Konkurz na vydavatelství Mladá fronta je platný, potvrdil soud

Vrchní soud v Praze rozhodl, že konkurz na vydavatelství Mladá fronta je platný. Potvrdil tak dřívější verdikt krajského soudu. Zamítl odvolání dvou věřitelů, firem Jaromír Soukup Consulting a Crane Constancy Investments (CCI). Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku.

„Návrh věřitelů na povolení reorganizace insolvenční soud zamítl, neboť reorganizace dlužníka není přípustná, když neprovozuje obchodní závod nebo jeho část, a obnova provozu nepřichází v úvahu, přičemž reorganizací takový stav není možné vytvořit,“ uvedl v odůvodnění soudce Peter Trebatický.

Krajský soud v Českých Budějovicích loni v září opět prohlásil konkurz na vydavatelství Mladá fronta. Podle soudu nelze firmu reorganizovat, když nemá provoz ani zaměstnance. Vrchní soud v Praze zrušil loni v srpnu předchozí usnesení krajského soudu, který zamítl návrh na reorganizaci vydavatelství a poslal Mladou frontu do konkurzu.

Teď Vrchní soud v Praze rozhodl o odvolání proti konkurzu. Insolvenční správkyně Petra Hýsková letos v únoru řekla, že až když soud konkurz potvrdí, teprve potom bude možné zpeněžit všechen majetek vydavatelství.

„Insolvenční soud dospěl k závěru, že dlužník závod ani část závodu nemá, neboť již v době, kdy dlužník skutečně ukončil provozování svého závodu, který dlouhodobě hospodařil ve ztrátě, přišel prakticky o celou personální složku a jeho majetková podstata neumožňovala jeho další provozování pro úplnou absenci provozních prostředků. Podmínka existence závodu, jakožto podmínka pro přípustnost reorganizace, nebyla splněna, přičemž dle zpráv správkyně dlužník ani žádná jeho část netvoří organizovaný soubor jmění, který by mohl sloužit k provozování činnosti dlužníka,“ konstatoval dále v odůvodnění Trebatický.

Provoz vydavatelství ukončil soud

Na účtech majetkové podstaty Mladé fronty je kolem 50 milionů korun. Pohledávky byly loni o desítky milionů vyšší než tato částka. Věřitelé žádali dříve asi čtyři sta milionů. Kumulovaná ztráta Mladé fronty byla podle starších informací téměř dvě stě milionů. Firma už nemá žádné zaměstnance. Provoz vydavatelství ukončil soud.

Letos 10. února Krajský soud v Českých Budějovicích vydal souhlas s tím, aby firma Czech Property Investments (CPI) dostala v insolvenčním řízení s vydavatelstvím Mladá fronta přes dva miliony korun. Jde o úrok z částky, kterou vydavatelství firmě dlužilo, vyplývá z insolvenčního rejstříku. CPI již dříve získala sumu 25,8 milionu korun.

Firmě CPI, jejímž většinovým vlastníkem je Radovan Vítek, dlužilo vydavatelství Mladá fronta 23,2 milionu korun. Tak vysoký úvěr CPI poskytla Mladé frontě, na úrocích vznikl další dluh. CPI vlastnila jako zajištěný věřitel některé ochranné známky i internetové domény jako euro.cz nebo profit.cz. CPI je jedním ze zajištěných věřitelů.

Mladou frontu, která vydávala ekonomický týdeník Euro, několik dalších časopisů nebo knihy, poslal soud do konkurzu poprvé předloni. Hýsková pak začala majetek vydavatelství rozprodávat.

Loni v lednu se v dražbě prodala on-line divize vydavatelství včetně ochranných známek tištěného časopisu Euro. Koupila ji společnost Internet Info za 15,8 milionu. Stejný měsíc se vydražily některé časopisy téměř za 4,2 milionu. V únoru koupila firma Albatros Media za 14 milionů knižní divizi vydavatelství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O těžbě ropy ve Venezuele budou rozhodovat USA, prohlásil Trump

O tom, kdo bude těžit ropu ve Venezuele, rozhodnou Spojené státy, řekl v pátek večer na začátku jednání se skupinou vysokých manažerů ropných firem americký prezident Donald Trump. Podle něj Caracas již předal Spojeným státům třicet milionů barelů ropy, napsala agentura Reuters. USA začnou tuto ropu okamžitě zpracovávat a prodávat. Trump také chválil spolupráci se současným venezuelským vedením.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zástupci států EU podpořili přijetí obchodní dohody s Mercosurem

Zástupci členských států EU podpořili přijetí obchodní dohody Evropské unie s jihoamerickým uskupením Mercosur, potvrdily diplomatické zdroje. Dohoda ještě musí být formálně schválena členskými zeměmi Unie, brzy bude proto spuštěna takzvaná písemná procedura, která by měla skončit ještě v pátek odpoledne.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Alkoholu v lihovinách ubývá. Sráží ho vyšší daň i snižování spotřeby

Některé destiláty nově obsahují méně alkoholu. Jejich výrobci se tak snaží udržet prodejní cenu poté, co od ledna došlo ke zvýšení daně z lihu. Její sazba vzrostla o pět procent. Desetiprocentním tempem přitom rostla už loni a předloni, což zhoršuje konkurenceschopnost vůči zahraničním výrobkům. Producenti lihovin zároveň uvádějí, že tím vycházejí vstříc zákazníkům, protože dlouhodobým trendem je odklon od konzumace alkoholu. Výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin ČR pak soudí, že „zákazník jako takový to nepozná, protože snížení obsahu alkoholu je velice nízké, jedná se o jednotky procent". A Asociace hotelů a restaurací ČR upozorňuje, že spotřeba alkoholu v restauracích mírně klesá posledních deset let.
včera v 06:29

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
8. 1. 2026Aktualizováno8. 1. 2026

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
7. 1. 2026

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
7. 1. 2026

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 1. 2026

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026
Načítání...