Až dojde k ukončení kurzového závazku ČNB, bude mít v dlouhém období česká měna tendenci pozvolna posilovat, odhadl v pořadu ČT Otázky Václava Moravce ředitel měnové sekce České národní banky Tomáš Holub. Ale myslí si, že tempo posilování bude výrazně nižší, než jsme byli zvyklí v minulosti – dlouhodobě mezi jedním, dvěma procenty.
Korunu čeká kolísání kurzu, ale ČNB je připravena tlumit velké výkyvy
Tomáš Holub v pořadu OVM o české měně (zdroj: ČT24)
Svým kurzovým závazkem drží centrální banka, za pomoci devizových intervencí (tedy prodejem korun a nákupem cizích měn, zejména eur), od listopadu 2013 českou měnu poblíž 27 korun za euro.
Bývalý viceguvernér ČNB a současný europoslanec (nestr. za TOP 09) Luděk Niedermayer ve stejném pořadu uvedl, že pro ekonomiku je hlavně důležité, jak se bude kurz vyvíjet. To znamená, jak rychle bude koruna posilovat, pokud bude posilovat, a jak velké budou tyto výkyvy. „Ani velké posílení, ani velké výkyvy ekonomické aktivitě nenahrávají,“ zdůraznil.
Holub připomněl, že od začátku letošního roku vzrostl zájem vývozců zajistit se proti posílení kurzu po opuštění kurzového závazku. Upozornil také, že trh je již značně „překoupený“ (spekulativní nákupy koruny v naději, že v budoucnu výrazně posílí, pozn. redakce) krátkodobým přílivem investic ze zahraničí. „Takto překoupený trh se úplně nemusí vyvíjet tak, jak tito spekulanti nebo investoři očekávají, že by koruna musela nutně jen posilovat,“ upozornil Tomáš Holub.
Intervence
On sám očekává, že v prvotní reakci na opuštění kurzového závazku dojde k posílení kurzu koruny. Ale jakmile posílení nastane, spekulanti začnou řešit dilema, jestli už není pravý čas z toho „vyskočit“, vybrat si své zisky a převést koruny zpátky do eur. Ale ve chvíli, kdy to začnou dělat, začnou sami přirozeně tlačit korunu zpátky směrem k hranici 27 korun za euro.
Z toho podle Holuba plyne, že kurz koruny bude více kolísat, než jsme byli zvyklí v posledních letech. Jedním z vedlejších přínosů kurzového závazku bylo, že zajišťoval mimořádnou kurzovou stabilitu.
„Po ukončení kurzového závazku může být rozkolísanost o něco větší, nicméně my říkáme, že jsme připraveni ji svými nástroji tlumit, tak aby nebyla nijak extrémní a nepoškodila českou ekonomiku,“ dodal ředitel měnové sekce ČNB.
A i kdyby ke kurzovým výkyvům v řádu týdnů došlo, tak to české exportéry nebude tolik bolet, protože budou mít svůj kurz zajištěný na jeden, dva i tři roky dopředu, soudí Holub.
Pro případ, že by naopak koruna „hodně přestřelovala“ nad 27 korun za euro, má ČNB více nástrojů, jak takovou situaci řešit, včetně případného prodeje části eur nakoupených v rámci devizových intervencí. To Holub považuje z pohledu banky za komfortnější variantu.
Ekonom Univerzity Salzburg Zdeněk Kudrna v pořadu uvedl, že když bude po několika letech jasné, že kurzový závazek ČNB byl úspěšný, tak to bude další argument pro to, aby si Česko ponechalo vlastní měnu. Ukáže se totiž, že ji umíme správně využívat.
Naopak, pokud by to vedlo k velkému kolísání nebo dalším problémům, tak by to byl silný argument pro zbavení se vlastní měny. Bylo by pak podle něho lepší se přidat k eurozóně.
Hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler se domnívá, že kurzový závazek a jeho ukončení nebude pro další vývoj české ekonomiky takovým rizikem. Už proto, že centrální banka nenechá podle jeho názoru kurz měny příliš fluktuovat nahoru ani dolů.
Za větší riziko považuje vývoj v zahraničí. Je tam spousta otazníků – například jak se bude vyvíjet brexit, zejména jeho dopad na německou ekonomiku, se kterou je ta česká hodně spojená.
HDP
obrázek
Padne euro?
V pořadu OVM zazněl i názor možného budoucího velvyslance USA při EU Teda Mallocha na euro (je v krizi) a Evropskou unii (rozpadne se). Řekl, že jedna věc, kterou by v roce 2017 udělal, je, že by spekuloval na pokles eura. „Myslím si, že je to měna, která je nejen v demisi, ale má vážný problém a může krachnout v průběhu 18 měsíců. Nejsem jediný člověk nebo ekonom s tímto názorem,“ řekl.
Holub k tomu poznamenal, že pro ČNB je přirozené držet devizové rezervy v eurech (zhruba ze dvou třetin), protože Česko je na eurozónu nejvíce navázáno. Nedomnívá se také, že by eurozóně hrozil nějaký brzký rozpad.
Připomněl, že euro je stále druhá nejvýznamnější světová rezervní měna a že evropská ekonomika roste solidními tempy. Politická rizika pak vnímá na obou stranách Atlantiku. „Nic to nemění na tom, že euro a dolar jsou dvě základní světové rezervní měny,“ zdůraznil.
Také podle Seidlera euro zůstane druhou rezervní měnou.
Jakub Seidler (vlevo) a Zdeněk Kudrna