Konec diskriminace pohlaví zdraží pojistné

Brusel - Pojišťovny v celé Evropské unii hledají způsob, jak se vyrovnat s novým rozhodnutím Evropského soudu. Lucemburská instituce totiž nařídila ukončit diskriminaci pohlaví, tudíž muži i ženy musí platit za pojištění stejně. Členské státy mají nařízení zanést do národních směrnic do konce příštího roku. Pro méně rizikové skupiny, které například u povinného ručení představují ženy, to bude zřejmě znamenat zvýšení ceny pojistných produktů.

Podle statistik jezdí ženy bezpečnějí než muži. Pojišťovny je proto až dosud zvýhodňovaly levnějším povinným ručením. Navíc žijí i déle, a tak dostanou víc peněz ze soukromého penzijního nebo životního pojištění než mužské pohlaví. Tato praxe se ale nelíbí belgické neziskové organizaci, která vyrazila do boje za rovné podmínky pro obě pohlaví. Po třech letech dosáhla svého.

„Evropský soudní dvůr rozhodl, že odlišné ceny pojištění pro muže a ženy je diskriminující - nekoresponduje totiž s chartou Evropské unie o základních právech. A členské státy se od ní nesmí odchýlit,“ prohlásila komisařka pro spravedlnost a základní práva Viviane Redingová. „Jsme velmi šťastní. Je to pro nás historický verdikt - anulovat obecně platný princip, který používají pojišťovny ve všech evropských zemích,“ neskrývala svou radost poradkyně neziskové organizace Test-Achats Aline Van den Broecková.

2 minuty
Nová pravidla pro pojišťovny
Zdroj: ČT24

Pojišťovny se hodlají bránit zdražením

Pojišťovny se ale brání a varují, že budou muset zdražit. Rozhodnutí evropského soudu je podle nich nesystémové, jak dokládá šéf bruselské pobočky britského think-tanku Open Europe Pieter Cleppe: „Doplatí na to hlavně spotřebitelé. Bylo vypočítáno, že ženy budou platit o 25 procent víc a muži vyhrají jen deset procent, takže konečný efekt bude špatný pro všechny.“

Huw Evans, Asociace britských pojistitelů

„Rozsudkem soudu jsem velmi zklamán. Pojišťovny proti němu bojují už deset let. Statistiky nám jasně ukazují, že mladí muži mají víc úrazů než mladé ženy. Ty navíc žijí déle než muži, a mělo by se to proto odrazit i v pojištění.“

Dosud existují tři varianty, jak současný systém životních pojistek změnit. Buď se sníží na cenovou úroveň mužské pojistky, nebo se jednotný tarif dostane k výši ženské pojistky, která je vyšší. Poslední variantou je kompromis, kdy se mužský a ženský ceník jednoduše zprůměrují. Podle pojišťoven je nejreálnější právě tato možnost.

Uzavření pojistky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...