Ředitel obchodního domu Marek Vavřina přitom loni na jaře řekl, že se zahájením rozsáhlých oprav, při kterých zůstane celý objekt zhruba rok uzavřen, se počítá letos. Vlastník, investiční společnost Pražská správa nemovitostí (PSN), k začátku prací aktuálně nesdělil konkrétní informace.

„Přípravy rekonstrukce OD Kotva jsou časově velmi náročné. Děláme však všechno pro to, aby byla Kotva i v současné době pro zákazníky co nejvíce přitažlivá, zajímavá a aby měli důvod se sem znovu vracet,“ uvedla vedoucí marketingu PSN Kateřina Jukl.

„V maximální míře má být architektonická podoba stavby zachována, v rámci kulturních památek by se neměly výrazné změny dotknout interiéru ani exteriéru,“ uvedla ve studiu ČT historička Jarka Nováková.

Nahrávám video
Před 45 lety otevřel obchodní dům Kotva
Zdroj: ČT24

Podle Šebesty se však připravuje změna vlastnické struktury. „Až ta bude dokončena, tak stavební úřad očekává, že žádost (o povolení rekonstrukce) přijde,“ upřesnil. Vedení Kotvy v současné době jedná s nájemci. Například obchodní ředitel české oděvní značky Pietro Filipi Ladislav Pštros řekl, že na základě čtvrteční schůzky s OD Kotva tam budou určitě fungovat do konce roku. „Plánujeme mít otevřený obchod i po rekonstrukci,“ dodal.

Společnost PSN, ve které je jednatelem syn miliardáře Václava Skaly Maxmilian Adam Skala, koupila Kotvu v roce 2016. K přestavbě má vlastník podle dřívějšího vyjádření ředitele obchodního domu Vavřiny schválenou dokumentaci od Národního památkového ústavu i povolení od původních architektů stavby, manželů Věry a Vladimíra Machoninových.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 2 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 8 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 21 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 21 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...