Konec škrtů? Prorůstová opatření vlády odhalena

Praha – Škrtů už bylo dost, vláda se chce ve zbytku svého funkčního období zaměřit na podporu růstu, podnikání a zaměstnanosti. Kabinet proto připravil několik desítek opatření, na nichž se shodla pracovní skupina Národní ekonomické rady vlády (NERV). Mezi priority patří například vytvoření jednotného kontaktního místa pro exportéry, snížení počtu operačních programů na čerpání dotací z EU nebo audit výdajů státního rozpočtu.

Materiálem, který již projednala porada ekonomických ministrů, by se měla vláda zabývat ještě v tomto roce – nejpozději v polovině prosince.

S ohledem na časové a finanční možnosti současného kabinetu vybrala pracovní skupina NERV 18 klíčových opatření, kterým přidělila vysokou prioritu. Tato opatření by měla být splněna nebo by alespoň mělo být zahájeno jejich plnění do konce řádného funkčního období Nečasových ministrů, které nastane na jaře 2014.

Cílem jednotlivých opatření je například snížení administrativní zátěže a zpřehlednění legislativy, zvýšení konkurenceschopnosti, podpora inovací a vzdělávání, podpora rozvoje exportu a efektivní čerpání evropských fondů. NERV rovněž navrhuje provést opatření k omezení daňových úniků nebo podpořit technické vzdělávání.

Opozice a odbory: Vláda se málo věnuje růstu

Právě podpora ekonomického růstu a zaměstnanosti je jednou z oblastí, v nichž opozice a odbory vládu dlouhodobě kritizují. Domnívají se totiž, že Nečasův tým svými škrty a zvyšováním daní nevytváří vhodné podmínky pro rozvoj české ekonomiky.

Poukazují přitom na skutečnost, že okolní státy na srovnatelné úrovni hospodářského vývoje, jako je Slovensko či Polsko, zaznamenávají alespoň mírný růst HDP, zatímco česká ekonomika je v mírné recesi už od konce roku 2011.

Co tedy navrhuje ČSSD v současné situaci vládě? Vedle prorůstového rozpočtu, aktivní politiky zaměstnanosti a investic do dopravní infrastruktury také například zrušení druhého pilíře důchodové reformy, který může podle sociálních demokratů ohrozit stabilitu veřejných financí.

Ať stát zajistí práci, myslí si občané

Prorůstová opatření, která podpoří ekonomiku, a tím sníží nezaměstnanost, se nejspíš vládě budou hodit. Mezi Čechy totiž stále převládá názor, že stát by měl zajistit práci všem, kteří chtějí pracovat. V současnosti si to podle průzkumu agentury STEM myslí 72 procent lidí, necelá třetina lidí jednoznačně.

Dlouhodobá časová řada ukazuje, že tento názor je v průběhu dvaceti let téměř stabilní. Mezi těmi, kdo zastává názor, že by stát měl mít povinnost zajišťovat každému práci, převažují levicově orientovaní voliči. Tento názor ale má i více než polovina pravicových voličů.

Na druhou stranu si většina lidí dlouhodobě myslí, že určitá míra nezaměstnanosti je pozitivním jevem, protože vede k tomu, že lidé jsou odpovědnější a váží si práce.

Výběr navrhovaných opatření vlády na podporu ekonomického růstu:

STÁTNÍ SPRÁVA:

  • Audit výdajů státního rozpočtu (opatření ke snížení daňových úniků a posílení příjmů státního rozpočtu, eliminace daňových úniků firmami sídlícími v daňových rájích).
  • Modernizace státní správy (sjednocení agend informačních a komunikačních technologií státní správy pod jednoho gestora).

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA:

  • Jednodušší stavební zákon (zrychlení a zlevnění procesů výstavby, zvláště u dopravních staveb, zlevnění majetkoprávního vypořádání).
  • Rozvoj dopravní infrastruktury (využitím projektů PPP, jako pilotní byl zvolen PPP projekt na úseku dálnice D3 Bošilec – Borek).

ENERGETIKA:

  • Aktualizace státní energetické koncepce a programu surovinové politiky.
  • Revize podpory obnovitelných zdrojů energie.
  • Program energetických úspor v budovách navazující na program Zelená úsporám.

VĚDA A VZDĚLÁVÁNÍ:

  • Realizace projektu „Vzdělávejte se pro stabilitu“, zaměřeného na podporu firem v krátkodobých ekonomických potížích.
  • Podpora technického vzdělávání zahrnující celé vzdělávací spektrum, včetně vzdělávání dospělých.
  • Integrovaný systém řízení vědy (stimulace spolupráce výzkumných organizací a podnikové sféry, podpora aplikovaného výzkumu a vývoje).

EXPORT:

  • Společné řízení postupů v oblasti zahraničního obchodu mezi ministerstvem zahraničí a ministerstvem průmyslu a obchodu (vymezení kompetencí jednotlivých institucí poskytujících podporu exportu, například mezi zahraničními ekonomickými diplomaty a zástupci kanceláří CzechInvest a CzechTrade).
  • Diverzifikace exportu, optimalizace české obchodní zahraniční sítě, zvýšení podílu exportu do teritorií mimo EU.

EVROPSKÉ DOTACE:

  • Snížení počtu operačních programů v programovém období 2014 – 2020 ze 17 na 8, zjednodušení administrace projektů.
  • Přesměrování prostředků zbývajících v programovém období 2007–2013 do jiných operačních programů s cílem jejich maximálního a účelného vyčerpání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 3 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 13 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...